FORMAN Bedřich 17.4.1919-6.8.1985: Porovnání verzí
(FORMAN_Bedřich_17.4.1919-6.8.1985) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Bedřich FORMAN | | jméno = Bedřich FORMAN | ||
| obrázek = | | obrázek = Forman Bedrich portret.jpg | ||
| datum narození = 17.4.1919 | | datum narození = 17.4.1919 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 6.8.1985 | | datum úmrtí = 6.8.1985 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 87- Fotograf | | povolání = 87- Fotograf | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 308 | ||
}} | |||
'''FORMAN, Bedřich''', ''* 17. 4. 1919 Praha, † 6. 8. 1985 Praha, grafik, fotograf, popularizátor orientalistiky, sběratel'' | |||
Bratr Wernera F. (1921–2010). Pocházel z rodiny, která podporovala | |||
jeho umělecké i odborné zájmy. Od mládí se věnoval | |||
výtvarnému umění, zaujala ho především grafika a umělecká | |||
fotografie. Obsah jeho tvorby byl předurčen zájmem o časově | |||
i místně vzdálené kultury zejména Dálného východu. Po základní | |||
škole studoval grafické techniky i další výtvarné postupy | |||
na výtvarné akademii ve Stockholmu. Absolvoval zahraniční | |||
studijní cesty, při kterých navštívil kromě několika evropských | |||
států také země v Africe a Asii. Poté se vrátil do Prahy a 1936 | |||
až 41 pracoval v podniku Gestetner Ltd. Tottenham, kde se | |||
vypracoval na vedoucího grafického oddělení. V době nacistické | |||
okupace, když firma dostala nuceného správce, musel místo | |||
vzhledem k židovskému původu matky opustit. Krátkou dobu | |||
působil jako samostatný výtvarník. V té době se mu podařilo | |||
zachránit život bratra Wernera, který se nacistické perzekuci | |||
snažil vyhnout prací v rámci totálního nasazení v Mnichově. | |||
Vážně onemocněl a F. ho údajně vzkřísil k životu až v márnici. | |||
Oba se však museli vrátit do protektorátu, kde F., stejně jako | |||
bratra i oba rodiče, čekalo věznění v koncentračních táborech | |||
(1944–45). Podařilo se mu přežít a brzy po osvobození se | |||
zapojil do činnosti Svazu výtvarných umělců. Kromě grafiky | |||
a fotografie se zabýval i průmyslovým designem (karosériemi | |||
automobilů), navrhoval architektonické řešení interiérů veřejných | |||
budov (např. svého času největšího evropského kina | |||
v Utrechtu). 1947–48 vystavoval v New Yorku bižuterii. | |||
F. činnost po druhé světové válce byla velmi rozsáhlá, přestože | |||
jeho hlavní zájem se soustřeďoval na propagaci orientálního | |||
umění v západním světě, zejména v českém prostředí. V četných | |||
publikacích věnovaných Dálnému východu, ale také jiným | |||
exotickým zemím a jejich památkám, se uplatnil jako | |||
ilustrátor, fotograf i knižní grafik. Mnohé knihy také napsal, | |||
často ve spolupráci s bratrem Wernerem. Při objevování Orientu | |||
se F. stal také odborně vzdělaným sběratelem. Své čínské | |||
umělecké předměty daroval pražskému Národnímu muzeu, | |||
kde se staly součástí čínské sbírky. Za společné publikace získal | |||
s bratrem Wernerem řadu domácích i zahraničních ocenění | |||
(např. cenu nejlepší výtvarná publikace NDR, 1956; nejkrásnější | |||
kniha ČSR, 1957; Grand Prix EXPO ’58, Brusel, 1958; | |||
zlatou medaili, Lipsko, 1959; zlatou medaili, São Paulo, 1963). | |||
'''D:''' L’Arts des pays lointains 1–2, 1956 (s V. Kubíčkovou, foto Werner F.); | |||
Umění čtyř světadílů z českých sbírek mimoevropského umění, 1977 | |||
(s Wernerem F.); Das Drachenbot, 1960 (s týmž); The Face of Ancient China, 1960; Borobudur. Kamenná legenda buddhismu, Praha–London | |||
1980; Bali, London 1983 (francouzsky Paris 1984, nizozemsky Amsterdam | |||
1984; s R. Mrázkem, foto Werner F.); Batik ikat. Suprème arts of Indonésie, | |||
Praha–London 1988 (francouzsky Paris 1988). | |||
'''L:''' Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 199; Kdo byl kdo. Čeští a slovenští | |||
orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 140–141 (se soupisem | |||
prací); SČSVU, s. 279–280 (se soupisem knih publikovaných s Wernerem F.); | |||
M. Krása – L. Hájek – R. Mrázek – Z. Zajícová, B. F. 1919–1985, in: Umění | |||
vzdálených kultur (výstavní katalog), 1990, passim; M. Krása, B. F. (17. 4. | |||
