GERINGER Jan Karel 3.4.1883-24.4.1960: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(GERINGER_-_Orlický_Jan_Karel_3.4.1883-24.4.1960)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Jan Karel GERINGER - Orlický
| jméno = Jan Karel GERINGER
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Geringer Jan Karel portret.jpg
| datum narození = 3.4.1883
| datum narození = 3.4.1883
| místo narození =  
| místo narození = Orlík nad Vltavou
| datum úmrtí = 24.4.1960
| datum úmrtí = 24.4.1960
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista<br />45- Voják nebo partyzán
45- Voják nebo partyzán


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan Karel GERINGER - Orlický
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 607-608
}}
 
'''GERINGER, Jan Karel''' ''(pseud. Geringer-Orlický), * 3. 4. 1883 Orlík nad Vltavou, † 24. 4. 1960 Praha, publicista, spisovatel, účastník 1. odboje''
 
Synovec Augusta G. (1842–1930) a bratranec Vladimíra G.
(1872–1968). Pocházel z rodiny vrchního zahradníka na schwarzenberském
velkostatku. V Písku absolvoval čtyři ročníky reálky,
kde ho ovlivnil třídní profesor A. Heyduk, a dvouletou českou
revírnickou školu. Nastoupil do lesnické služby na statky
Karla Schwarzenberga, než stačil převzít správu jeho skladu
dřeva v pražské Stromovce, musel G. narukovat na frontu
v Haliči, odkud byl po zranění nohy převelen do Itálie. Zanedlouho
padl do italského zajetí. V zajateckém táboře v Padule
se přihlásil do českých dobrovolnických jednotek. Na podzim
1917 byl zařazen do jednoho z pracovních praporů a v únoru
1918 se stal příslušníkem 1. (později 31.) československého
střeleckého pluku; přidělili ho do plukovní kanceláře. V září
1918 onemocněl cholerou a koncem roku se jako poručík vrátil
do vlasti se silně postiženým zrakem. Frontová zkušenost ho
vedla k intenzivnímu
zájmu o otázku válečných invalidů, kterou
1919 prvně rozebral v příspěvcích pro časopis ''Československý legionář''. O invalidním problému psal do řady deníků, např.
do ''Národní politiky'', ''České stráže'', ''Českého slova'', ''Práva lidu''
(manifest ''Pomozte invalidům!'', 1920), ''Národních listů'', ''Našich směrů'', ''Obrany a rozhledů venkova'',
''Nového života'', ''Píseckých listů''.
1922 založil Svaz invalidů československých legií, spoluzakládal
Družinu československých legionářů. Ve ''Venkově'' publikoval na
pokračování vzpomínky ''Padula, kolébka italských legií'' (1931).
Beletristické příspěvky tiskl v chicagské ''Svornosti''. Knižně vydal
autobiografické romány o válečných invalidech ''Ztracenci'' (1929)
a ''Zapomenutí hrdinové'' (1932). Druhý z nich zdramatizoval pod
názvem ''Bývalí bojovníci – zapomenutí hrdinové'' (1936). Mezi
1935–39 vydával časopis ''Luhačovský salon''. Do okupace byl společníkem
hlavního tabákového skladu v ČSR. V třicátých letech
se stal předním aktivistou českého pacifistického hnutí.
 
'''L:''' KSN 4, s. 469; Kulturní adresář ČSR, A. Dolenský (ed.), 1936, s. 129–130;
J. K. G., in: Prostor – architektura, interiér, design, 12. ročenka, 2010–2011,
s. 12 (http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/spisovat/geringer.htm, stav k 16. 3. 2015).
 
Martin Kučera
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
Řádek 16: Řádek 57:


[[Kategorie:1883]]
[[Kategorie:1883]]
[[Kategorie:Orlík nad Vltavou]]
[[Kategorie:1960]]
[[Kategorie:1960]]
[[Kategorie:Praha]]
<gallery>
Geringer Jan Karel legionar.jpg|Jan Karel Geringer jako legionář
Geringer Jan Karel Zapomenuti hrdinove.jpg|Obálka autobiografického románu J. K. Geringera "Zapomenutí hrdinové"
</gallery>

Aktuální verze z 1. 3. 2021, 10:13

Jan Karel GERINGER
Narození 3.4.1883
Místo narození Orlík nad Vltavou
Úmrtí 24.4.1960
Místo úmrtí Praha
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista
45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 607-608
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58024

GERINGER, Jan Karel (pseud. Geringer-Orlický), * 3. 4. 1883 Orlík nad Vltavou, † 24. 4. 1960 Praha, publicista, spisovatel, účastník 1. odboje

Synovec Augusta G. (1842–1930) a bratranec Vladimíra G. (1872–1968). Pocházel z rodiny vrchního zahradníka na schwarzenberském velkostatku. V Písku absolvoval čtyři ročníky reálky, kde ho ovlivnil třídní profesor A. Heyduk, a dvouletou českou revírnickou školu. Nastoupil do lesnické služby na statky Karla Schwarzenberga, než stačil převzít správu jeho skladu dřeva v pražské Stromovce, musel G. narukovat na frontu v Haliči, odkud byl po zranění nohy převelen do Itálie. Zanedlouho padl do italského zajetí. V zajateckém táboře v Padule se přihlásil do českých dobrovolnických jednotek. Na podzim 1917 byl zařazen do jednoho z pracovních praporů a v únoru 1918 se stal příslušníkem 1. (později 31.) československého střeleckého pluku; přidělili ho do plukovní kanceláře. V září 1918 onemocněl cholerou a koncem roku se jako poručík vrátil do vlasti se silně postiženým zrakem. Frontová zkušenost ho vedla k intenzivnímu zájmu o otázku válečných invalidů, kterou 1919 prvně rozebral v příspěvcích pro časopis Československý legionář. O invalidním problému psal do řady deníků, např. do Národní politiky, České stráže, Českého slova, Práva lidu (manifest Pomozte invalidům!, 1920), Národních listů, Našich směrů, Obrany a rozhledů venkova, Nového života, Píseckých listů. 1922 založil Svaz invalidů československých legií, spoluzakládal Družinu československých legionářů. Ve Venkově publikoval na pokračování vzpomínky Padula, kolébka italských legií (1931). Beletristické příspěvky tiskl v chicagské Svornosti. Knižně vydal autobiografické romány o válečných invalidech Ztracenci (1929) a Zapomenutí hrdinové (1932). Druhý z nich zdramatizoval pod názvem Bývalí bojovníci – zapomenutí hrdinové (1936). Mezi 1935–39 vydával časopis Luhačovský salon. Do okupace byl společníkem hlavního tabákového skladu v ČSR. V třicátých letech se stal předním aktivistou českého pacifistického hnutí.

L: KSN 4, s. 469; Kulturní adresář ČSR, A. Dolenský (ed.), 1936, s. 129–130; J. K. G., in: Prostor – architektura, interiér, design, 12. ročenka, 2010–2011, s. 12 (http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/spisovat/geringer.htm, stav k 16. 3. 2015).

Martin Kučera