GREGOR Josef 18.8.1892-24.3.1957: Porovnání verzí

	Josef GREGOR
Narození	18.8.1892
Místo narození	Litenčice (u Kroměříže)
Úmrtí	24.3.1957
Místo úmrtí	Brno
Povolání	61- Pedagog; 78- Hudební interpret;
Citace	Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 728
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=74997

VizuálníWikitext

Aktuální verze z 21. 4. 2021, 11:13

GREGOR, Josef, * 18. 8. 1892 Litenčice (u Kroměříže), † 24. 3. 1957 Brno, pedagog, hudební skladatel

Byl synem rolníka Josefa G. a Františky, roz. Rubíčkové. 1911 vystudoval učitelský ústav v Kroměříži, pak se vzdělával u J. Rauschera a V. Nováka v mistrovské škole na pražské konzervatoři. Od 1917 učil na obecné škole na Slovácku a od 1918 na stejné chlapecké škole v Brně, kde se v únoru 1919 stal definitivním učitelem. 1919 se v Tovačově oženil s Františkou, roz. Koldovou, a spolu vychovali dceru Věnceslavu Marii, syny Čestmíra (1926–2011), pozdějšího hudebního skladatele, a Vítězslava. 1919 založil hudební školu Jednoty hudebních stavů v Brně-Husovicích, kde také vyučoval a vedl loutkové divadlo. V brněnském rozhlase zavedl vysílání pro mládež (1927–33) a výchovné cykly např. o žijících skladatelích, hudebních formách a nástrojích. Kromě vlastní vokální i instrumentální tvorby komponoval hudbu k loutkovým hrám a upravoval cizí skladby, např. R. Führera (pastorela Tichá noc, 1930, a 6 snadných pastorálních skladeb. 3 vánoční fantasie, asi 1932), B. Smetany (Moteta, 1934) anebo J. V. Stamice (Menuetty, asi 1935).

Pracoval jako redaktor v brněnském časopisu pro mládež Hudební besídka (1924–28), v němž také publikoval, přispíval do tribun Česká hudba a Hudba a škola. Psal např. o dílech P. Křížkovského, B. Smetany, A. Dvořáka, Z. Fibicha, V. Nováka a L. Janáčka či úvody k hudebním podnikům brněnské Matice školské (1942–50). Práce Smetanova Má vlast (1947), B. Smetana a lidová píseň (1950), Úkoly nauky o harmonii (1952) zůstaly v rukopise. Byl činný ve Sdružení hudebních pedagogů.

D: HS 1, s. 373–374 (se soupisem díla); výběr: vokální skladby: Zpěvy 28. října. Písně a sbory s průvodem i bez doprovodu 1920 (16 skladeb); Dva zpěvy (My neklesnem. Byli jsme a budem), ? 1922; Pastorela čáslavská, ? 1928; Vánoční aleluja, ? 1930; T. G. Masarykovi, 1930; 8 písní ke školním slavnostem, 1931. Hudební teorie: Písemný kurs praktické harmonie, 1926; Cesta ku skladbě hudební. Nauka o souzvucích a jich spojích i o tvoření nápěvů a užití hudebních nástrojů se stálým postupným návodem ke skladbě 1–2, 1932; Skladatel tanců. Návod ke skladbě tanců pohybových i koncertních 1. Valčík, 1932. Ostatní: 28. říjen. Školní a veřejná oslava v proslovech, recitacích, zpěvech, 1935 (s V. Gutwirthem a F. Štampachem).

L: http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 5. 5. 2016).

Gustav Novotný

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 | obrázek = No male portrait.png
 | datum narození = 18.8.1892
-| místo narození = Litenčice (Kroměříž)
+| místo narození = Litenčice (u Kroměříže)
 | datum úmrtí = 24.3.1957
 | místo úmrtí = Brno
@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 | jiná jména =
+| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 728
 }}
-== Literatura ==
-HS 1, s. 373; Encyklopedie města Brna
+'''GREGOR, Josef,''' ''* 18. 8. 1892 Litenčice (u Kroměříže),  † 24. 3. 1957 Brno, pedagog, hudební skladatel''
+Byl synem rolníka Josefa G. a Františky, roz. Rubíčkové. 1911 vystudoval učitelský ústav v Kroměříži, pak se vzdělával u J. Rauschera a V. Nováka v mistrovské škole na pražské konzervatoři. Od 1917 učil na obecné škole na Slovácku a od 1918 na stejné chlapecké škole v Brně, kde se v únoru 1919 stal definitivním učitelem. 1919 se v Tovačově oženil s Františkou, roz. Koldovou, a spolu vychovali dceru Věnceslavu Marii, syny Čestmíra (1926–2011), pozdějšího hudebního skladatele, a Vítězslava. 1919 založil hudební školu Jednoty hudebních stavů v Brně-Husovicích, kde také vyučoval a vedl loutkové divadlo. V brněnském rozhlase zavedl vysílání pro mládež (1927–33) a výchovné cykly např. o žijících skladatelích, hudebních formách a nástrojích. Kromě vlastní vokální i instrumentální tvorby komponoval hudbu k loutkovým hrám a upravoval cizí skladby, např. R. Führera (pastorela ''Tichá noc'', 1930, a ''6 snadných pastorálních skladeb''.
+''3 vánoční fantasie'', asi 1932), B. Smetany (''Moteta'', 1934) anebo J. V. Stamice (''Menuetty'', asi 1935).
+Pracoval jako redaktor v brněnském časopisu pro mládež ''Hudební besídka'' (1924–28), v němž také publikoval, přispíval do tribun ''Česká hudba'' a ''Hudba a škola''. Psal např. o dílech P. Křížkovského, B. Smetany, A. Dvořáka, Z. Fibicha, V. Nováka a L. Janáčka či úvody k hudebním podnikům brněnské Matice školské (1942–50). Práce ''Smetanova'' ''Má vlast'' (1947), B. ''Smetana a lidová píseň'' (1950), ''Úkoly nauky o harmonii'' (1952) zůstaly v rukopise. Byl činný ve Sdružení hudebních pedagogů.
+'''D:''' HS 1, s. 373–374 (se soupisem díla); výběr: vokální skladby: Zpěvy 28. října. Písně a sbory s průvodem i bez doprovodu 1920 (16 skladeb); Dva zpěvy (My neklesnem. Byli jsme a budem), ? 1922; Pastorela čáslavská, ? 1928; Vánoční aleluja, ? 1930; T. G. Masarykovi, 1930; 8 písní ke školním slavnostem, 1931. Hudební teorie: Písemný kurs praktické harmonie, 1926; Cesta ku skladbě hudební. Nauka o souzvucích a jich spojích i o tvoření nápěvů a užití hudebních nástrojů se stálým postupným návodem ke skladbě 1–2, 1932; Skladatel tanců. Návod ke skladbě tanců pohybových i koncertních 1. Valčík, 1932. Ostatní: 28. říjen. Školní a veřejná oslava v proslovech, recitacích, zpěvech, 1935 (s V. Gutwirthem a F. Štampachem).
+'''L:''' http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 5. 5. 2016).
+Gustav Novotný
 [[Kategorie:C]]
 [[Kategorie:61- Pedagog]]