HANOUSEK Vítězslav 25.9.1908-6.2.1988: Porovnání verzí
(HANOUSEK_Vítězslav_25.9.1908-6.2.1988) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 25.9.1908 | | datum narození = 25.9.1908 | ||
| místo narození = | | místo narození = Dvůr Králové nad Labem | ||
| datum úmrtí = 6.2.1988 | | datum úmrtí = 6.2.1988 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| povolání = 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství | | povolání = 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství<br />3- Chemik nebo alchymista | ||
3- Chemik nebo alchymista | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 192 | |||
}} | |||
'''Hanousek, Vítězslav''', ''* 25. 9. 1908 Dvůr Králové nad Labem, † 6. 2. 1988, organický chemik'' | |||
Pocházel z rodiny státního úředníka Vítězslava H. a Aloisie, | |||
roz. Václavíkové. Střední školu začal navštěvovat v rodišti, po | |||
odchodu rodičů do Prahy maturoval 1926 na malostranské | |||
reálce. Zapsal se na ČVUT, vystudoval chemii a strojní inženýrství (Ing. 1933). V oboru organické chemie našel uplatnění nejprve na technice v ústavu organické experimentální | |||
chemie prof. Emila Votočka, zakladatele tohoto oboru v českých zemích, a v laboratoři holešovické firmy G. J. Dřízy. Od | |||
1933 pracoval (s několika přestávkami až do vysokého věku) | |||
ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem, | |||
kde se specializoval na barvářství. Po vypuknutí světové války | |||
1939 se ústecký výzkum přesunul na provizorní pracoviště do | |||
továrny na tiskové barvy v pražských Vysočanech. Záhy nato | |||
se začal stavět nový závod v Rybitví, H. byl pověřen vybudováním laboratoře pro organická barviva a 1941–58 toto pracoviště také vedl. Jako respektovaný odborník se 1958 vrátil | |||
do Ústí nad Labem, aby opět zorganizoval barvářský výzkum | |||
tamní chemičky, v jehož čele stál. Vedle organizační práce | |||
vždy soustavně vědecky pracoval, od třicátých let publikoval | |||
v odborném tisku původní studie z oboru organické syntézy. | |||
Vychoval řadu následovníků. Sám nebo se spolupracovníky | |||
byl autorem technických zpráv a technologických patentů, | |||
především barvářských postupů a návrhů složení nových moderních barviv. H. vždy prosazoval rychlou aplikaci výzkumných výsledků ve výrobě. 1967 byl H. v Ústí nad Labem | |||
jmenován zasloužilým pracovníkem Spolku pro chemickou | |||
výrobu a následujícího roku také nejlepším pracovníkem chemického průmyslu. | |||
'''L:''' K životnímu jubileu ing. V. H., in: Chemický průmysl 28, 1978, příl. Chemie a lidé č. 11, s. 2; J. Marek, K nedožitým 80. narozeninám, ing. V. H., in: | |||
tamtéž 38, 1988, příl. totéž č. 6, s. 1–2; Elektrotechnický obzor 77, 1988, č. 1, | |||
s. 63; Kdy zemřeli…, 1994, č. 1, s. 99. | |||
'''P:''' SOA, Zámrsk, Sbírka matrik, nar. řkt. f. ú. Dvůr Králové 1902–1909, | |||
sign. 35-7086, s. 466. | |||
Marie Makariusová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství]] | [[Kategorie:30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství]] | ||
Řádek 16: | Řádek 47: | ||
[[Kategorie:1908]] | [[Kategorie:1908]] | ||
[[Kategorie:Dvůr Králové nad Labem]] | |||
[[Kategorie:1988]] | [[Kategorie:1988]] |
Aktuální verze z 18. 2. 2021, 07:52
Vítězslav HANOUSEK | |
Narození | 25.9.1908 |
---|---|
Místo narození | Dvůr Králové nad Labem |
Úmrtí | 6.2.1988 |
Povolání |
30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství 3- Chemik nebo alchymista |
Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 192 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=71536 |
Hanousek, Vítězslav, * 25. 9. 1908 Dvůr Králové nad Labem, † 6. 2. 1988, organický chemik
Pocházel z rodiny státního úředníka Vítězslava H. a Aloisie, roz. Václavíkové. Střední školu začal navštěvovat v rodišti, po odchodu rodičů do Prahy maturoval 1926 na malostranské reálce. Zapsal se na ČVUT, vystudoval chemii a strojní inženýrství (Ing. 1933). V oboru organické chemie našel uplatnění nejprve na technice v ústavu organické experimentální chemie prof. Emila Votočka, zakladatele tohoto oboru v českých zemích, a v laboratoři holešovické firmy G. J. Dřízy. Od 1933 pracoval (s několika přestávkami až do vysokého věku) ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem, kde se specializoval na barvářství. Po vypuknutí světové války 1939 se ústecký výzkum přesunul na provizorní pracoviště do továrny na tiskové barvy v pražských Vysočanech. Záhy nato se začal stavět nový závod v Rybitví, H. byl pověřen vybudováním laboratoře pro organická barviva a 1941–58 toto pracoviště také vedl. Jako respektovaný odborník se 1958 vrátil do Ústí nad Labem, aby opět zorganizoval barvářský výzkum tamní chemičky, v jehož čele stál. Vedle organizační práce vždy soustavně vědecky pracoval, od třicátých let publikoval v odborném tisku původní studie z oboru organické syntézy. Vychoval řadu následovníků. Sám nebo se spolupracovníky byl autorem technických zpráv a technologických patentů, především barvářských postupů a návrhů složení nových moderních barviv. H. vždy prosazoval rychlou aplikaci výzkumných výsledků ve výrobě. 1967 byl H. v Ústí nad Labem jmenován zasloužilým pracovníkem Spolku pro chemickou výrobu a následujícího roku také nejlepším pracovníkem chemického průmyslu.
L: K životnímu jubileu ing. V. H., in: Chemický průmysl 28, 1978, příl. Chemie a lidé č. 11, s. 2; J. Marek, K nedožitým 80. narozeninám, ing. V. H., in: tamtéž 38, 1988, příl. totéž č. 6, s. 1–2; Elektrotechnický obzor 77, 1988, č. 1, s. 63; Kdy zemřeli…, 1994, č. 1, s. 99.
P: SOA, Zámrsk, Sbírka matrik, nar. řkt. f. ú. Dvůr Králové 1902–1909, sign. 35-7086, s. 466.
Marie Makariusová