GASPARIČ Jiří 23.4.1926-22.12.2007: Porovnání verzí
(GASPARIČ_Jiří_23.4.1926-22.12.2007) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jiří GASPARIČ | | jméno = Jiří GASPARIČ | ||
| obrázek = | | obrázek = Gasparic Jiri portret.JPG | ||
| datum narození = 23.4.1926 | | datum narození = 23.4.1926 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 573-574 | ||
}} | |||
'''GASPARIČ, Jiří,''' ''* 23. 4. 1926 Praha, † 22. 12. 2007 ?, analytický chemik'' | |||
O chemii se začal zajímat na gymnáziu v Truhlářské ulici. Z rasových | |||
důvodů byl v sextě ze školy vyloučen a 1944–45 vězněn | |||
nacisty v internačním táboře pro židovské míšence v Bystřici | |||
(u Benešova). Po válce si doplnil maturitu a při zaměstnání | |||
ve farmaceutickém závodě SPOFA v Praze vystudoval chemii | |||
na VŠCHT (Ing. 1950). Krátce působil v chemických závodech | |||
v Záluží (u Litvínova) jako specialista na určování fenolů | |||
v hnědouhelném dehtu. 1952 nastoupil do Výzkumného ústavu | |||
organických syntéz v Pardubicích-Rybitví, kde se zaměřil | |||
na identifikaci chemických látek s přihlédnutím k textilním | |||
barvivům. Z oboru vycházela i G. kandidátská práce ''Identifikace organických sulfidů'' (1958). Od šedesátých let G. externě | |||
přednášel na Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích, | |||
kde se 1968 habilitoval. Po dvou desetiletích ve výzkumu | |||
přešel 1973 na tehdy konstituovanou Farmaceutickou fakultu UK v Hradci Králové, kde byl považován za vynikajícího pedagoga. | |||
Na škole založil katedru fyzikální chemie, patnáct | |||
let ji vedl; působil také jako proděkan fakulty. 1979 obhájil | |||
doktorskou práci ''Konstituční analýza azobarviv'', 1983 byl | |||
jmenován profesorem. Zpracoval skripta z fyzikální chemie | |||
pro farmaceuty. Externě přednášel i na pardubické technice | |||
a také na hradecké pedagogické fakultě, později přeměněné | |||
na Univerzitu Hradec Králové. | |||
Zabýval se identifikací a separací organických látek (aminů, | |||
alkoholů, karbonylových sloučenin), především s využitím | |||
chromatografických technik, a jejich stopovou analýzou; publikoval | |||
na sto padesát prací a byl spoludržitelem několika | |||
patentů. V době, kdy pracoval na farmaceutické fakultě, se | |||
zaměřil na vliv chemických látek na lidský organismus a podílel | |||
se na založení specializovaného oboru gerontofarmacie. | |||
Oceněn byl bronzovou medailí UK a také prémií Svazu českých | |||
spisovatelů. | |||
'''D:''' Důkaz a identifikace organických látek, 1963 (s M. Večeřou); Detection and | |||
Identification of Organic Compounds, New York 1971 (s týmž); Laboratory | |||
Handbook of Paper and Thin-Layer, Chichester 1978 (s J. Churáčkem); | |||
Papírová a tenkovrstvá chromatografie organických sloučenin. Laboratorní | |||
příručka, 1981 (s týmž); Repetitorium středoškolské fyziky pro studenty | |||
farmacie, 1988 (se S. Doubalem); Význam analytické chemie pro studium | |||
biotransformace a farmakokinetiky léčiv, in: Československá farmacie 38, | |||
1989, s. 340–342 (s J. Květinou); Iontově-párová extrakční polarografie | |||
a její využití pro stanovení nízkých koncentrací léčiv, 1991 (s D. Kučovou); | |||
Stabilita sodnej soli cefazolinu v tuhej fáze, Modra – Hradec Králové 1991 | |||
(s P. Beněm); Vybrané kapitoly z fyzikální chemie pro posluchače farmacie, | |||
1993; Spectrophotometric Reactions, New York 1996 (spoluautor); Úvod | |||
do fyzikální chemie a fyzikálně-chemických metod, 1998. | |||
