DROZEN František Xaver 8.3.1898-26.4.1972: Porovnání verzí
(DROZEN_František_Xaver_8.3.1898-26.4.1972) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = František Xaver DROZEN | | jméno = František Xaver DROZEN | ||
| obrázek = | | obrázek = Drozen Frantisek Xaver portret.jpg | ||
| datum narození = 8.3.1898 | | datum narození = 8.3.1898 | ||
| místo narození = Tatobity | | místo narození = Tatobity u Turnova | ||
| datum úmrtí = 26.4.1972 | | datum úmrtí = 26.4.1972 | ||
| místo úmrtí = Turnov | | místo úmrtí = Turnov | ||
| povolání = 88- Umělecký řemeslník | | povolání = 88- Umělecký řemeslník | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 386-387 | ||
}} | |||
'''DROZEN, František Xaver''', ''* 8. 3. 1898 Tatobity u Turnova, † 26. 4. 1972 Turnov, houslař'' | |||
Vyrostl v hudebnické rodině, matka byla učitelkou hry na violoncello, otec amatérský kapelník. Jeho strýcem byl pražský houslař J. B. Vávra, k němuž D. nastoupil 1912 do učení. | |||
Pracoval jako tovaryš též u J. Dvořáka, A. Chudlařského, | |||
B. Lantnera a bratrů Šámalových. Od 1925 měl vlastní dílnu | |||
v Tur nově, kde zhotovil asi 390 houslí s charakteristickým | |||
zlato žlutým nebo granátově červeným lakem. Používal italských | |||
modelů Stradivari, Guarneri (17.–18. století) a modelů | |||
tyrolského mistra J. Stainera, který se vyučil v Itálii, ze 17. století. | |||
Mistrovské nástroje stavěl individuálně (mj. 1928 pro | |||
J. Kubelíka, 1931 pro O. Ševčíka, 1957 pro D. Oistracha), | |||
po druhé světové válce sestavil také některé housle z objednaných polotovarů. Patřil k nástrojařům, kteří z podnětu O. Špidlena 1950 vystoupili na veřejnost s žádostí o uznání | |||
nástrojařství jako svobodného povolání s právem založit stavovskou organizaci. Po svolení ministerstva kultury 1958 patřil k zakládajícím členům Kruhu umělců houslařů. Obeslal | |||
svými nástroji řadu mezinárodních soutěží a vystavoval je | |||
v Paříži, Berlíně, po druhé světové válce v Haagu. | |||
'''L:''' K. Jalovec, Čeští houslaři, 1959, s. 43; F. Skokan, Svět houslí, 1965, | |||
s. 154; R. Budiš, Housle v proměnách staletí, 1975, s. 34; V. Pilař – | |||
V. Šrámek, Umění houslařů, 1986, s. 97; M. Podobský, F. X. D. – Mistr | |||
houslařský, in: Náš Turnov. Časopis Spolku rodáků a přátel Turnova, č. 24, | |||
červen 2002, s. 5; J. Petrušková, Nový turnovský Pantheon, 2003, s. 13; | |||
A. Kulíšková, Z našich sbírek: Housle F. X. D., in: Muzejní čtvrtletník. | |||
Muzeum Českého ráje Turnov, 2010, č. 3, s. 7 (foto s houslemi); Slavní | |||
rodáci: Malíř Dědina a houslař D., in: Krkonošský deník 19. 6. 2010; HS | |||
1, s. 266; Tomeš 1, s. 259; www.ceskyhudebnislovnik.cz. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/68100 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Jitka Ludvová | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | [[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | ||
Řádek 20: | Řádek 48: | ||
[[Kategorie:1972]] | [[Kategorie:1972]] | ||
[[Kategorie:Turnov]] | [[Kategorie:Turnov]] | ||
<gallery> | |||
Drozen Frantisek Xaver hrob.jpg|Hrob F. X. Drozena v Turnově | |||
</gallery> |
Aktuální verze z 15. 1. 2020, 17:56
František Xaver DROZEN | |
![]() | |
Narození | 8.3.1898 |
---|---|
Místo narození | Tatobity u Turnova |
Úmrtí | 26.4.1972 |
Místo úmrtí | Turnov |
Povolání | 88- Umělecký řemeslník |
Citace | Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 386-387 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45894 |
DROZEN, František Xaver, * 8. 3. 1898 Tatobity u Turnova, † 26. 4. 1972 Turnov, houslař
Vyrostl v hudebnické rodině, matka byla učitelkou hry na violoncello, otec amatérský kapelník. Jeho strýcem byl pražský houslař J. B. Vávra, k němuž D. nastoupil 1912 do učení. Pracoval jako tovaryš též u J. Dvořáka, A. Chudlařského, B. Lantnera a bratrů Šámalových. Od 1925 měl vlastní dílnu v Tur nově, kde zhotovil asi 390 houslí s charakteristickým zlato žlutým nebo granátově červeným lakem. Používal italských modelů Stradivari, Guarneri (17.–18. století) a modelů tyrolského mistra J. Stainera, který se vyučil v Itálii, ze 17. století. Mistrovské nástroje stavěl individuálně (mj. 1928 pro J. Kubelíka, 1931 pro O. Ševčíka, 1957 pro D. Oistracha), po druhé světové válce sestavil také některé housle z objednaných polotovarů. Patřil k nástrojařům, kteří z podnětu O. Špidlena 1950 vystoupili na veřejnost s žádostí o uznání nástrojařství jako svobodného povolání s právem založit stavovskou organizaci. Po svolení ministerstva kultury 1958 patřil k zakládajícím členům Kruhu umělců houslařů. Obeslal svými nástroji řadu mezinárodních soutěží a vystavoval je v Paříži, Berlíně, po druhé světové válce v Haagu.
L: K. Jalovec, Čeští houslaři, 1959, s. 43; F. Skokan, Svět houslí, 1965, s. 154; R. Budiš, Housle v proměnách staletí, 1975, s. 34; V. Pilař – V. Šrámek, Umění houslařů, 1986, s. 97; M. Podobský, F. X. D. – Mistr houslařský, in: Náš Turnov. Časopis Spolku rodáků a přátel Turnova, č. 24, červen 2002, s. 5; J. Petrušková, Nový turnovský Pantheon, 2003, s. 13; A. Kulíšková, Z našich sbírek: Housle F. X. D., in: Muzejní čtvrtletník. Muzeum Českého ráje Turnov, 2010, č. 3, s. 7 (foto s houslemi); Slavní rodáci: Malíř Dědina a houslař D., in: Krkonošský deník 19. 6. 2010; HS 1, s. 266; Tomeš 1, s. 259; www.ceskyhudebnislovnik.cz.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jitka Ludvová
-
Hrob F. X. Drozena v Turnově