FIEK Emil 23.8.1840-21.7.1897: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(FIEK_Emil_23.8.1840-21.7.1897)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 23.8.1840
| datum narození = 23.8.1840
| místo narození =  
| místo narození = Usch (dnes Ujście u Piły, Polsko)
| datum úmrtí = 21.7.1897
| datum úmrtí = 21.7.1897
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Cunnersdorf (dnes Kunice, č. o. Jelenia Góra, Polsko)
| povolání = 16- Farmakolog nebo farmaceut
| povolání = 16- Farmakolog nebo farmaceut<br />6- Botanik
6- Botanik


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Emil FIEK
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 172-173
}}
 
'''FIEK, Emil,''' ''* 23. 8. 1840 Usch (dnes Ujście u Piły, Polsko), † 21. 7. 1897 Cunnersdorf (dnes Kunice, č. o. Jelenia Góra, Polsko), lékárník, botanik''
 
Syn lékárníka Huga F. pocházel z Poznaňska, vystudoval gymnázium
v Landsbergu (nyní Gorzów Wielkopolski), většinu života
však pracoval jako lékárník v různých městech tehdy pruského
Slezska, zejména ve Svídnici a Jelení Hoře. Celoživotně se věnoval výzkumu slezské květeny, a neopomíjel ani území, jež
bylo později včleněno do ČSR (tehdy tzv. rakouský podíl); botanizoval
též v oblasti Teplicko-adršpašských skal, Krkonoš a Jeseníků.
Jeho hlavním dílem je květena Slezska ''Flora von Schlesien preussischen und österreichischen Anteils'', vydaná 1881 ve Vratislavi a zahrnující
slezské fanerogamy a cévnaté kryptogamy. Objemná
práce o více než sedmi stech stranách shrnula dosavadní výsledky
floristických výzkumů. F. dílo upravil i do stručnějšího určovacího
klíče ''Exkursionsflora für Schlesien'' (1888). Od konce
osmdesátých let zpracovával roční zprávy o výsledcích floristického
bádání ve slezské oblasti pro komisi pro přípravu květeny
Německa (''Flora von Deutschland'') i pro Slezskou společnost pro
vlasteneckou kulturu (Schlesische Gesellschaft für vaterländische
Kultur) ve Vratislavi, částečně ve spolupráci s F. Paxem
a Th. Schubem. Jeho zásluhou (spolu s dílem jeho předchůdce
J. Mildeho a následovníka Schubeho) bylo území rakouského
Slezska ve druhé polovině 19. století floristicky nejprobádanější
součástí pozdější ČSR.
 
'''D:''' bibliografie prací in: J. Futák – K. Domin, Bibliografia k flóre ČSR do
r. 1952, Bratislava 1960, s. 202.
 
'''L:''' I. Klášterský – A. Hrabětová – J. Duda, Botanikové na českém a moravskoslezském
území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti
pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 43, 78; Th. Schube, E. F., in:
Berichte der Deutschen botanischen Gesellschaft, General-Versammlung
16, 1898, s. 12–17 (s bibliografií).
 
Jan Janko
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:16- Farmakolog nebo farmaceut]]
[[Kategorie:16- Farmakolog nebo farmaceut]]
Řádek 16: Řádek 51:


[[Kategorie:1840]]
[[Kategorie:1840]]
[[Kategorie:Usch]]
[[Kategorie:1897]]
[[Kategorie:1897]]
[[Kategorie:Jelenia Góra]]

Aktuální verze z 18. 11. 2019, 15:17

Emil FIEK
Narození 23.8.1840
Místo narození Usch (dnes Ujście u Piły, Polsko)
Úmrtí 21.7.1897
Místo úmrtí Cunnersdorf (dnes Kunice, č. o. Jelenia Góra, Polsko)
Povolání 16- Farmakolog nebo farmaceut
6- Botanik
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 172-173
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=70270

FIEK, Emil, * 23. 8. 1840 Usch (dnes Ujście u Piły, Polsko), † 21. 7. 1897 Cunnersdorf (dnes Kunice, č. o. Jelenia Góra, Polsko), lékárník, botanik

Syn lékárníka Huga F. pocházel z Poznaňska, vystudoval gymnázium v Landsbergu (nyní Gorzów Wielkopolski), většinu života však pracoval jako lékárník v různých městech tehdy pruského Slezska, zejména ve Svídnici a Jelení Hoře. Celoživotně se věnoval výzkumu slezské květeny, a neopomíjel ani území, jež bylo později včleněno do ČSR (tehdy tzv. rakouský podíl); botanizoval též v oblasti Teplicko-adršpašských skal, Krkonoš a Jeseníků. Jeho hlavním dílem je květena Slezska Flora von Schlesien preussischen und österreichischen Anteils, vydaná 1881 ve Vratislavi a zahrnující slezské fanerogamy a cévnaté kryptogamy. Objemná práce o více než sedmi stech stranách shrnula dosavadní výsledky floristických výzkumů. F. dílo upravil i do stručnějšího určovacího klíče Exkursionsflora für Schlesien (1888). Od konce osmdesátých let zpracovával roční zprávy o výsledcích floristického bádání ve slezské oblasti pro komisi pro přípravu květeny Německa (Flora von Deutschland) i pro Slezskou společnost pro vlasteneckou kulturu (Schlesische Gesellschaft für vaterländische Kultur) ve Vratislavi, částečně ve spolupráci s F. Paxem a Th. Schubem. Jeho zásluhou (spolu s dílem jeho předchůdce J. Mildeho a následovníka Schubeho) bylo území rakouského Slezska ve druhé polovině 19. století floristicky nejprobádanější součástí pozdější ČSR.

D: bibliografie prací in: J. Futák – K. Domin, Bibliografia k flóre ČSR do r. 1952, Bratislava 1960, s. 202.

L: I. Klášterský – A. Hrabětová – J. Duda, Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 43, 78; Th. Schube, E. F., in: Berichte der Deutschen botanischen Gesellschaft, General-Versammlung 16, 1898, s. 12–17 (s bibliografií).

Jan Janko