FISCHER František 30.8.1886-10.11.1966: Porovnání verzí
(FISCHER_František_30.8.1886-10.11.1966) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 216 | ||
}} | |||
'''FISCHER, František,''' ''* 30. 8. 1886 Praha, † 10. 11. 1966 Praha, astronom, farmaceut'' | |||
Původním povoláním byl F. farmaceut, který se astronomii věnoval | |||
amatérsky. O pozorování hvězdné oblohy se zajímal ještě | |||
před první světovou válkou, kdy měl k dispozici krátký čtyřpalcový | |||
zrcadlový dalekohled, tzv. brachyteleskop (brachyt), vynalezený | |||
v šedesátých letech 19. století vídeňskými optiky a konstruktéry | |||
J. Fosterem a K. Frischem. Příležitost rozvíjet astronomii jako | |||
svou další profesi dostal během války, kdy byl příslušníkem československých | |||
legií v Taškentu. Tam se 1917 seznámil s ředitelem | |||
hvězdárny J. P. Glutajevem a astrofyzikem A. N. Rozanovem; | |||
předmětem jejich společného výzkumu prováděného | |||
pomocí velkého astrografu byla spektrální analýza hvězd v souhvězdí | |||
Orla a studium povrchu Měsíce. | |||
Poté co se vrátil do ČSR, zakoupil refraktor vyrobený počátkem | |||
20. století mnichovskou optickou firmou Reinfelder & Hertel | |||
a po dostavění své vily v Praze 4-Podolí (ul. Na Zlatnici 16) jej | |||
umístil do otáčivé kopule na speciálně vybudované střešní nástavbě. | |||
Kopule o průměru 4,8 m měla 1 m širokou štěrbinu sahající | |||
15o přes zenit, refraktor o průměru 190 mm a ohniskové | |||
vzdálenosti 3000 mm byl instalován na mohutné paralaktické | |||
konstrukci a už na jaře 1924 uveden do provozu. V dalších letech | |||
dal F. k dalekohledu zhotovit speciální přídavná zařízení | |||
umožňující např. fotografování zatmění. Kromě přístrojů měla | |||
F. observatoř i velkou knihovnu obsahující jak základní astronomické | |||
spisy, tak vzácné staré tisky z oboru selenografie. Hlavním | |||
programem hvězdárny bylo mapování Měsíce, fotografování | |||
stálic, komet a mlhovin, pořádání besed spojených s pozorováním | |||
meteorů aj. F. publikoval práce věnované astronomii, např. | |||
příručku ''Lunární útvar Šafařík'' s podrobným popisem a mapou | |||
měsíčního kráteru Cyrillus B a odborné i populárněnaučné | |||
články v časopisech ''Říše hvězd'' a ''Kosmické rozhledy''. | |||
Po F. smrti dalekohled i s příslušenstvím rodina darovala Československé | |||
astronomické společnosti, později byl instalován do | |||
západní kopule hvězdárny v Praze 8 (Ďáblicích), kde byla uložena | |||
i část F. knihovny. | |||
'''D:''' Lunární útvar Šafařík (také jako The Lunar Formation Šafařík), 1937; | |||
Povrch Měsíce (s J. Klepeštou a J. Bouškou), 1955, 1961. | |||
'''L:''' J. Klepešta, Dvacet let mezi přáteli astronomie, 1937, passim; Tomeš 1, | |||
s. 317; Š. Kovář, Hvězdárna F. F. v Praze-Podolí (1923), in: Kosmické rozhledy | |||
2, 2002, s. 8–9. | |||
Ivo Kraus | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
Aktuální verze z 20. 11. 2019, 17:46
| František FISCHER | |
 | |
| Narození | 30.8.1886 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 10.11.1966 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 9- Astronom nebo astrolog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 216 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69173 |
FISCHER, František, * 30. 8. 1886 Praha, † 10. 11. 1966 Praha, astronom, farmaceut
Původním povoláním byl F. farmaceut, který se astronomii věnoval amatérsky. O pozorování hvězdné oblohy se zajímal ještě před první světovou válkou, kdy měl k dispozici krátký čtyřpalcový zrcadlový dalekohled, tzv. brachyteleskop (brachyt), vynalezený v šedesátých letech 19. století vídeňskými optiky a konstruktéry J. Fosterem a K. Frischem. Příležitost rozvíjet astronomii jako svou další profesi dostal během války, kdy byl příslušníkem československých legií v Taškentu. Tam se 1917 seznámil s ředitelem hvězdárny J. P. Glutajevem a astrofyzikem A. N. Rozanovem; předmětem jejich společného výzkumu prováděného pomocí velkého astrografu byla spektrální analýza hvězd v souhvězdí Orla a studium povrchu Měsíce.
Poté co se vrátil do ČSR, zakoupil refraktor vyrobený počátkem 20. století mnichovskou optickou firmou Reinfelder & Hertel a po dostavění své vily v Praze 4-Podolí (ul. Na Zlatnici 16) jej umístil do otáčivé kopule na speciálně vybudované střešní nástavbě. Kopule o průměru 4,8 m měla 1 m širokou štěrbinu sahající 15o přes zenit, refraktor o průměru 190 mm a ohniskové vzdálenosti 3000 mm byl instalován na mohutné paralaktické konstrukci a už na jaře 1924 uveden do provozu. V dalších letech dal F. k dalekohledu zhotovit speciální přídavná zařízení umožňující např. fotografování zatmění. Kromě přístrojů měla F. observatoř i velkou knihovnu obsahující jak základní astronomické spisy, tak vzácné staré tisky z oboru selenografie. Hlavním programem hvězdárny bylo mapování Měsíce, fotografování stálic, komet a mlhovin, pořádání besed spojených s pozorováním meteorů aj. F. publikoval práce věnované astronomii, např. příručku Lunární útvar Šafařík s podrobným popisem a mapou měsíčního kráteru Cyrillus B a odborné i populárněnaučné články v časopisech Říše hvězd a Kosmické rozhledy.
Po F. smrti dalekohled i s příslušenstvím rodina darovala Československé astronomické společnosti, později byl instalován do západní kopule hvězdárny v Praze 8 (Ďáblicích), kde byla uložena i část F. knihovny.
D: Lunární útvar Šafařík (také jako The Lunar Formation Šafařík), 1937; Povrch Měsíce (s J. Klepeštou a J. Bouškou), 1955, 1961.
L: J. Klepešta, Dvacet let mezi přáteli astronomie, 1937, passim; Tomeš 1, s. 317; Š. Kovář, Hvězdárna F. F. v Praze-Podolí (1923), in: Kosmické rozhledy 2, 2002, s. 8–9.
Ivo Kraus