FISCHER Karl Richard 16.7.1871-6.12.1934: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(FISCHER_Karl_Richard_16.7.1871-6.12.1934)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Karl Richard FISCHER
| jméno = Karl Richard FISCHER
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Fischer Karl Richard rodina.jpg
| datum narození = 16.7.1871
| datum narození = 16.7.1871
| místo narození = Lučany, o. Jablonec n. Nis.
| místo narození = Lučany nad Nisou
| datum úmrtí = 6.12.1934
| datum úmrtí = 6.12.1934
| místo úmrtí = Jablonec nad Nisou
| místo úmrtí = Jablonec nad Nisou
| povolání = 53- Historik
| povolání = 53- Historik<br />43- Významný představitel obecní správy<br />62- Osvětový nebo veřejný činitel<br />
43- Významný představitel obecní správy
| jiná jména =
62- Osvětový nebo veřejný činitel
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 227-228
}}


| jiná jména =
'''FISCHER, Karl Richard,''' ''* 16. 7. 1871 Lučany nad Nisou, † 6. 12. 1934 Jablonec nad Nisou, pedagog, regionální historik, komunální politik''
}}<br/><br/>Karl Richard FISCHER
 
Pocházel z rodiny sedlářského mistra Cölestina a Klary F. 1890
maturoval na učitelském ústavu v Litoměřicích, poté se jako
učitel vrátil na chlapeckou obecnou a měšťanskou školu do Jablonce,
kterou v dětství sám navštěvoval. Oženil se s Bertou, roz.
Kiesewetterovou, s níž měl dceru Marii.
 
Aktivně se účastnil veřejného života a celoživotně podporoval svébytnou
německojazyčnou kulturu Jizerských hor. Od mládí se zajímal
o regionální historii oblasti, vedle dějin sklářství a bižuterního
průmyslu se zabýval etnografií. Od 1902 publikoval drobné
články v příloze listu ''Gablonzer Tagblatt''. Historické studie uveřejňoval
i v regionálních vlastivědných časopisech ''Jahrbuch des Deutschen Gebirgsvereines'',
''Mitteilungen des Vereines für Heimatkunde des Jeschken-Isergaues'', ''Mitteilungen des Norböhmischen Exkursions-Klub'' i v celozemských periodikách ''Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen'' nebo ''Deutsche Arbeit''. Ceněné byly především práce o dějinách sklářství, např.
rozsáhlá studie o sklářském rodě Schürerů
(''Die Schürer von Waldheim. Beiträge zur Geschichte eines Glasmachergeschlechtes'', 1924). S historikem a jazykovědcem E. Gierachem vydával od
třicátých let novou řadu regionální vlastivědy.
 
Jako komunální politik ovlivňoval život v regionu. Od 1910 zasedal
v městském zastupitelstvu a o osm let později byl zvolen
starostou Jablonce nad Nisou, v jehož čele stál až do 1933. V politicky
a hospodářsky nelehké a nacionálně vyhrocené době se
snažil o kultivaci, stavební rozvoj a hospodářskou prosperitu
města. Zasloužil se o vybudování kostela Nejsvětějšího srdce Ježíšova
na Horním náměstí a budovy nové radnice na Mírovém
náměstí. Organizoval výstavy, koncerty, divadelní představení
a přednášky během Jizerskohorského (1922) a Slezského kulturního
týdne (1926). Zavedl vzdělávací, tzv. Jablonecké vysokoškolské
týdny, které se od 1923 pravidelně konaly ve spolupráci
s pražskou německou univerzitou. Podílel se na založení místního
muzea a veřejné knihovny. Zkušenosti z muzejnictví uplatnil
jako místopředseda Německého svazu místních muzeí. Čestným
členem ho jmenoval Spolek pro dějiny Němců v Čechách
(Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen). Byl členem
předsednictva Výtvarného svazu Němců v Československé republice
(Werkbund der Deutschen in der Tschechoslowakischen
Republik) a Metznerbundu. K podpoře kulturního života a regionální
literatury založil Leuteltovu společnost (Leutelt-Gesellschaft).
1931 mu pražská Německá univerzita udělila čestný
doktorát filozofie. Urna s jeho popelem byla uložena na jabloneckém
hřbitově.
 
'''D:''' Beiträge zur Geschichte der Gablonzer Glas- und Schmuck-Industrie,
1912; Doktor Kittel – der nordböhmische Faust in Sage und Geschichte,
1924 (česky: Doktor Kittel: severočeský Faust v legendách a pověstech,
2011); Gablonzer Gürtlergewerbe, 1925; Doktor Kittel – Sagen und anderes
Volksgut des Isergebirges, 1932; Gedenkschrift zur Feier des 150jäh. Bestandes
der Siedelung Christiansthal 1775–1925, 1925.
 
'''L:''' J. Streit, K. R. F., in: Jahrbuch des Deutschen Gebirgsvereines 42, 1932,
s. 4–8; BL 1, s. 357 (chybně jako Rudolf ); J. Kašpar, Jablonecký starosta
K. R. F. (1871–1934). Intelektuál úspěšným politikem (Pokus o zhodnocení
osobnosti), in: Fontes Nissae 5, 2004, s. 61–97 (s bibliografickým soupisem);
J. Nová – P. Nový, Otcové města Jablonce. Die Väter der Stadt Gablonz,
2007 (s bibliografickým soupisem); J. Nová, K. R. F.: učitel, regionální
historik a komunální politik, in: Julius Lippert a německé prostředí
v Čechách, M. Oubrechtová (ed.), 2010, s. 85–104.
 
