FEDER Richard David 26.8.1875-18.11.1970: Porovnání verzí
(FEDER_Richard_26.8.1875-18.11.1970) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Richard FEDER | | jméno = Richard David FEDER | ||
| obrázek = | | obrázek = Feder Richard David portret.jpg | ||
| datum narození = 26.8.1875 | | datum narození = 26.8.1875 | ||
| místo narození = Václavice | | místo narození = Václavice (u Benešova) | ||
| datum úmrtí = 18.11.1970 | | datum úmrtí = 18.11.1970 | ||
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 88-89 | ||
}} | |||
'''FEDER, Richard David,''' ''* 26. 8. 1875 Václavice (u Benešova), † 18. 11. 1970 Brno, rabín, pedagog, spisovatel'' | |||
Pocházel z početné rodiny podomního obchodníka. Navštěvoval | |||
německo-židovskou školu a 1888–96 nižší reálné gymnázium | |||
v Benešově, poté Akademické gymnázium v Praze. | |||
Po maturitě (1896) studoval do 1903 na rabínském semináři | |||
a filozofické fakultě ve Vídni, kde získal 1902 doktorát. 1903 | |||
přijal místo rabína v Kojetíně, později působil v Roudnici nad | |||
Labem (1906–12) a Lounech (1912–17). Poté žil v Kolíně, | |||
kde kromě funkce rabína vyučoval němčinu na obchodní | |||
akademii a židovské náboženství na reálném gymnáziu a měšťanských | |||
školách. Řadu let zastával funkci jednatele a místopředsedy | |||
Okresního osvětového sboru. 1938 byl penzionován. | |||
Po nacistické okupaci českých zemí v březnu 1939 se | |||
pokusil zorganizovat kolektivní emigraci židovské kolínské | |||
obce, avšak jeho jednání s francouzskou a anglickou vládou | |||
skončila nezdarem. 13. 6. 1942 byl s ostatními členy obce | |||
a s rodinou transportován do Terezína. I tam, přes neobyčejně | |||
obtížné podmínky, pomáhal udržovat náboženský život. | |||
Z rodiny se dočkal osvobození pouze on sám. Jeho žena | |||
Hilda, roz. Porgesová, zemřela ještě v Terezíně, dva synové | |||
a dcera s rodinami byli zavražděni v Osvětimi. Po válce se | |||
vrátil do Kolína, kde pracoval až do 1953, kdy vyhověl žádosti | |||
vrchního rabína Gustava Sichera a přijal v Brně místo oblastního | |||
moravskoslezského rabína. 1961 byl ustanoven vrchním | |||
rabínem v Čechách a na Moravě (českých zemí). Ačkoliv | |||
v nové funkci mohl přesídlit do Prahy, Brno už neopustil. Byl | |||
pohřben na tamním židovském hřbitově, 2003 mu byla odhalena pamětní deska. 1965 získal vyznamenání Za zásluhy | |||
o výstavbu a boj proti fašismu. | |||
F. patřil ke skupině rabínů, kteří se aktivně podíleli na česko-židovském hnutí. Přispíval do | |||
''Česko-židovských listů'', ''Česko-židovského kalendáře'', ''Rozvoje'' a ''Rozhledu'' a některé polemické | |||
články uveřejnil v sionistickém časopise ''Židovské zprávy''. Stal | |||
se autorem česky psaných učebnic hebrejštiny a náboženství | |||
a studií o vztazích Židů a křesťanů. Jako jeden z prvních popsal | |||
vlastní zkušenosti a osud své rodiny v době holocaustu. | |||
2002 mu V. Havel propůjčil Řád T. G. Masaryka in memoriam, | |||
2003 mu město Brno udělilo čestné občanství. | |||
'''D:''' Židé a křesťané, 1919; Hebrejská učebnice novohebrejštiny, 1923; Haleluja. | |||
Hebrejská řeč, 1936, reprint 2006; Sinaj (učebnice židovského náboženství), | |||
1955; Židovská tragédie: dějství poslední, 1947; Život a odkaz, 1973. | |||
'''L:''' YIVO Encyclopedia 1, New Haven – London 2008, s. 503–504; Encyclopaedia | |||
Judaica 6, Jerusalem 1996, s. 1199–1200; A. Mikulášek – V. Glosíková | |||
– A. B. Schulz, Literatura s hvězdou Davidovou, 1998, s. 65–66; Z. Peterová, | |||
