FOCHLER-HAUKE Gustav 4.8.1906-20.1.1996: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Gustav FOCHLER-HAUKE | | jméno = Gustav FOCHLER-HAUKE | ||
| obrázek = | | obrázek = Fochler-Hauke Gustav portret.jpg | ||
| datum narození = 4.8.1906 | | datum narození = 4.8.1906 | ||
| místo narození = Kateřinky | | místo narození = Kateřinky (Opava) | ||
| datum úmrtí = 20.1.1966 | | datum úmrtí = 20.1.1966 | ||
| místo úmrtí = Mnichov | | místo úmrtí = Mnichov (Německo) | ||
| povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch | | povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch<br />12- Geograf | ||
12- Geograf | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 287 | |||
}} | }} | ||
'''FOCHLER-HAUKE, Gustav''', ''* 4. 8. 1906 Kateřinky (Opava), † 20. 1. 1996 Mnichov (Německo), geograf'' | |||
''' | Narodil se jako nemanželské dítě služky Anny Fochlerové, | ||
pokřtěn byl Gustav Josef. V necelých dvou letech osiřel a byl | |||
vychováván u příbuzných v Dolní Lipové (nyní Lipová-Lázně), | |||
jejichž příjmení Hauke mu bylo přidáno k jeho rodnému. V Jeseníku | |||
se vyučil knihkupcem. Maturoval až 1931 v Mnichově, | |||
kde pak studoval geografii na univerzitě u E. Drygalského | |||
a K. Haushofera (Dr. phil. 1934). Na přelomu dvacátých a třicátých | |||
let cestoval po Asii. Od studií se angažoval v nacionálněsocialistickém | |||
hnutí, říšské občanství ale získal až na podzim | |||
1938 po zabrání Sudet. 1937–41 byl tajemníkem mnichovské | |||
Deutsche Akademie. 1936 se v Mnichově oženil s Hildegardou, | |||
roz. Dyckovou. 1938 se na univerzitě habilitoval, 1944 | |||
byl jmenován mimořádným profesorem. Od 1940 bojoval | |||
ve wehrmachtu a nakonec padl do zajetí. Po válce načas odešel | |||
do Argentiny, učil na univerzitě v Tucumánu a přivedl tam řadu | |||
badatelů (mj. geomorfologa a rodáka z Vyškova F. Machatscheka). | |||
1954 se vrátil do Mnichova, kde přednášel až do odchodu | |||
do penze (1973). Byl oceněn Ritterovou medailí Berlínské zeměpisné | |||
společnosti (1956) a Velkou kulturní cenou sudetoněmeckého | |||
landsmanšaftu (1969), v jehož strukturách také | |||
pracoval. Pohřben byl na mnichovském hřbitově Westfriedhof. | |||
Zpočátku se na základě svých cest zabýval Asií (''Der ferne'' | |||
''Osten'', 1938; ''Die Mandschurei – Eine geographisch-geopolitische'' | |||
''Landeskunde'', 1941; ''Ostasien'', 1942), spisy z té doby byly | |||
poznamenány nacistickou ideologií, podobně jako F. práce | |||
geopolitické (''Zeitberichte deutscher Geopolitiker'', 1937; ''Probleme'' | |||
''der Weltpolitik in Wort und Bild'', 1939) či habilitační spis | |||
o německém osídlení Československa ''Deutscher Volksboden'' | |||
''und deutsches Volkstum in der Tschechoslowakei'' (1937), jedna | |||
z opakovaně citovaných autoritních prací pro vymezení oblasti | |||
označované jako Sudetenland. Po válce se F.-H. od ideologie | |||
odklonil a o rozvoj vědy se zasloužil zejména jako iniciátor | |||
a redaktor od 1959 opakovaně vydávaného díla ''Fischer-Weltalmanach'', | |||
představujícího nepostradatelnou příručku pro zájemce | |||
o geografii, vydávanou i v dalších jazykových mutacích. | |||
Po válce vyšly ''Die geteilten Länder'' (1967) a učebnice ''Verkehrsgeographie'' | |||
a souhrnná ''Allgemeine Geographie'' (1974). | |||
'''L:''' http://de.wikipedia.org/ (stav k 11. 11. 2014); H. Gröger, Erinnerung | |||
an Prof. F.-H., in: Nordmährisches Heimatbuch 1997, J.-W. König (ed.), | |||
Nürnberg 1997, s. 44–45; http://kulturportal-west-ost.eu/personen/fochlerhauke-gustav (s bibliografií; stav k 16. 1. 2015). | |||
