FICEK Viktor Otto 24.5.1902-15.8.1986: Porovnání verzí
(FICEK_Viktor_24.5.1902-15.8.1986) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Viktor FICEK | | jméno = Viktor Otto FICEK | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 24.5.1902 | | datum narození = 24.5.1902 | ||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| datum úmrtí = 15.8.1986 | | datum úmrtí = 15.8.1986 | ||
| místo úmrtí = Opava | | místo úmrtí = Opava | ||
| povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik | | povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik<br />53- Historik | ||
53- Historik | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 164 | ||
}} | |||
'''FICEK, Viktor Otto,''' ''* 24. 5. 1902 Opava, † 15. 8. 1986 Opava, literární historik'' | |||
Byl synem soukeníka Johana a Hedwigy, roz. Stankeové, která | |||
pocházela z německé rodiny. Maturoval na českém matičním | |||
gymnáziu v rodišti, kde vypomáhal v knihovně Matice opavské | |||
a kde ho významně ovlivnil slezský národní buditel V. Prasek. | |||
Vystudoval filozofii, češtinu a němčinu na UK v Praze a souběžně | |||
i Státní knihovnickou školu. Od 1928 působil jako středoškolský | |||
učitel v Nové Pace, Trenčíně, Trnavě, Opavě, Ostravě, | |||
Valašském Meziříčí a ve Strážnici, odkud pocházela jeho manželka | |||
Marie. | |||
Systematické vědecké práci se začal věnovat až po 1945, kdy založil | |||
a vedl Slezskou studijní knihovnu v Opavě. Ta byla 1948 | |||
sloučena se Slezským studijním ústavem (později Slezský ústav | |||
ČSAV), kde se F. zaměřil hlavně na bibliografii, literárněvědný | |||
výzkum díla P. Bezruče a dalších slezských autorů. Angažoval se | |||
v Matici opavské a ve Společnosti Petra Bezruče. 1970 získal | |||
doktorát za práci ''Antonín Vašek v boji za práva lidu a za vědeckou pravdu'' (knižně 1964). Od 1972 pracoval na ''Biografickém slovníku širšího Ostravska''. Společně s J. Rohlem několik let vydával | |||
''Hornický kalendář''. | |||
Jako literární historik se zaměřil na osobnosti českého národního | |||
obrození ve Slezsku v 19. století a jeho doznívání na počátku | |||
20. století. Byl detailně obeznámen se složitou kulturní, národnostní | |||
i sociální situací ve Slezsku i s tamními tradicemi. 1952 | |||
publikoval souhrnnou ''Bibliografii bibliografií slezské oblasti'', | |||
1958 vydal práci ''Hlučínsko – příroda, lid, kultura''. V odborných | |||
statích zachytil činnost slezských literátů a kulturních činitelů, | |||
např. V. Martínka, C. Lelka, J. Zacpala, F. Slámy a V. Hauera, | |||
zaměřoval se rovněž na styky a vztahy českých a slovenských | |||
osobností ke Slezsku, mj. Ľ. Štúra, J. Nerudy, J. Kvapila či A. Jiráska. | |||
Zájem o Bezruče ho sblížil s olomouckým literárním historikem | |||
O. Králíkem, s nímž spolupracoval na dílech ''Slezské písně podle rukopisů'' (1963), kritickém vydání | |||
''Slezských písní'' (1967) a na ''Kapitolách o Petru Bezručovi'' (1978). Většinu příspěvků | |||
publikoval v regionálních periodikách (sborníky ''Hlučínsko'', ''Slezský sborník''), ve vlastivědných zpravodajích ''Těšínsko'' nebo ''Nové Opavsko'', v ''Listech Památníku P. Bezruče'' ad. 1964 vyšla | |||
v Berlíně F. bibliografie publikací k dějinám slavistiky v českých | |||
zemích. Za vědeckou činnost získal 1982 Cenu Petra Bezruče. | |||
'''D:''' Bibliografie P. Bezruče 1, 1953, 2, 1958 (s A. Kučíkem); Přátelům i nepřátelům: | |||
paralipomena, 1958 (s J. Dvořákem a O. Králíkem); Vojtěch Martínek | |||
– literární vědec, 1960; Ediční činnost Slezského ústavu ČSAV v Opavě | |||
