FRIČ Vojtěch Klemens Jan 8.12.1844-12.10.1918: Porovnání verzí
(FRIČ_Vojtěch_8.12.1844-12.10.1918) |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Vojtěch FRIČ | | jméno = Vojtěch Klemens Jan FRIČ | ||
| obrázek = | | obrázek = Fric Vojtech Klemens portret.jpg | ||
| datum narození = 8.12.1844 | | datum narození = 8.12.1844 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 12.10.1918 | | datum úmrtí = 12.10.1918 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 44- Právník | | povolání = 44- Právník<br />43- Významný představitel obecní správy | ||
43- Významný představitel obecní správy | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 407 | ||
}} | |||
'''FRIČ, Vojtěch Klemens Jan''', ''* 8. 12. 1844 Praha, † 12. 10. 1918 Praha, právník, politik'' | |||
Pocházel z rodiny Josefa Františka F. (1804–1876) a Johany, | |||
roz. Reisové (1809–1849). F. měl jedenáct sourozenců, z nichž | |||
mnozí se podíleli na českém veřejném životě; Josef Václav F. | |||
(1829–1890), Antonín F. (1832–1913), Karel Jan F. (1834 až | |||
1915) a Václav F. (1839–1916). | |||
F. absolvoval Akademické gymnázium v Praze na Starém Městě. | |||
Vzdělání si prohloubil zahraničními cestami, navštívil některé | |||
německé země, Švýcarsko a Francii. Po návratu nastoupil | |||
v otcových stopách na pražskou univerzitu, kde studoval práva. | |||
Úspěšně je ukončil 1870 a stal se koncipientem v otcově | |||
advokátní kanceláři. Dva roky po jeho smrti (1878) si založil | |||
kancelář vlastní. Už jako student se účastnil sokolského hnutí. | |||
Stal se pobočníkem J. Fügnera a později místostarostou Sokola. | |||
Otce následoval i v práci pro orgány pražské samosprávy. | |||
1893 byl zvolen do městského zastupitelstva a do městské rady, | |||
působil také jako náměstek starosty. Jako člen správních i dozorčích | |||
rad se podílel na práci řady veřejně prospěšných nadací | |||
a škol. V politických názorech však s otcem zcela nesouhlasil, | |||
nevyznával konzervativní, ale spíše liberální názory. Projevilo | |||
se to např. na pražské radnici, kde podporoval stavební změny | |||
spojené s tzv. asanací, v nichž spatřoval důležitý předpoklad modernizace životních podmínek ve městě. S manželkou Růženou, roz. Švagrovskou (1851–1935), pocházející z rodiny | |||
významného pražského podnikatele a mecenáše, které se dvořil | |||
také Jan Neruda (mj. jí dedikoval své ''Povídky malostranské''), | |||
měl několik dětí. Starší syn Martin F. (1875–?) se sblížil s pěvkyní | |||
Emou Destinnovou, která sepsala verše na jeho počest; | |||
jeho synem (F. vnukem) byl režisér Martin F. (1902–1968). | |||
Mladším synem F. byl botanik Alberto Vojtěch F. (1882 až | |||
1944). F. byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze. | |||
'''D:''' Řeč JUDra V. F. proslovená na II. řádné schůzi slavného sboru obecních | |||
starších královského hlavního města Prahy 6. dne měsíce února 1899, 1899. | |||
'''L:''' OSN 9, s. 699; M. Slaboch, Dějiny rodu F. a jeho významné osobnosti, | |||
2007; J. Králík, Po stopách básní Emy Destinnové, in: Sborník Národního | |||
muzea v Praze, řada C – literárněhistorická, 2012, č. 1–2, s. 135–136. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/57058 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Pavla Vošahlíková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
Řádek 16: | Řádek 59: | ||
[[Kategorie:1844]] | [[Kategorie:1844]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1918]] | [[Kategorie:1918]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 13. 11. 2020, 10:00
Vojtěch Klemens Jan FRIČ | |
Narození | 8.12.1844 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 12.10.1918 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
44- Právník 43- Významný představitel obecní správy |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 407 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55792 |
FRIČ, Vojtěch Klemens Jan, * 8. 12. 1844 Praha, † 12. 10. 1918 Praha, právník, politik
Pocházel z rodiny Josefa Františka F. (1804–1876) a Johany, roz. Reisové (1809–1849). F. měl jedenáct sourozenců, z nichž mnozí se podíleli na českém veřejném životě; Josef Václav F. (1829–1890), Antonín F. (1832–1913), Karel Jan F. (1834 až 1915) a Václav F. (1839–1916).
F. absolvoval Akademické gymnázium v Praze na Starém Městě. Vzdělání si prohloubil zahraničními cestami, navštívil některé německé země, Švýcarsko a Francii. Po návratu nastoupil v otcových stopách na pražskou univerzitu, kde studoval práva. Úspěšně je ukončil 1870 a stal se koncipientem v otcově advokátní kanceláři. Dva roky po jeho smrti (1878) si založil kancelář vlastní. Už jako student se účastnil sokolského hnutí. Stal se pobočníkem J. Fügnera a později místostarostou Sokola. Otce následoval i v práci pro orgány pražské samosprávy. 1893 byl zvolen do městského zastupitelstva a do městské rady, působil také jako náměstek starosty. Jako člen správních i dozorčích rad se podílel na práci řady veřejně prospěšných nadací a škol. V politických názorech však s otcem zcela nesouhlasil, nevyznával konzervativní, ale spíše liberální názory. Projevilo se to např. na pražské radnici, kde podporoval stavební změny spojené s tzv. asanací, v nichž spatřoval důležitý předpoklad modernizace životních podmínek ve městě. S manželkou Růženou, roz. Švagrovskou (1851–1935), pocházející z rodiny významného pražského podnikatele a mecenáše, které se dvořil také Jan Neruda (mj. jí dedikoval své Povídky malostranské), měl několik dětí. Starší syn Martin F. (1875–?) se sblížil s pěvkyní Emou Destinnovou, která sepsala verše na jeho počest; jeho synem (F. vnukem) byl režisér Martin F. (1902–1968). Mladším synem F. byl botanik Alberto Vojtěch F. (1882 až 1944). F. byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.
D: Řeč JUDra V. F. proslovená na II. řádné schůzi slavného sboru obecních starších královského hlavního města Prahy 6. dne měsíce února 1899, 1899.
L: OSN 9, s. 699; M. Slaboch, Dějiny rodu F. a jeho významné osobnosti, 2007; J. Králík, Po stopách básní Emy Destinnové, in: Sborník Národního muzea v Praze, řada C – literárněhistorická, 2012, č. 1–2, s. 135–136.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavla Vošahlíková