FRÝDL Antonín 25.10.1896-20.7.1976: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Antonín FRÝDL | | jméno = Antonín FRÝDL | ||
| obrázek = | | obrázek = Frydl_Antonin.jpg | ||
| datum narození = 25.10.1896 | | datum narození = 25.10.1896 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 468 | |||
}} | }} | ||
'''FRÝDL, Antonín''', ''* 25. 10. 1896 Praha, † 20. 7. 1976 Praha, malíř, publicista'' | '''FRÝDL, Antonín''', ''* 25. 10. 1896 Praha, † 20. 7. 1976 Praha, malíř, publicista'' |
Aktuální verze z 3. 1. 2021, 09:35
Antonín FRÝDL | |
Narození | 25.10.1896 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 20.7.1976 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 468 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81957 |
FRÝDL, Antonín, * 25. 10. 1896 Praha, † 20. 7. 1976 Praha, malíř, publicista
Narodil se jako nemanželský syn Josefiny F., oblíbené modelky malířů V. Brožíka a F. Ženíška. Studoval na AVU v ateliéru K. Krattnera a posléze A. Brömseho, u nějž 1924 absolvoval. Zprvu se zaměřoval na figurální malbu v postsymbolickém duchu, později své zájmy rozšířil na krajinu Polabí, kde se po krátké profesorské praxi v Košicích usadil a pedagogicky působil na nymburských školách, na tvorbu květinových zátiší, exlibris. Byl vynikajícím kreslířem a jeho obrazy vesměs vycházely z precizní kresebné přípravy. Kresby, grafické listy a někdy i obrazy řadil do cyklů. V programové studii Mladí malíři čeští (1934) se snažil kolem sebe soustředit skupinu výtvarníků, kteří by byli ochotni prosazovat v českém výtvarném umění důsledně pojímaný regionalismus, ale jeho snaha vyzněla naprázdno. Zklamání ho dočasně vedlo k experimentování s kubistickým tvaroslovím. Ač v třicátých letech častěji vystavoval a byl i publicisticky činný v krajinském tisku, po osvobození již jeho dílo ztratilo závažnost. Byl autorem tří básnických knih, v nichž opožděně reagoval na vitalismus aktuální po první světové válce (Živly, 1926; Chudobky, 1928; Dnům mladosti, 1936).
L: Toman 1, s. 243; J. Hrachovina, Obrazy A. F., 1931; K. Hanf, Růst umělcův. O malíři A. F., 1932; http://abart-full.artarchiv.cz/ (stav k 27. 5. 2014).
P: Polabské muzeum, Nymburk, osobní pozůstalost.
Martin Kučera