Rabín F., 2004; Tomeš 1, s. 302. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/26785 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Bedřich Nosek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:1875]] | [[Kategorie:1875]] | ||
[[Kategorie:Václavice]] | [[Kategorie:Václavice]] | ||
[[Kategorie:1970]] | [[Kategorie:1970]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] | ||
<gallery> | |||
Feder Richard David chanuka.jpg|Rabín Richard David Feder s dětmi během chanuky, 1957 | |||
</gallery> |
Aktuální verze z 27. 3. 2020, 08:37
Richard David FEDER | |
![]() | |
Narození | 26.8.1875 |
---|---|
Místo narození | Václavice (u Benešova) |
Úmrtí | 18.11.1970 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 88-89 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83755 |
FEDER, Richard David, * 26. 8. 1875 Václavice (u Benešova), † 18. 11. 1970 Brno, rabín, pedagog, spisovatel
Pocházel z početné rodiny podomního obchodníka. Navštěvoval německo-židovskou školu a 1888–96 nižší reálné gymnázium v Benešově, poté Akademické gymnázium v Praze. Po maturitě (1896) studoval do 1903 na rabínském semináři a filozofické fakultě ve Vídni, kde získal 1902 doktorát. 1903 přijal místo rabína v Kojetíně, později působil v Roudnici nad Labem (1906–12) a Lounech (1912–17). Poté žil v Kolíně, kde kromě funkce rabína vyučoval němčinu na obchodní akademii a židovské náboženství na reálném gymnáziu a měšťanských školách. Řadu let zastával funkci jednatele a místopředsedy Okresního osvětového sboru. 1938 byl penzionován. Po nacistické okupaci českých zemí v březnu 1939 se pokusil zorganizovat kolektivní emigraci židovské kolínské obce, avšak jeho jednání s francouzskou a anglickou vládou skončila nezdarem. 13. 6. 1942 byl s ostatními členy obce a s rodinou transportován do Terezína. I tam, přes neobyčejně obtížné podmínky, pomáhal udržovat náboženský život. Z rodiny se dočkal osvobození pouze on sám. Jeho žena Hilda, roz. Porgesová, zemřela ještě v Terezíně, dva synové a dcera s rodinami byli zavražděni v Osvětimi. Po válce se vrátil do Kolína, kde pracoval až do 1953, kdy vyhověl žádosti vrchního rabína Gustava Sichera a přijal v Brně místo oblastního moravskoslezského rabína. 1961 byl ustanoven vrchním rabínem v Čechách a na Moravě (českých zemí). Ačkoliv v nové funkci mohl přesídlit do Prahy, Brno už neopustil. Byl pohřben na tamním židovském hřbitově, 2003 mu byla odhalena pamětní deska. 1965 získal vyznamenání Za zásluhy o výstavbu a boj proti fašismu.
F. patřil ke skupině rabínů, kteří se aktivně podíleli na česko-židovském hnutí. Přispíval do Česko-židovských listů, Česko-židovského kalendáře, Rozvoje a Rozhledu a některé polemické články uveřejnil v sionistickém časopise Židovské zprávy. Stal se autorem česky psaných učebnic hebrejštiny a náboženství a studií o vztazích Židů a křesťanů. Jako jeden z prvních popsal vlastní zkušenosti a osud své rodiny v době holocaustu. 2002 mu V. Havel propůjčil Řád T. G. Masaryka in memoriam, 2003 mu město Brno udělilo čestné občanství.
D: Židé a křesťané, 1919; Hebrejská učebnice novohebrejštiny, 1923; Haleluja. Hebrejská řeč, 1936, reprint 2006; Sinaj (učebnice židovského náboženství), 1955; Židovská tragédie: dějství poslední, 1947; Život a odkaz, 1973.
L: YIVO Encyclopedia 1, New Haven – London 2008, s. 503–504; Encyclopaedia Judaica 6, Jerusalem 1996, s. 1199–1200; A. Mikulášek – V. Glosíková – A. B. Schulz, Literatura s hvězdou Davidovou, 1998, s. 65–66; Z. Peterová, Rabín F., 2004; Tomeš 1, s. 302.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Bedřich Nosek
-
Rabín Richard David Feder s dětmi během chanuky, 1957