'''L:''' Tomeš 1, s. 360; S. Ďoubal, Prof. Ing. J. G., DrSc. – 75. narozeniny, | |||
in: Chemické listy 95, 2001, s. 252; nekrolog, in: tamtéž, 102, 2008, | |||
s. 569–571. | |||
Jiří Martínek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] |
Aktuální verze z 15. 2. 2021, 10:18
Jiří GASPARIČ | |
| |
Narození | 23.4.1926 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 22.12.2007 |
Povolání | 3- Chemik nebo alchymista |
Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 573-574 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69400 |
GASPARIČ, Jiří, * 23. 4. 1926 Praha, † 22. 12. 2007 ?, analytický chemik
O chemii se začal zajímat na gymnáziu v Truhlářské ulici. Z rasových důvodů byl v sextě ze školy vyloučen a 1944–45 vězněn nacisty v internačním táboře pro židovské míšence v Bystřici (u Benešova). Po válce si doplnil maturitu a při zaměstnání ve farmaceutickém závodě SPOFA v Praze vystudoval chemii na VŠCHT (Ing. 1950). Krátce působil v chemických závodech v Záluží (u Litvínova) jako specialista na určování fenolů v hnědouhelném dehtu. 1952 nastoupil do Výzkumného ústavu organických syntéz v Pardubicích-Rybitví, kde se zaměřil na identifikaci chemických látek s přihlédnutím k textilním barvivům. Z oboru vycházela i G. kandidátská práce Identifikace organických sulfidů (1958). Od šedesátých let G. externě přednášel na Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích, kde se 1968 habilitoval. Po dvou desetiletích ve výzkumu přešel 1973 na tehdy konstituovanou Farmaceutickou fakultu UK v Hradci Králové, kde byl považován za vynikajícího pedagoga. Na škole založil katedru fyzikální chemie, patnáct let ji vedl; působil také jako proděkan fakulty. 1979 obhájil doktorskou práci Konstituční analýza azobarviv, 1983 byl jmenován profesorem. Zpracoval skripta z fyzikální chemie pro farmaceuty. Externě přednášel i na pardubické technice a také na hradecké pedagogické fakultě, později přeměněné na Univerzitu Hradec Králové.
Zabýval se identifikací a separací organických látek (aminů, alkoholů, karbonylových sloučenin), především s využitím chromatografických technik, a jejich stopovou analýzou; publikoval na sto padesát prací a byl spoludržitelem několika patentů. V době, kdy pracoval na farmaceutické fakultě, se zaměřil na vliv chemických látek na lidský organismus a podílel se na založení specializovaného oboru gerontofarmacie. Oceněn byl bronzovou medailí UK a také prémií Svazu českých spisovatelů.
D: Důkaz a identifikace organických látek, 1963 (s M. Večeřou); Detection and Identification of Organic Compounds, New York 1971 (s týmž); Laboratory Handbook of Paper and Thin-Layer, Chichester 1978 (s J. Churáčkem); Papírová a tenkovrstvá chromatografie organických sloučenin. Laboratorní příručka, 1981 (s týmž); Repetitorium středoškolské fyziky pro studenty farmacie, 1988 (se S. Doubalem); Význam analytické chemie pro studium biotransformace a farmakokinetiky léčiv, in: Československá farmacie 38, 1989, s. 340–342 (s J. Květinou); Iontově-párová extrakční polarografie a její využití pro stanovení nízkých koncentrací léčiv, 1991 (s D. Kučovou); Stabilita sodnej soli cefazolinu v tuhej fáze, Modra – Hradec Králové 1991 (s P. Beněm); Vybrané kapitoly z fyzikální chemie pro posluchače farmacie, 1993; Spectrophotometric Reactions, New York 1996 (spoluautor); Úvod do fyzikální chemie a fyzikálně-chemických metod, 1998.
L: Tomeš 1, s. 360; S. Ďoubal, Prof. Ing. J. G., DrSc. – 75. narozeniny, in: Chemické listy 95, 2001, s. 252; nekrolog, in: tamtéž, 102, 2008, s. 569–571.
Jiří Martínek