1946–1960, 1961; Publikationen zur Geschichte der Slawistik in der Tschechoslowakischen | |||
Sozialistischen Republik, in: Beiträge zur Geschichte der | |||
Slawistik, Berlin 1964; Slezský ústav ČSAV vOpavě 1948–1968, 1969; Rozsévačka | |||
bojové síly. Jožka Jabůrková – Ida Ostravská, 1972; Biografický slovník | |||
širšího Ostravska 1–5, 1972–1983; Z rodného kraje, 1977; editor: | |||
Milostné listy Antonína Vaška Marii Brožkové, 1955 (s A. Mazurem); Jan | |||
Neruda ve Slezsku, 1960; Živné zdroje, 1972. | |||
'''L:''' D. Šajtar, K soupisu prací V. F., 1952, s. 8–10; A. Grobelný, Šedesát let | |||
V. F., in: Zprávy Slezského ústavu ČSAV 1962, č. 122, s. 2–3; J. Urbanec, | |||
F. V. šedesátníkem, in: Listy Památníku P. Bezruče 1962, č. 10, s. 13–14; | |||
A. Sivek, V. F. k šedesátinám, in: Slezský sborník, 1962, č. 60, s. 403–406; | |||
A. Grobelný, Bohatá žeň sedmdesátníka, in: tamtéž 1972, č. 70, s. 142–144; | |||
A. Satke, Sedmdesátiny Dr. V. F., in: Listy Památníku P. Bezruče 1972, | |||
IV. řada, č. 1/2, s. 22; L. Pallas, V. F. pětasedmdesátníkem, in: Vlastivědné | |||
listy Severomoravského kraje 1977, č. 2, s. 44; J. Svoboda, Kulturní historik | |||
Slezska, in: Z rodného kraje, 1977, s. 213–215; J. Rohel, V. F. osmdesátiletý, | |||
in: Nová svoboda (Ostrava) 26. 5. 1982, s. 15; J. Urbanec, Rozloučili jsme se | |||
s F. V., in: Vlastivědné listy Severomoravského kraje 1986, č. 2, s. 35; Slezsko | |||
1, s. 34–35; Literární slovník Severní Moravy a Slezska (1945–2000), 2001, | |||
s. 74–76; J. Gebauer, 100 let od narození V. O. Ficka, in: Vlastivědné listy | |||
Slezska a Severní Moravy 18, 2002, č. 1, s. 42; Kulturněhistorická encyklopedie | |||
Slezska a severovýchodní Moravy 1, 2005, s. 231. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/275709 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Miroslava Kyselá | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]] | [[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]] |
Aktuální verze z 18. 11. 2019, 14:18
Viktor Otto FICEK | |
![]() | |
Narození | 24.5.1902 |
---|---|
Místo narození | Opava |
Úmrtí | 15.8.1986 |
Místo úmrtí | Opava |
Povolání |
65- Literární historik, kritik nebo teoretik 53- Historik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 164 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55027 |
FICEK, Viktor Otto, * 24. 5. 1902 Opava, † 15. 8. 1986 Opava, literární historik
Byl synem soukeníka Johana a Hedwigy, roz. Stankeové, která pocházela z německé rodiny. Maturoval na českém matičním gymnáziu v rodišti, kde vypomáhal v knihovně Matice opavské a kde ho významně ovlivnil slezský národní buditel V. Prasek. Vystudoval filozofii, češtinu a němčinu na UK v Praze a souběžně i Státní knihovnickou školu. Od 1928 působil jako středoškolský učitel v Nové Pace, Trenčíně, Trnavě, Opavě, Ostravě, Valašském Meziříčí a ve Strážnici, odkud pocházela jeho manželka Marie.
Systematické vědecké práci se začal věnovat až po 1945, kdy založil a vedl Slezskou studijní knihovnu v Opavě. Ta byla 1948 sloučena se Slezským studijním ústavem (později Slezský ústav ČSAV), kde se F. zaměřil hlavně na bibliografii, literárněvědný výzkum díla P. Bezruče a dalších slezských autorů. Angažoval se v Matici opavské a ve Společnosti Petra Bezruče. 1970 získal doktorát za práci Antonín Vašek v boji za práva lidu a za vědeckou pravdu (knižně 1964). Od 1972 pracoval na Biografickém slovníku širšího Ostravska. Společně s J. Rohlem několik let vydával Hornický kalendář.
