DOLANSKÝ Jaromír 25.2.1895-16.7.1973

Jaromír DOLANSKÝ
Narození	25.2.1895
Místo narození	Karlín (Praha
Úmrtí	16.7.1973
Místo úmrtí	Praha
Povolání	44- Právník 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace	Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 280-281
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68900

DOLANSKÝ, Jaromír, * 25. 2. 1895 Karlín (Praha), † 16. 7. 1973 Praha, politik, národohospodář

Syn ředitele reálky v Karlíně, filologa a hudebního publicisty Ladislava D. (1857–1910) a Anny, roz. Nolcové. Maturoval 1913 na gymnáziu v Plzni. Vystudoval, s přerušením za první světové války, kdy byl povolán do armády, Právnickou fakultu UK (JUDr. 1921) a krátce pracoval jako právník na Zemském úřadu pro válečné poškozence. V mládí se angažoval v národně sociální mládeži, krátce byl členem realistické strany. 1922 vstoupil do KSČ, působil jako tajemník klubu komunistických poslanců NS a 1924–28 řídil teoretický časopis Komunistická revue. 1928–29 vykonával funkci krajského tajemníka KSČ v Brně. Na sklonku 20. let podpořil Gottwaldovu frakci usilující o bolševizaci strany a 1929 se stal členem ÚV KSČ. 1930–35 pracoval jako funkcionář Rudých odborů, 1935 byl zvolen poslancem NS. Na podzim 1938, po odchodu K. Gottwalda a dalších do moskevské emigrace, stál společně s A. Zápotockým v čele legálního domácího vedení KSČ (až do úředního rozpuštění strany v prosinci 1938). V dubnu 1939 byl (opět s A. Zápotockým) v Dobré u Frýdku-Místku zatčen při pokusu o přechod hranic do Polska a až do 1945 vězněn na Pankráci a v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po skončení války pracoval v ústředním stranickém aparátu (mj. vedoucí redaktor ideologického periodika Nová mysl) a 1945 byl kooptován do předsednictva ÚV KSČ. 1946 se oženil s Ilse Kreibichovou, dcerou komunistického poslance K. Kreibicha. 1945–69 zastával funkci poslance Národního a poté (do 1971) Federálního shromáždění. Po volbách 1946 převzal křeslo ministra financí v Gottwaldově vládě, které si podržel i po její rekonstrukci v únoru 1948. Ve vládních funkcích působil až do 1963. Věnoval se především ekonomické problematice: 1949–51 stál v čele Státního úřadu plánovacího a podílel se na zavádění modelu centrálního řízení národního hospodářství podle sovětského vzoru. Odmítal dogmaticky přebírat sovětské metody, které propagovali např. R. Slánský či L. Frejka, ale snažil se prosadit socialistické podnikové hospodářství v zásadě na baťovských základech. Poté působil jako náměstek (1951–53) a první náměstek (1953 až 1960) předsedy vlády ČSR, naposledy jako místopředseda vlády ČSSR (1960–63). Stal se též členem státních komisí pro ekonomickou problematiku.

D. byl 1951–54 členem politického sekretariátu ÚV KSČ. Dostal se mezi úzký okruh funkcionářů, kteří rozhodovali o obviněních a rozsudcích ve vykonstruovaných politických procesech, mezi nimi však patřil mezi umírněné. Již od poloviny 50. let kritizoval přílišnou centralizaci řízení československé ekonomiky a stál v pozadí prvního pokusu o hospodářskou reformu, která 1958–59 decentralizovala řízení a poskytla více pravomocí podnikům (počátkem 60. let ale byly hlavní reformní principy opuštěny).

Po smrti V. Kopeckého (1961) a odchodu V. Širokého z aktivní politiky (1963) byl D. posledním představitelem gottwaldovské garnitury v předsednictvu ÚV KSČ. Jako doyen stranického vedení opatrně podporoval reformní změny a na přelomu 1967/68 přispěl k politickému pádu A. Novotného. Po zvolení A. Dubčeka prvním tajemníkem ÚV KSČ se již výrazněji neangažoval. V dubnu 1968 dobrovolně rezignoval na funkci člena předsednictva ÚV KSČ a odešel do důchodu. V únoru 1969 se ze zdravotních důvodu vzdal členství v ÚV KSČ a stáhl se z politického života. Během Pražského jara 1968 nebyl, na rozdíl od jiných vysokých funkcionářů (A. Novotný, V. Široký, K. Bacílek), vystaven veřejné kritice za podíl na politických procesech a nebylo mu ani pozastaveno členství v KSČ.

Po několik desetiletí patřil D. mezi nejvýznamnější činitele KSČ; na rozdíl od mnoha jiných se však téměř vytratil z veřejného povědomí.

D: S vyrovnaným rozpočtem do pětiletky, 1949; Tři léta plánování v lidově demokratickém Československu, 1950; Za vyšší efektivnost československého národního hospodářství, 1957.

L: ČBS, s. 113; Tomeš 1, s. 244; M. Churaň a kol., Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století 1 (A–M), 1998, s. 110; Knapík, s. 71–72; Kolář Elity, s. 42.

P: NA Praha, osobní fond (neuspořádán).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Zdeněk Doskočil