1919 – 6. 5. 1985), in: Zprávy Československé společnosti orientalistické při | |||
ČSAV 26, 1985, č. 1, s. 53–55. | |||
Pavla Vošahlíková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:87- Fotograf]] | [[Kategorie:87- Fotograf]] | ||
[[Kategorie:1919]] | [[Kategorie:1919]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1985]] | [[Kategorie:1985]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 9. 10. 2020, 08:56
Bedřich FORMAN | |
Narození | 17.4.1919 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 6.8.1985 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 87- Fotograf |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 308 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67376 |
FORMAN, Bedřich, * 17. 4. 1919 Praha, † 6. 8. 1985 Praha, grafik, fotograf, popularizátor orientalistiky, sběratel
Bratr Wernera F. (1921–2010). Pocházel z rodiny, která podporovala jeho umělecké i odborné zájmy. Od mládí se věnoval výtvarnému umění, zaujala ho především grafika a umělecká fotografie. Obsah jeho tvorby byl předurčen zájmem o časově i místně vzdálené kultury zejména Dálného východu. Po základní škole studoval grafické techniky i další výtvarné postupy na výtvarné akademii ve Stockholmu. Absolvoval zahraniční studijní cesty, při kterých navštívil kromě několika evropských států také země v Africe a Asii. Poté se vrátil do Prahy a 1936 až 41 pracoval v podniku Gestetner Ltd. Tottenham, kde se vypracoval na vedoucího grafického oddělení. V době nacistické okupace, když firma dostala nuceného správce, musel místo vzhledem k židovskému původu matky opustit. Krátkou dobu působil jako samostatný výtvarník. V té době se mu podařilo zachránit život bratra Wernera, který se nacistické perzekuci snažil vyhnout prací v rámci totálního nasazení v Mnichově. Vážně onemocněl a F. ho údajně vzkřísil k životu až v márnici. Oba se však museli vrátit do protektorátu, kde F., stejně jako bratra i oba rodiče, čekalo věznění v koncentračních táborech (1944–45). Podařilo se mu přežít a brzy po osvobození se zapojil do činnosti Svazu výtvarných umělců. Kromě grafiky a fotografie se zabýval i průmyslovým designem (karosériemi automobilů), navrhoval architektonické řešení interiérů veřejných budov (např. svého času největšího evropského kina v Utrechtu). 1947–48 vystavoval v New Yorku bižuterii.
F. činnost po druhé světové válce byla velmi rozsáhlá, přestože jeho hlavní zájem se soustřeďoval na propagaci orientálního umění v západním světě, zejména v českém prostředí. V četných publikacích věnovaných Dálnému východu, ale také jiným exotickým zemím a jejich památkám, se uplatnil jako ilustrátor, fotograf i knižní grafik. Mnohé knihy také napsal, často ve spolupráci s bratrem Wernerem. Při objevování Orientu se F. stal také odborně vzdělaným sběratelem. Své čínské umělecké předměty daroval pražskému Národnímu muzeu, kde se staly součástí čínské sbírky. Za společné publikace získal s bratrem Wernerem řadu domácích i zahraničních ocenění (např. cenu nejlepší výtvarná publikace NDR, 1956; nejkrásnější kniha ČSR, 1957; Grand Prix EXPO ’58, Brusel, 1958; zlatou medaili, Lipsko, 1959; zlatou medaili, São Paulo, 1963).
D: L’Arts des pays lointains 1–2, 1956 (s V. Kubíčkovou, foto Werner F.); Umění čtyř světadílů z českých sbírek mimoevropského umění, 1977 (s Wernerem F.); Das Drachenbot, 1960 (s týmž); The Face of Ancient China, 1960; Borobudur. Kamenná legenda buddhismu, Praha–London 1980; Bali, London 1983 (francouzsky Paris 1984, nizozemsky Amsterdam 1984; s R. Mrázkem, foto Werner F.); Batik ikat. Suprème arts of Indonésie, Praha–London 1988 (francouzsky Paris 1988).
L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 199; Kdo byl kdo. Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 140–141 (se soupisem prací); SČSVU, s. 279–280 (se soupisem knih publikovaných s Wernerem F.); M. Krása – L. Hájek – R. Mrázek – Z. Zajícová, B. F. 1919–1985, in: Umění vzdálených kultur (výstavní katalog), 1990, passim; M. Krása, B. F. (17. 4. 1919 – 6. 5. 1985), in: Zprávy Československé společnosti orientalistické při ČSAV 26, 1985, č. 1, s. 53–55.
Pavla Vošahlíková