DOLEŽELOVÁ Renáta 2.6.1950-12.6.2000: Porovnání verzí

	Renáta DOLEŽELOVÁ
Narození	2.6.1950
Místo narození	Brodek u Přerova
Úmrtí	12.6.2000
Místo úmrtí	Praha
Povolání	83- Divadelní interpret nebo herec
Citace	Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 297-298
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=71484

VizuálníWikitext

Aktuální verze z 28. 12. 2019, 14:07

DOLEŽELOVÁ, Renáta, * 2. 6. 1950 Brodek u Přerova, † 12. 6. 2000 Praha, herečka

Od dětství vystupovala v ochotnickém souboru. Po maturitě na přerovské chemické průmyslovce (1969) vystudovala JAMU v Brně (1979). První angažmá dostala 1973–79 v ostravském Divadle Petra Bezruče, 1979 se stala členkou Filmového studia Barrandov v Praze a naposledy byla angažována v pražském divadle U hasičů. Mladá, fyzicky přitažlivá, nadějná herečka se brzy začala uplatňovat ve filmu i televizi. Populární historicko-dobrodružný seriál G. Oplustila a režiséra P. Tučka Ctná paní Lucie (1972), v němž hrála titulní roli, ji vynesl do popředí diváckého zájmu. Seriál však na počátku normalizace zakázala cenzura, skončil v trezoru a poté byly jeho kopie definitivně zničeny. Během další kariéry pak D. dostávala větší i malé role v angažovaných a dobově poplatných titulech. Objevila se v trilogii O. Vávry Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy, ve filmu J. Sequense Kronika žhavého léta podle literární předlohy V. Řezáče a v umělecky zdařilém díle F. Vláčila Hadí jed. Do povědomí televizních diváků se dostala v politicky angažovaných seriálech Okres na severu (sekretářka Zdenička) a především v Třiceti případech majora Zemana, kde hrála první ženu hlavního hrdiny. V posledním desetiletí své kariéry se věnovala především dabingu. Koncem života trpěla hlubokými depresemi a život ukončila dobrovolně. Jejím manželem byl režisér Pavel Palouš.

D: filmové role, výběr: Zdena (Kronika žhavého léta, 1973, režie J. Sequens); Anka Kadlecová (Dny zrady, 1974, Sokolovo, 1973, Osvobození Prahy, 1976, režie O. Vávra); Eva (Osud jménem Kamila, 1974, režie P. Schulhoff); Růža (Půl domu bez ženicha, 1980, režie H. Bočan); Paní Blanka (Hadí jed, 1981, režie F. Vláčil); dr. Martincová (Zralé víno, 1981, režie V. Vorlíček); Zuzana (Pavučina, 1986, režie Z. Zaoral).

L: FPH 1, s. 86; M. Fikejz, Český film: Herci a herečky 1, 2006, s. 213–214; http://cfn.cz.

P: Divadelní ústav Praha, dokumentace.

Marie Makariusová

Renáta Doleželová a Vladimír Brabec v seriálu 30 případů majora Zemana, 1975

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Infobox - osoba
 | jméno = Renáta DOLEŽELOVÁ
-| obrázek = No male portrait.png
+| obrázek = Dolezelova Renata portret.jpg
 | datum narození = 2.6.1950
-| místo narození =
+| místo narození =  Brodek u Přerova
 | datum úmrtí = 12.6.2000
 | místo úmrtí = Praha
@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 | jiná jména =
-}}<br/><br/>Renáta DOLEŽELOVÁ
+| citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 297-298
+}}
+'''DOLEŽELOVÁ, Renáta''', ''* 2. 6. 1950 Brodek u Přerova, † 12. 6. 2000 Praha, herečka''
+Od dětství vystupovala v ochotnickém souboru. Po maturitě
+na přerovské chemické průmyslovce (1969) vystudovala
+JAMU v Brně (1979). První angažmá dostala 1973–79
+v ostravském Divadle Petra Bezruče, 1979 se stala členkou
+Filmového studia Barrandov v Praze a naposledy byla angažována
+v pražském divadle U hasičů. Mladá, fyzicky přitažlivá,
+nadějná herečka se brzy začala uplatňovat ve filmu i televizi.
+Populární historicko-dobrodružný seriál G. Oplustila a režiséra
+P. Tučka ''Ctná paní Lucie'' (1972), v němž hrála titulní roli,
+ji vynesl do popředí diváckého zájmu. Seriál však na počátku
+normalizace zakázala cenzura, skončil v trezoru a poté byly
+jeho kopie definitivně zničeny. Během další kariéry pak D. dostávala
+větší i malé role v angažovaných a dobově poplatných
+titulech. Objevila se v trilogii O. Vávry ''Dny zrady'', ''Sokolovo''
+a ''Osvobození Prahy'', ve filmu J. Sequense ''Kronika žhavého léta''
+podle literární předlohy V. Řezáče a v umělecky zdařilém díle
+F. Vláčila ''Hadí jed''. Do povědomí televizních diváků se dostala
+v politicky angažovaných seriálech Okres na severu (sekretářka
+Zdenička) a především v ''Třiceti případech majora Zemana'', kde
+hrála první ženu hlavního hrdiny. V posledním desetiletí své
+kariéry se věnovala především dabingu. Koncem života trpěla
+hlubokými depresemi a život ukončila dobrovolně. Jejím
+manželem byl režisér Pavel Palouš.
+'''D:''' filmové role, výběr: Zdena (Kronika žhavého léta, 1973, režie J. Sequens);
+Anka Kadlecová (Dny zrady, 1974, Sokolovo, 1973, Osvobození Prahy,
+, režie O. Vávra); Eva (Osud jménem Kamila, 1974, režie P. Schulhoff);
+Růža (Půl domu bez ženicha, 1980, režie H. Bočan); Paní Blanka (Hadí jed,
+, režie F. Vláčil); dr. Martincová (Zralé víno, 1981, režie V. Vorlíček);
+Zuzana (Pavučina, 1986, režie Z. Zaoral).
+'''L:''' FPH 1, s. 86; M. Fikejz, Český film: Herci a herečky 1, 2006, s. 213–214;
+http://cfn.cz.
+'''P:''' Divadelní ústav Praha, dokumentace.
+Marie Makariusová
 [[Kategorie:D]]
 [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
 [[Kategorie:1950]]
+[[Kategorie:Brodek u Přerova]]
 [[Kategorie:2000]]
 [[Kategorie:Praha]]
+<gallery>
+Dolezelova Renata 30 pripadu.JPG|Renáta Doleželová a Vladimír Brabec v seriálu 30 případů majora Zemana, 1975
+</gallery>