'''P:''' SOkA, Jablonec nad Nisou, fond písemná pozůstalost Dr. K. R. F.
 
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/67007 Bibliografie dějin Českých zemí]


== Literatura ==
Jana Mezerová
   
   
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
Řádek 21: Řádek 82:


[[Kategorie:1871]]
[[Kategorie:1871]]
[[Kategorie:Lučany]]
[[Kategorie:Lučany nad Nisou]]
[[Kategorie:1934]]
[[Kategorie:1934]]
[[Kategorie:Jablonec_nad_Nisou]]
[[Kategorie:Jablonec_nad_Nisou]]

Aktuální verze z 4. 8. 2020, 12:56

Karl Richard FISCHER
Narození 16.7.1871
Místo narození Lučany nad Nisou
Úmrtí 6.12.1934
Místo úmrtí Jablonec nad Nisou
Povolání 53- Historik
43- Významný představitel obecní správy
62- Osvětový nebo veřejný činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 227-228
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78216

FISCHER, Karl Richard, * 16. 7. 1871 Lučany nad Nisou, † 6. 12. 1934 Jablonec nad Nisou, pedagog, regionální historik, komunální politik

Pocházel z rodiny sedlářského mistra Cölestina a Klary F. 1890 maturoval na učitelském ústavu v Litoměřicích, poté se jako učitel vrátil na chlapeckou obecnou a měšťanskou školu do Jablonce, kterou v dětství sám navštěvoval. Oženil se s Bertou, roz. Kiesewetterovou, s níž měl dceru Marii.

Aktivně se účastnil veřejného života a celoživotně podporoval svébytnou německojazyčnou kulturu Jizerských hor. Od mládí se zajímal o regionální historii oblasti, vedle dějin sklářství a bižuterního průmyslu se zabýval etnografií. Od 1902 publikoval drobné články v příloze listu Gablonzer Tagblatt. Historické studie uveřejňoval i v regionálních vlastivědných časopisech Jahrbuch des Deutschen Gebirgsvereines, Mitteilungen des Vereines für Heimatkunde des Jeschken-Isergaues, Mitteilungen des Norböhmischen Exkursions-Klub i v celozemských periodikách Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen nebo Deutsche Arbeit. Ceněné byly především práce o dějinách sklářství, např. rozsáhlá studie o sklářském rodě Schürerů (Die Schürer von Waldheim. Beiträge zur Geschichte eines Glasmachergeschlechtes, 1924). S historikem a jazykovědcem E. Gierachem vydával od třicátých let novou řadu regionální vlastivědy.

Jako komunální politik ovlivňoval život v regionu. Od 1910 zasedal v městském zastupitelstvu a o osm let později byl zvolen starostou Jablonce nad Nisou, v jehož čele stál až do 1933. V politicky a hospodářsky nelehké a nacionálně vyhrocené době se snažil o kultivaci, stavební rozvoj a hospodářskou prosperitu města. Zasloužil se o vybudování kostela Nejsvětějšího srdce Ježíšova na Horním náměstí a budovy nové radnice na Mírovém náměstí. Organizoval výstavy, koncerty, divadelní představení a přednášky během Jizerskohorského (1922) a Slezského kulturního týdne (1926). Zavedl vzdělávací, tzv. Jablonecké vysokoškolské týdny, které se od 1923 pravidelně konaly ve spolupráci s pražskou německou univerzitou. Podílel se na založení místního muzea a veřejné knihovny. Zkušenosti z muzejnictví uplatnil jako místopředseda Německého svazu místních muzeí. Čestným členem ho jmenoval Spolek pro dějiny Němců v Čechách (Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen). Byl členem předsednictva Výtvarného svazu Němců v Československé republice (Werkbund der Deutschen in der Tschechoslowakischen Republik) a Metznerbundu. K podpoře kulturního života a regionální literatury založil Leuteltovu společnost (Leutelt-Gesellschaft). 1931 mu pražská Německá univerzita udělila čestný doktorát filozofie. Urna s jeho popelem byla uložena na jabloneckém hřbitově.

D: Beiträge zur Geschichte der Gablonzer Glas- und Schmuck-Industrie, 1912; Doktor Kittel – der nordböhmische Faust in Sage und Geschichte, 1924 (česky: Doktor Kittel: severočeský Faust v legendách a pověstech, 2011); Gablonzer Gürtlergewerbe, 1925; Doktor Kittel – Sagen und anderes Volksgut des Isergebirges, 1932; Gedenkschrift zur Feier des 150jäh. Bestandes der Siedelung Christiansthal 1775–1925, 1925.

L: J. Streit, K. R. F., in: Jahrbuch des Deutschen Gebirgsvereines 42, 1932, s. 4–8; BL 1, s. 357 (chybně jako Rudolf ); J. Kašpar, Jablonecký starosta K. R. F. (1871–1934). Intelektuál úspěšným politikem (Pokus o zhodnocení osobnosti), in: Fontes Nissae 5, 2004, s. 61–97 (s bibliografickým soupisem); J. Nová – P. Nový, Otcové města Jablonce. Die Väter der Stadt Gablonz, 2007 (s bibliografickým soupisem); J. Nová, K. R. F.: učitel, regionální historik a komunální politik, in: Julius Lippert a německé prostředí v Čechách, M. Oubrechtová (ed.), 2010, s. 85–104.

P: SOkA, Jablonec nad Nisou, fond písemná pozůstalost Dr. K. R. F.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jana Mezerová