'''P:''' ZA, Opava, matrika nar. řkt. f. ú. Kateřinky, inv. č. 11323 (1905–1908), | |||
s. 436. | |||
P: ZA, Opava, matrika nar. řkt. f. ú. Kateřinky, inv. č. 11323 (1905–1908), s. 436. | Jiří Martínek | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:38- Obchod, služby, cestovní ruch]] | [[Kategorie:38- Obchod, služby, cestovní ruch]] | ||
[[Kategorie:12- Geograf]] | [[Kategorie:12- Geograf]] | ||
[[Kategorie:1906]] | |||
[[Kategorie:Kateřinky]] | |||
[[Kategorie:1996]] | |||
[[Kategorie:Mnichov]] |
Aktuální verze z 30. 9. 2020, 17:30
Gustav FOCHLER-HAUKE | |
Narození | 4.8.1906 |
---|---|
Místo narození | Kateřinky (Opava) |
Úmrtí | 20.1.1966 |
Místo úmrtí | Mnichov (Německo) |
Povolání |
38- Obchod, služby, cestovní ruch 12- Geograf |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 287 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77492 |
FOCHLER-HAUKE, Gustav, * 4. 8. 1906 Kateřinky (Opava), † 20. 1. 1996 Mnichov (Německo), geograf
Narodil se jako nemanželské dítě služky Anny Fochlerové, pokřtěn byl Gustav Josef. V necelých dvou letech osiřel a byl vychováván u příbuzných v Dolní Lipové (nyní Lipová-Lázně), jejichž příjmení Hauke mu bylo přidáno k jeho rodnému. V Jeseníku se vyučil knihkupcem. Maturoval až 1931 v Mnichově, kde pak studoval geografii na univerzitě u E. Drygalského a K. Haushofera (Dr. phil. 1934). Na přelomu dvacátých a třicátých let cestoval po Asii. Od studií se angažoval v nacionálněsocialistickém hnutí, říšské občanství ale získal až na podzim 1938 po zabrání Sudet. 1937–41 byl tajemníkem mnichovské Deutsche Akademie. 1936 se v Mnichově oženil s Hildegardou, roz. Dyckovou. 1938 se na univerzitě habilitoval, 1944 byl jmenován mimořádným profesorem. Od 1940 bojoval ve wehrmachtu a nakonec padl do zajetí. Po válce načas odešel do Argentiny, učil na univerzitě v Tucumánu a přivedl tam řadu badatelů (mj. geomorfologa a rodáka z Vyškova F. Machatscheka). 1954 se vrátil do Mnichova, kde přednášel až do odchodu do penze (1973). Byl oceněn Ritterovou medailí Berlínské zeměpisné společnosti (1956) a Velkou kulturní cenou sudetoněmeckého landsmanšaftu (1969), v jehož strukturách také pracoval. Pohřben byl na mnichovském hřbitově Westfriedhof. Zpočátku se na základě svých cest zabýval Asií (Der ferne Osten, 1938; Die Mandschurei – Eine geographisch-geopolitische Landeskunde, 1941; Ostasien, 1942), spisy z té doby byly poznamenány nacistickou ideologií, podobně jako F. práce geopolitické (Zeitberichte deutscher Geopolitiker, 1937; Probleme der Weltpolitik in Wort und Bild, 1939) či habilitační spis o německém osídlení Československa Deutscher Volksboden und deutsches Volkstum in der Tschechoslowakei (1937), jedna z opakovaně citovaných autoritních prací pro vymezení oblasti označované jako Sudetenland. Po válce se F.-H. od ideologie odklonil a o rozvoj vědy se zasloužil zejména jako iniciátor a redaktor od 1959 opakovaně vydávaného díla Fischer-Weltalmanach, představujícího nepostradatelnou příručku pro zájemce o geografii, vydávanou i v dalších jazykových mutacích. Po válce vyšly Die geteilten Länder (1967) a učebnice Verkehrsgeographie a souhrnná Allgemeine Geographie (1974).
L: http://de.wikipedia.org/ (stav k 11. 11. 2014); H. Gröger, Erinnerung an Prof. F.-H., in: Nordmährisches Heimatbuch 1997, J.-W. König (ed.), Nürnberg 1997, s. 44–45; http://kulturportal-west-ost.eu/personen/fochlerhauke-gustav (s bibliografií; stav k 16. 1. 2015).
P: ZA, Opava, matrika nar. řkt. f. ú. Kateřinky, inv. č. 11323 (1905–1908), s. 436.
Jiří Martínek