FREIMAN Přemysl 15.10.1921-3.8.1984: Porovnání verzí

	Přemysl FREIMAN
Narození	15.10.1921
Místo narození	Libkovice (z. l. u Mostu)
Úmrtí	3.8.1984
Místo úmrtí	Praha
Povolání	85- Filmař nebo filmový podnikatel; 86- Televizní pracovník nebo reportér
Citace	Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 371
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136968

VizuálníWikitext

Aktuální verze z 29. 10. 2020, 18:26

FREIMAN, Přemysl, * 15. 10. 1921 Libkovice (z. l. u Mostu), † 3. 8. 1984 Praha, operní a filmový režisér, televizní pracovník

Syn Václava F. (1878–1953), českého menšinového učitele v Duchcově a Libkovicích, socialistického poslance Revolučního národního shromáždění, a Anny, roz. Šebendové. F. maturoval 1938 na gymnáziu v Ústí nad Labem, za války působil v olomouckém divadle u O. Stibora. 1945 se stal redaktorem kulturní rubriky deníku Mladá fronta, publikoval i ve Filmových novinách či časopise Kino. Ve své době patřil k nejangažovanějším publicistům režimu (Díváme se na sovětský film, 1949). 1949 nastoupil do redakce Zpravodajského filmu, kde natáčel snímky o K. Gottwaldovi, A. Zápotockém, československo-sovětských vztazích ad. Pravděpodobně jeho nejvýznamnějším filmem se stal dokument Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení (1950), v němž F. spolu s J. Klimentem tendenčně a podle stranických pokynů zachytili tzv. číhošťský zázrak (Státní bezpečnost se snažila inscenovat falešný zázrak, aby získala záminku k proticírkevním represím).

F. se podílel na budování Československé televize, do níž nastoupil 1954. Původně pracoval v publicistické redakci, od poloviny padesátých let především jako režisér převzatých divadelních představení a oper, občas se vrátil i k dokumentu (např. o archeologickém výzkumu v Mikulčicích). Jako jeden z prvních se začal věnovat teoretickým aspektům televizní tvorby, o níž přednášel na pražské FAMU. 1965–69 vedl oddělení perspektivní programové koncepce Československé televize. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 se podílel na ilegálním vysílání, poté byl vyloučen z KSČ a propuštěn ze zaměstnání. Pracoval jako noční hlídač v Muzeu Bedřicha Smetany, od 1976 byl v invalidním důchodu.

S manželkou Milenou, roz. Preiningerovou (* 1924), dcerou legionáře a důstojníka Ladislava Preiningera (1895–1941) popraveného nacisty, měl dcery Annu a herečku Veroniku F. (* 24. 9. 1955 Praha).

D: Hledání televize 1–2, 1966.

L: M. Štoll a kol., Čeští režiséři – dokumentaristé, 2009, s. 135–137 (s přehledem filmů); http://cs.wikipedia.org/ (stav k 11. 11. 2014).

Jiří Martínek

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Infobox - osoba
 | jméno = Přemysl  FREIMAN
-| obrázek = No male portrait.png
+| obrázek = Freiman Premysl portret.jpg
 | datum narození = 15.10.1921
-| místo narození = Libkovice u Duchcova
+| místo narození = Libkovice (z. l. u Mostu)
 | datum úmrtí = 3.8.1984
-| místo úmrtí =
+| místo úmrtí = Praha
-| povolání = 85- Filmař nebo filmový podnikatel
+| povolání = 85- Filmař nebo filmový podnikatel<br />86- Televizní pracovník nebo reportér
-- Televizní pracovník nebo reportér
 | jiná jména =
-}}<br/><br/>Přemysl  FREIMAN
+| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 371
+}}
+'''FREIMAN, Přemysl''', ''* 15. 10. 1921 Libkovice (z. l. u Mostu), † 3. 8. 1984 Praha, operní a filmový režisér, televizní pracovník''
-== Literatura ==
+Syn Václava F. (1878–1953), českého menšinového učitele
+v Duchcově a Libkovicích, socialistického poslance Revolučního
+národního shromáždění, a Anny, roz. Šebendové.
+F. maturoval 1938 na gymnáziu v Ústí nad Labem, za války
+působil v olomouckém divadle u O. Stibora. 1945 se stal redaktorem
+kulturní rubriky deníku ''Mladá fronta'', publikoval
+i ve ''Filmových novinách'' či časopise ''Kino''. Ve své době patřil
+k nejangažovanějším publicistům režimu (''Díváme se na sovětský''
+''film'', 1949). 1949 nastoupil do redakce Zpravodajského
+filmu, kde natáčel snímky o K. Gottwaldovi, A. Zápotockém,
+československo-sovětských vztazích ad. Pravděpodobně jeho
+nejvýznamnějším filmem se stal dokument ''Běda tomu, skrze''
+''něhož přichází pohoršení'' (1950), v němž F. spolu s J. Klimentem tendenčně a podle stranických pokynů zachytili tzv. číhošťský zázrak (Státní bezpečnost se snažila inscenovat falešný
+zázrak, aby získala záminku k proticírkevním represím).
+F. se podílel na budování Československé televize, do níž
+nastoupil 1954. Původně pracoval v publicistické redakci,
+od poloviny padesátých let především jako režisér převzatých
+divadelních představení a oper, občas se vrátil i k dokumentu
+(např. o archeologickém výzkumu v Mikulčicích). Jako jeden
+z prvních se začal věnovat teoretickým aspektům televizní tvorby,
+o níž přednášel na pražské FAMU. 1965–69 vedl oddělení
+perspektivní programové koncepce Československé televize.
+Po sovětské okupaci v srpnu 1968 se podílel na ilegálním vysílání,
+poté byl vyloučen z KSČ a propuštěn ze zaměstnání. Pracoval
+jako noční hlídač v Muzeu Bedřicha Smetany, od 1976
+byl v invalidním důchodu.
+S manželkou Milenou, roz. Preiningerovou (* 1924), dcerou
+legionáře a důstojníka Ladislava Preiningera (1895–1941) popraveného
+nacisty, měl dcery Annu a herečku '''Veroniku F.''' (* 24. 9. 1955 Praha).
+'''D:''' Hledání televize 1–2, 1966.
+'''L:''' M. Štoll a kol., Čeští režiséři – dokumentaristé, 2009, s. 135–137
+(s přehledem filmů); http://cs.wikipedia.org/ (stav k 11. 11. 2014).
+Jiří Martínek
 [[Kategorie:D]]
@@ Řádek 19: / Řádek 57: @@
 [[Kategorie:1921]]
-[[Kategorie:Libkovice_u_Duchcova]]
+[[Kategorie:Libkovice]]
 [[Kategorie:1984]]
+[[Kategorie:Praha]]