FISCHEL Jacob 19.4.1813-5.6.1892: Porovnání verzí
(FISCHEL_Jacob_19.4.1813-5.6.1892) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jacob FISCHEL | | jméno = Jacob FISCHEL | ||
| obrázek = | | obrázek = Fischel Jacob portret.jpg | ||
| datum narození = 19.4.1813 | | datum narození = 19.4.1813 | ||
| místo narození = | | místo narození = Lochovice (u Berouna) | ||
| datum úmrtí = 5.6.1892 | | datum úmrtí = 5.6.1892 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 213-214 | ||
}} | |||
'''FISCHEL, Jacob,''' ''* 19. 4. 1813 Lochovice (u Berouna), † 5. 6. 1892 Praha, lékař psychiatr, pedagog'' | |||
Pocházel z německé židovské rodiny. Gymnazijní, filozofická | |||
i lékařská studia absolvoval v Praze 1841 (Med. Dr.) a 1842 | |||
(Chir. Dr.), byl i magistrem porodnictví. Po promoci pracoval | |||
jako sekundář na různých odděleních ve Všeobecné nemocnici, | |||
od 1844 na psychiatrickém oddělení. 1846 se stal primářem | |||
v pražském ústavu choromyslných. 1850 tam měl být jmenován | |||
ředitelem jako nástupce prof. J. Riedla, z náboženských důvodů | |||
k tomu nedošlo; nadále se věnoval široké soukromé praxi, ustanovení | |||
se dočkal až 1868. Od 1848 ohlašoval na lékařské fakultě | |||
přednášky z praktické a soudní psychiatrie v působnosti soukromého | |||
docenta. 1873 byl již jako uznávaný pedagog jmenován | |||
mimořádným profesorem psychiatrie. Ačkoli neměl psychiatrickou | |||
kliniku, je považován za prvního typického profesora | |||
svého oboru v českých zemích. Po rozdělení lékařské fakulty na | |||
českou a německou 1883 přešel na německou fakultu. Zasloužil | |||
se o vybudování mimopražských ústavů pro choromyslné. | |||
V Kosmonosech (tehdy součásti Mladé Boleslavi) byl k těmto | |||
účelům adaptován zrušený klášter a nové zařízení vzniklo | |||
v Dobřanech (u Plzně). 1885 odešel na odpočinek. Nemnoho | |||
publikoval v německém lékařském časopisu ''Prager Viertel jahrschrift für praktische Heilkunde'', uveřejnil asi deset časopiseckých | |||
studií především o psychiatrickém ústavnictví. | |||
'''D:''' Prag’s K. K. Irrenanstalt und ihr Wirken seit ihrem Entstehen bis incl. | |||
1850, Erlangen 1853. | |||
'''L:''' OSN 9, s. 263; MSN 2, s. 764; Wininger 2, s. 256; BL 1, s. 351; BSPLF 1, | |||
s. 95; BLDMF, s. 65–66; A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden | |||
Ärzte aller Zeiten und Völker 2, Wien – Leipzig 1884, s. 368; | |||
J. Pagel, Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, | |||
Berlin – Wien 1901, s. 508; V. Vondráček, Německá psychiatrická klinika | |||
v letech 1882–1945, in: Česká a slovenská psychiatrie 62, 1966, s. 124–131; | |||
K. Rustler, Die Personalbibliographien der Professoren und Dozenten der | |||
Augenheilkunde, Dermatologie, Oto- und Rhinologie, Psychiatrie und | |||
Zahnheilkunde an der Medizinischen Fakultät der Deutschen Universität in | |||
Prag, med., Diss. Erlangen – Nürnberg 1971, s. 94–96; Koerting, s. 186; | |||
E. Vencovský, Počátky české psychiatrie, 1957, s. 110–112; týž, Čtení o psychiatrii, | |||
1983, rejstřík; týž, Sto let české psychiatrické kliniky v Praze | |||
1886–1986, 1987, s. 47–50; Prager medizinische Wochenschrift 10, 1885, | |||
s. 319; tamtéž 16, 1891, s. 489–490 (50jähriges Doktorjubiläum); nekrology | |||
in: tamtéž 17, 1892, s. 251–252; Prager Tagblatt 5. 6. 1892; L. Macák – | |||
A. Doněk ad., 120. výročí úmrtí prof. MUDr. J. F., in: Psychiatrie pro praxi 13, 2012, č. 3, s. 138; G. Gaugusch, Wer einmal war: das jüdische Großbürgertum Wiens 1800–1938, Wien 2011, s. 631–634. | |||
'''P:''' Archiv UK, Praha, NLF PA, M 64 s. 84, 86, C 101; NA, Praha, ČM | |||