Jako literární historik se zaměřil na osobnosti českého národního obrození ve Slezsku v 19. století a jeho doznívání na počátku 20. století. Byl detailně obeznámen se složitou kulturní, národnostní i sociální situací ve Slezsku i s tamními tradicemi. 1952 publikoval souhrnnou Bibliografii bibliografií slezské oblasti, 1958 vydal práci Hlučínsko – příroda, lid, kultura. V odborných statích zachytil činnost slezských literátů a kulturních činitelů, např. V. Martínka, C. Lelka, J. Zacpala, F. Slámy a V. Hauera, zaměřoval se rovněž na styky a vztahy českých a slovenských osobností ke Slezsku, mj. Ľ. Štúra, J. Nerudy, J. Kvapila či A. Jiráska. Zájem o Bezruče ho sblížil s olomouckým literárním historikem O. Králíkem, s nímž spolupracoval na dílech Slezské písně podle rukopisů (1963), kritickém vydání Slezských písní (1967) a na Kapitolách o Petru Bezručovi (1978). Většinu příspěvků publikoval v regionálních periodikách (sborníky Hlučínsko, Slezský sborník), ve vlastivědných zpravodajích Těšínsko nebo Nové Opavsko, v Listech Památníku P. Bezruče ad. 1964 vyšla v Berlíně F. bibliografie publikací k dějinám slavistiky v českých zemích. Za vědeckou činnost získal 1982 Cenu Petra Bezruče.
D: Bibliografie P. Bezruče 1, 1953, 2, 1958 (s A. Kučíkem); Přátelům i nepřátelům: paralipomena, 1958 (s J. Dvořákem a O. Králíkem); Vojtěch Martínek – literární vědec, 1960; Ediční činnost Slezského ústavu ČSAV v Opavě 1946–1960, 1961; Publikationen zur Geschichte der Slawistik in der Tschechoslowakischen Sozialistischen Republik, in: Beiträge zur Geschichte der Slawistik, Berlin 1964; Slezský ústav ČSAV vOpavě 1948–1968, 1969; Rozsévačka bojové síly. Jožka Jabůrková – Ida Ostravská, 1972; Biografický slovník širšího Ostravska 1–5, 1972–1983; Z rodného kraje, 1977; editor: Milostné listy Antonína Vaška Marii Brožkové, 1955 (s A. Mazurem); Jan Neruda ve Slezsku, 1960; Živné zdroje, 1972.
L: D. Šajtar, K soupisu prací V. F., 1952, s. 8–10; A. Grobelný, Šedesát let V. F., in: Zprávy Slezského ústavu ČSAV 1962, č. 122, s. 2–3; J. Urbanec, F. V. šedesátníkem, in: Listy Památníku P. Bezruče 1962, č. 10, s. 13–14; A. Sivek, V. F. k šedesátinám, in: Slezský sborník, 1962, č. 60, s. 403–406; A. Grobelný, Bohatá žeň sedmdesátníka, in: tamtéž 1972, č. 70, s. 142–144; A. Satke, Sedmdesátiny Dr. V. F., in: Listy Památníku P. Bezruče 1972, IV. řada, č. 1/2, s. 22; L. Pallas, V. F. pětasedmdesátníkem, in: Vlastivědné listy Severomoravského kraje 1977, č. 2, s. 44; J. Svoboda, Kulturní historik Slezska, in: Z rodného kraje, 1977, s. 213–215; J. Rohel, V. F. osmdesátiletý, in: Nová svoboda (Ostrava) 26. 5. 1982, s. 15; J. Urbanec, Rozloučili jsme se s F. V., in: Vlastivědné listy Severomoravského kraje 1986, č. 2, s. 35; Slezsko 1, s. 34–35; Literární slovník Severní Moravy a Slezska (1945–2000), 2001, s. 74–76; J. Gebauer, 100 let od narození V. O. Ficka, in: Vlastivědné listy Slezska a Severní Moravy 18, 2002, č. 1, s. 42; Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy 1, 2005, s. 231.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Miroslava Kyselá