GASSELDORFER Ludvík 10.8.1909-12.4.1958: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(GASSELDORFER_Ludvík_10.8.1909-12.4.1958)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 10.8.1909
| datum narození = 10.8.1909
| místo narození = Rožnov, o. České Budějovice
| místo narození = Rožnov (České Budějovice)
| datum úmrtí = 12.4.1958
| datum úmrtí = 12.4.1958
| místo úmrtí = Praha
| místo úmrtí = Praha
Řádek 9: Řádek 9:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ludvík GASSELDORFER
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 574
}}


== Literatura ==
'''GASSELDORFER, Ludvík,''' ''* 10. 8. 1909 Rožnov (České Budějovice), † 12. 4. 1958 Praha, lukostřelec, trenér''
 
Syn Petra a Kateřiny G. Jako student medicíny vstoupil mezi
lukostřelce Vysokoškolského sportu Praha, začal také reprezentovat
ČSR. Byl členem družstva mužů, které se umístilo
jako třetí v celkovém hodnocení (2x soustava FITA) a zvítězilo
ve střelbě na vzdálenost 90 metrů na MS 1934 ve švédském
Bastadu.
Zaznamenal přitom rovněž individuální úspěchy
(první místo na 60 yardů). Podobných výsledků dosáhl
na MS 1935 v Bruselu, kde bylo československé družstvo
v sestavě G., J. Leneček
a A. Popp opět třetí (první místo
na dlouhých tratích; vytvořili světový rekord). Nejúspěšnější
pro G. se stalo MS 1936 v Praze na strahovském stadionu
(tehdy Masarykově), kdy s J. Musílkem a J. Lenečkem zvítězili
v soutěži družstev výkonem 5093 bodů, což znamenalo světový
rekord. První místo obsadili v soutěži na dlouhých tratích,
kde vytvořili světový rekord ve střelbě na vzdálenost 90,
70 a 50 metrů. Nejlepší individuální umístění zaznamenal
G. v soutěži na 2 x 90 m, s 396 body dosáhl opět světového rekordu. Reprezentoval také na MS 1937 v Paříži, kde československé
družstvo obsadilo v celkové soutěži šesté místo.
 
Během druhé světové války zmizel tým ČSR z mezinárodních
soutěží, ale G. se účastnil lukostřeleckých závodů až do 1956.
V té době zároveň působil jako trenér a funkcionář Spartaku
Koh-i-noor (Vršovice). Na MS 1957 zastával funkci státního
trenéra, pod jeho vedením obsadili muži ČSR čtvrté a ženy
druhé místo.
 
S manželkou Blaženou (1912–1991) měl syna Petra. Pohřben
je v Praze na Olšanských hřbitovech.
 
'''L:''' ETK 2/1, s. 166; nekrolog, in: Jezdectví, lukostřelba, šerm 10, 1958, č. 5,
s. 148; Českobudějovický deník 12. 4. 2013.
 
Miloslav Martínek
   
   
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]

Aktuální verze z 29. 11. 2019, 16:14

Ludvík GASSELDORFER
Narození 10.8.1909
Místo narození Rožnov (České Budějovice)
Úmrtí 12.4.1958
Místo úmrtí Praha
Povolání 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 574
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69401

GASSELDORFER, Ludvík, * 10. 8. 1909 Rožnov (České Budějovice), † 12. 4. 1958 Praha, lukostřelec, trenér

Syn Petra a Kateřiny G. Jako student medicíny vstoupil mezi lukostřelce Vysokoškolského sportu Praha, začal také reprezentovat ČSR. Byl členem družstva mužů, které se umístilo jako třetí v celkovém hodnocení (2x soustava FITA) a zvítězilo ve střelbě na vzdálenost 90 metrů na MS 1934 ve švédském Bastadu. Zaznamenal přitom rovněž individuální úspěchy (první místo na 60 yardů). Podobných výsledků dosáhl na MS 1935 v Bruselu, kde bylo československé družstvo v sestavě G., J. Leneček a A. Popp opět třetí (první místo na dlouhých tratích; vytvořili světový rekord). Nejúspěšnější pro G. se stalo MS 1936 v Praze na strahovském stadionu (tehdy Masarykově), kdy s J. Musílkem a J. Lenečkem zvítězili v soutěži družstev výkonem 5093 bodů, což znamenalo světový rekord. První místo obsadili v soutěži na dlouhých tratích, kde vytvořili světový rekord ve střelbě na vzdálenost 90, 70 a 50 metrů. Nejlepší individuální umístění zaznamenal G. v soutěži na 2 x 90 m, s 396 body dosáhl opět světového rekordu. Reprezentoval také na MS 1937 v Paříži, kde československé družstvo obsadilo v celkové soutěži šesté místo.

Během druhé světové války zmizel tým ČSR z mezinárodních soutěží, ale G. se účastnil lukostřeleckých závodů až do 1956. V té době zároveň působil jako trenér a funkcionář Spartaku Koh-i-noor (Vršovice). Na MS 1957 zastával funkci státního trenéra, pod jeho vedením obsadili muži ČSR čtvrté a ženy druhé místo.

S manželkou Blaženou (1912–1991) měl syna Petra. Pohřben je v Praze na Olšanských hřbitovech.

L: ETK 2/1, s. 166; nekrolog, in: Jezdectví, lukostřelba, šerm 10, 1958, č. 5, s. 148; Českobudějovický deník 12. 4. 2013.

Miloslav Martínek