GERINGER Jan Karel 3.4.1883-24.4.1960: Porovnání verzí

	Jan Karel GERINGER
Narození	3.4.1883
Místo narození	Orlík nad Vltavou
Úmrtí	24.4.1960
Místo úmrtí	Praha
Povolání	68- Redaktor nebo žurnalista; 45- Voják nebo partyzán
Citace	Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 607-608
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58024

VizuálníWikitext

Aktuální verze z 1. 3. 2021, 10:13

GERINGER, Jan Karel (pseud. Geringer-Orlický), * 3. 4. 1883 Orlík nad Vltavou, † 24. 4. 1960 Praha, publicista, spisovatel, účastník 1. odboje

Synovec Augusta G. (1842–1930) a bratranec Vladimíra G. (1872–1968). Pocházel z rodiny vrchního zahradníka na schwarzenberském velkostatku. V Písku absolvoval čtyři ročníky reálky, kde ho ovlivnil třídní profesor A. Heyduk, a dvouletou českou revírnickou školu. Nastoupil do lesnické služby na statky Karla Schwarzenberga, než stačil převzít správu jeho skladu dřeva v pražské Stromovce, musel G. narukovat na frontu v Haliči, odkud byl po zranění nohy převelen do Itálie. Zanedlouho padl do italského zajetí. V zajateckém táboře v Padule se přihlásil do českých dobrovolnických jednotek. Na podzim 1917 byl zařazen do jednoho z pracovních praporů a v únoru 1918 se stal příslušníkem 1. (později 31.) československého střeleckého pluku; přidělili ho do plukovní kanceláře. V září 1918 onemocněl cholerou a koncem roku se jako poručík vrátil do vlasti se silně postiženým zrakem. Frontová zkušenost ho vedla k intenzivnímu zájmu o otázku válečných invalidů, kterou 1919 prvně rozebral v příspěvcích pro časopis Československý legionář. O invalidním problému psal do řady deníků, např. do Národní politiky, České stráže, Českého slova, Práva lidu (manifest Pomozte invalidům!, 1920), Národních listů, Našich směrů, Obrany a rozhledů venkova, Nového života, Píseckých listů. 1922 založil Svaz invalidů československých legií, spoluzakládal Družinu československých legionářů. Ve Venkově publikoval na pokračování vzpomínky Padula, kolébka italských legií (1931). Beletristické příspěvky tiskl v chicagské Svornosti. Knižně vydal autobiografické romány o válečných invalidech Ztracenci (1929) a Zapomenutí hrdinové (1932). Druhý z nich zdramatizoval pod názvem Bývalí bojovníci – zapomenutí hrdinové (1936). Mezi 1935–39 vydával časopis Luhačovský salon. Do okupace byl společníkem hlavního tabákového skladu v ČSR. V třicátých letech se stal předním aktivistou českého pacifistického hnutí.

L: KSN 4, s. 469; Kulturní adresář ČSR, A. Dolenský (ed.), 1936, s. 129–130; J. K. G., in: Prostor – architektura, interiér, design, 12. ročenka, 2010–2011, s. 12 (http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/spisovat/geringer.htm, stav k 16. 3. 2015).

Martin Kučera

Jan Karel Geringer jako legionář
Obálka autobiografického románu J. K. Geringera "Zapomenutí hrdinové"

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Infobox - osoba
-| jméno = Jan Karel GERINGER - Orlický
+| jméno = Jan Karel GERINGER
-| obrázek = No male portrait.png
+| obrázek = Geringer Jan Karel portret.jpg
 | datum narození = 3.4.1883
-| místo narození =
+| místo narození = Orlík nad Vltavou
 | datum úmrtí = 24.4.1960
-| místo úmrtí =
+| místo úmrtí = Praha
-| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista
+| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista<br />45- Voják nebo partyzán
-- Voják nebo partyzán
 | jiná jména =
-}}<br/><br/>Jan Karel GERINGER - Orlický
+| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 607-608
+}}
+'''GERINGER, Jan Karel''' ''(pseud. Geringer-Orlický), * 3. 4. 1883 Orlík nad Vltavou, † 24. 4. 1960 Praha, publicista, spisovatel, účastník 1. odboje''
+Synovec Augusta G. (1842–1930) a bratranec Vladimíra G.
+(1872–1968). Pocházel z rodiny vrchního zahradníka na schwarzenberském
+velkostatku. V Písku absolvoval čtyři ročníky reálky,
+kde ho ovlivnil třídní profesor A. Heyduk, a dvouletou českou
+revírnickou školu. Nastoupil do lesnické služby na statky
+Karla Schwarzenberga, než stačil převzít správu jeho skladu
+dřeva v pražské Stromovce, musel G. narukovat na frontu
+v Haliči, odkud byl po zranění nohy převelen do Itálie. Zanedlouho
+padl do italského zajetí. V zajateckém táboře v Padule
+se přihlásil do českých dobrovolnických jednotek. Na podzim
+byl zařazen do jednoho z pracovních praporů a v únoru
+se stal příslušníkem 1. (později 31.) československého
+střeleckého pluku; přidělili ho do plukovní kanceláře. V září
+onemocněl cholerou a koncem roku se jako poručík vrátil
+do vlasti se silně postiženým zrakem. Frontová zkušenost ho
+vedla k intenzivnímu
+zájmu o otázku válečných invalidů, kterou
+prvně rozebral v příspěvcích pro časopis ''Československý legionář''. O invalidním problému psal do řady deníků, např.
+do ''Národní politiky'', ''České stráže'', ''Českého slova'', ''Práva lidu''
+(manifest ''Pomozte invalidům!'', 1920), ''Národních listů'', ''Našich směrů'', ''Obrany a rozhledů venkova'',
+''Nového života'', ''Píseckých listů''.
+založil Svaz invalidů československých legií, spoluzakládal
+Družinu československých legionářů. Ve ''Venkově'' publikoval na
+pokračování vzpomínky ''Padula, kolébka italských legií'' (1931).
+Beletristické příspěvky tiskl v chicagské ''Svornosti''. Knižně vydal
+autobiografické romány o válečných invalidech ''Ztracenci'' (1929)
+a ''Zapomenutí hrdinové'' (1932). Druhý z nich zdramatizoval pod
+názvem ''Bývalí bojovníci – zapomenutí hrdinové'' (1936). Mezi
+–39 vydával časopis ''Luhačovský salon''. Do okupace byl společníkem
+hlavního tabákového skladu v ČSR. V třicátých letech
+se stal předním aktivistou českého pacifistického hnutí.
+'''L:''' KSN 4, s. 469; Kulturní adresář ČSR, A. Dolenský (ed.), 1936, s. 129–130;
+J. K. G., in: Prostor – architektura, interiér, design, 12. ročenka, 2010–2011,
+s. 12 (http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/spisovat/geringer.htm, stav k 16. 3. 2015).
+Martin Kučera
 [[Kategorie:C]]
 [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
@@ Řádek 16: / Řádek 57: @@
 [[Kategorie:1883]]
+[[Kategorie:Orlík nad Vltavou]]
 [[Kategorie:1960]]
+[[Kategorie:Praha]]
+<gallery>
+Geringer Jan Karel legionar.jpg|Jan Karel Geringer jako legionář
+Geringer Jan Karel Zapomenuti hrdinove.jpg|Obálka autobiografického románu J. K. Geringera "Zapomenutí hrdinové"
+</gallery>