1884–1900, karton 3618; Allgemeines Verwaltungsarchiv Wien, 5 Prag, | |||
Fasc. 1121, 1126. | |||
Ludmila Hlaváčková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:1813]] | [[Kategorie:1813]] | ||
[[Kategorie:Lochovice]] | |||
[[Kategorie:1892]] | [[Kategorie:1892]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Aktuální verze z 9. 7. 2020, 17:08
| Jacob FISCHEL | |
 | |
| Narození | 19.4.1813 |
|---|---|
| Místo narození | Lochovice (u Berouna) |
| Úmrtí | 5.6.1892 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 15- Lékaři |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 213-214 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55246 |
FISCHEL, Jacob, * 19. 4. 1813 Lochovice (u Berouna), † 5. 6. 1892 Praha, lékař psychiatr, pedagog
Pocházel z německé židovské rodiny. Gymnazijní, filozofická i lékařská studia absolvoval v Praze 1841 (Med. Dr.) a 1842 (Chir. Dr.), byl i magistrem porodnictví. Po promoci pracoval jako sekundář na různých odděleních ve Všeobecné nemocnici, od 1844 na psychiatrickém oddělení. 1846 se stal primářem v pražském ústavu choromyslných. 1850 tam měl být jmenován ředitelem jako nástupce prof. J. Riedla, z náboženských důvodů k tomu nedošlo; nadále se věnoval široké soukromé praxi, ustanovení se dočkal až 1868. Od 1848 ohlašoval na lékařské fakultě přednášky z praktické a soudní psychiatrie v působnosti soukromého docenta. 1873 byl již jako uznávaný pedagog jmenován mimořádným profesorem psychiatrie. Ačkoli neměl psychiatrickou kliniku, je považován za prvního typického profesora svého oboru v českých zemích. Po rozdělení lékařské fakulty na českou a německou 1883 přešel na německou fakultu. Zasloužil se o vybudování mimopražských ústavů pro choromyslné. V Kosmonosech (tehdy součásti Mladé Boleslavi) byl k těmto účelům adaptován zrušený klášter a nové zařízení vzniklo v Dobřanech (u Plzně). 1885 odešel na odpočinek. Nemnoho publikoval v německém lékařském časopisu Prager Viertel jahrschrift für praktische Heilkunde, uveřejnil asi deset časopiseckých studií především o psychiatrickém ústavnictví.
D: Prag’s K. K. Irrenanstalt und ihr Wirken seit ihrem Entstehen bis incl. 1850, Erlangen 1853.
L: OSN 9, s. 263; MSN 2, s. 764; Wininger 2, s. 256; BL 1, s. 351; BSPLF 1, s. 95; BLDMF, s. 65–66; A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 2, Wien – Leipzig 1884, s. 368; J. Pagel, Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin – Wien 1901, s. 508; V. Vondráček, Německá psychiatrická klinika v letech 1882–1945, in: Česká a slovenská psychiatrie 62, 1966, s. 124–131; K. Rustler, Die Personalbibliographien der Professoren und Dozenten der Augenheilkunde, Dermatologie, Oto- und Rhinologie, Psychiatrie und Zahnheilkunde an der Medizinischen Fakultät der Deutschen Universität in Prag, med., Diss. Erlangen – Nürnberg 1971, s. 94–96; Koerting, s. 186; E. Vencovský, Počátky české psychiatrie, 1957, s. 110–112; týž, Čtení o psychiatrii, 1983, rejstřík; týž, Sto let české psychiatrické kliniky v Praze 1886–1986, 1987, s. 47–50; Prager medizinische Wochenschrift 10, 1885, s. 319; tamtéž 16, 1891, s. 489–490 (50jähriges Doktorjubiläum); nekrology in: tamtéž 17, 1892, s. 251–252; Prager Tagblatt 5. 6. 1892; L. Macák – A. Doněk ad., 120. výročí úmrtí prof. MUDr. J. F., in: Psychiatrie pro praxi 13, 2012, č. 3, s. 138; G. Gaugusch, Wer einmal war: das jüdische Großbürgertum Wiens 1800–1938, Wien 2011, s. 631–634.
P: Archiv UK, Praha, NLF PA, M 64 s. 84, 86, C 101; NA, Praha, ČM 1884–1900, karton 3618; Allgemeines Verwaltungsarchiv Wien, 5 Prag, Fasc. 1121, 1126.
Ludmila Hlaváčková