GAŠPARÍKOVÁ-HORÁKOVÁ Anna 28.10.1896-23.2.1987: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(GAŠPARÍKOVÁ-HORÁKOVÁ_Anna_28.10.1896-23.2.1987)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Anna GAŠPARÍKOVÁ-HORÁKOVÁ
| jméno = Anna GAŠPARÍKOVÁ-HORÁKOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Gasparikova-Horakova Anna portret.jpg
| datum narození = 28.10.1896
| datum narození = 28.10.1896
| místo narození = Martin
| místo narození = Martin (Slovensko)
| datum úmrtí = 23.2.1987
| datum úmrtí = 23.2.1987
| místo úmrtí = Martin
| místo úmrtí = Martin (Slovensko)
| povolání = 53- Historik
| povolání = 53- Historik


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Anna GAŠPARÍKOVÁ-HORÁKOVÁ
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 576-577
}}


== Literatura ==
'''GAŠPARÍKOVÁ-HORÁKOVÁ, Anna,''' ''* 28. 10. 1896 Martin (Slovensko), † 23. 2. 1987 Martin (Slovensko), historička, archivářka''
Tomeš I, 361;  
 
Byla dcerou Jozefa G.-Leštinského (1861–1931) a sestrou Želmíry
G. (1901–1968). Po absolvování vyšší obchodní školy
v Martině (1911) studovala na německé obchodní škole v Těšíně.
1923 maturovala na učitelském ústavu v Turčianských
Teplicích a 1924 po soukromé přípravě na gymnáziu v Martině.
Současně vypomáhala v otcově knihkupectví a působila
v několika spolcích. 1924–28 studovala historii a československou
filologii na Filozofické fakultě UK v Praze (PhDr. 1929).
1929–36 pracovala jako soukromá archivářka T. G. Masaryka v Praze, Lánech, Židlochovicích (u Brna), slovenských
Topoľčiankách a Bystričce. Rodinu prvního československého
prezidenta znala velmi dobře; její mnohokrát upravované
vzpomínky z toho období byly vydány 1995 v Bratislavě
pod názvem ''U Masarykovcov. Spomienky osobnej archivářky T. G. Masaryka''. 1936 se provdala za historika a etnografa Jiřího
Horáka (* 4. 12. 1884, † 14. 8. 1975), s nímž později
spolupracovala na etnografických výzkumech a překladech.
1945–48 pobývali manželé v Moskvě, kde Horák působil jako
velvyslanec. 1954–58 G.-H. externě vyučovala na Průmyslové
škole grafické. Od sedmdesátých let žila trvale v Martině, kde
byla také pohřbena. 1992 jí byl in memoriam propůjčen Řád
T. G. Masaryka 4. třídy.
 
Historické dílo G.-H. zahrnuje tři samostatné tituly. 1930
vydala svoji disertaci ''Povstanie Rákocziho a Slovania''; 1934 publikaci
''Údolí Turce'' a 1947 ''Tisícročné Slovensko'', které K. Vik
doprovodil dřevoryty. G.-H. se ztotožňovala s Masarykovým
pojetím československých dějin, Slovensko proto chápala jako
součást západoevropského kulturního okruhu, vrchol slovenských
dějin pro ni reprezentovala reformace. Jako literární historička
se zabývala slovenskou duchovní poezií a psala drobnější
životopisné články o osobnostech české a slovenské literatury;
přispívala do časopisů ''Živena'', ''Slovenské pohľady'', ''Český časopis historický'', ''Slovenská literatúra'' či ''Kultúrny život''. Jako
spolueditorka se podílela na vydání ''Slovenských ľudových balad'' (1956, s J. Horákem), samostatně vydala
''Slovenské rozprávky'' P. Dobšinského (1962, 1970). Z češtiny do slovenštiny převedla
např. pohádky B. Němcové ''Král času'' (1965), z ruštiny
Puškinovu ''Pikovou dámu'' (1921), z angličtiny ''Mary Poppinsovou''
P. L. Traverse (1971). V zahraničí propagovala slovenskou
kulturu.
 
'''D:''' Z lánského deníku 1929–1937, J. Slomek (ed.), 1997.
 
'''L:''' ČBS, s. 164; Tomeš 1, s. 361; J. Balvín a kol., Praha a osobnosti
národnostních menšin, 2000, s. 161; BLS 3, s. 558–559 (jako Horáková; se
soupisem díla a s literaturou); E. Králiková, „Zabudnutá“ Martinčanka. Spomienka na A. H.-G., in: Historická revue 4, 1993, č. 5, s. 20–21; táž,
Spomienka na PhDr. A. G.-H., 28. 10. 1896 až 23. 2. 1987, in: Zborník
Slovenského národného múzea 90, Etnografia 37, 1996, s. 138–139;
táž, Osobnosť A. G.-H., in: Literárny archív 38, č. 3, 2004, s. 116–119;
Z. Ďuriška, Z minulosti rodu G., in: Biografické štúdie 25, 1996,
s. 120–128; Z. Frkáňová – Z. Sojková, K jubileu PhDr. A. G.-H., in: Odkaz.
Listy Masarykovy společnosti 5, 1996, s. 22–23; Z. Sojková, U H. v Praze
a Martine, in: Slovenské rozhľady 6, 2002, č. 11, s. 307–314; táž, Turiec a Lány
A. G., in: Masarykův sborník 11–12, 2004, s. 200–253; táž, Návraty
a setkávání, 2008; Z. Frkáňová, Prezidentova archivářka, in: Odkaz. Listy
Masarykovy společnosti 18–19, 2003, s. 49–51; táž, Niekoľko poznámok
k referátom o G. v slovenskej literatúre a kultúre, in: Literárny archív 38, č. 3,
2004, s. 137–138; P. Parenička, Vklad A. H.-G. do slovenskej historiografie
a literárnej histórie, in: Literárny archív 38, 2004, č. 3, s. 111–115; F. Mokres,
Svědectví doktorky G., in: Čas. Časopis Masarykova demokratického hnutí
20, 2012, č. 100, s. 3–5; M. Vašš, Kolorit všedného dňa a osobnosť Tomáša
Garrigua Masaryka v rokoch 1929–1936 z pohľadu jeho osobnej archivárky
A. G.-H., in: Historické štúdie 49, 2013, s. 236–260; A. Kucianová, Manželia
Horákovci a ich pôsobenie v Čechách a na Slovensku, in: Sdružení knihoven
České republiky, 2014, s. 57–67.
 
'''P:''' Archív Slovenského národného múzea, Martin (Slovensko), osobní fond Jiřího Horáka a A. G.-H.; Literárny archív Slovenskej národnej knižnice, Martin (Slovensko), fond Gašparíkovci.
 
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/23e9cbc2-d163-4897-b456-9f45966b6a46 Bibliografie dějin Českých zemí]
 
Lenka Procházková
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:53- Historik]]
[[Kategorie:53- Historik]]

Aktuální verze z 3. 1. 2022, 00:09

Anna GAŠPARÍKOVÁ-HORÁKOVÁ
Narození 28.10.1896
Místo narození Martin (Slovensko)
Úmrtí 23.2.1987
Místo úmrtí Martin (Slovensko)
Povolání 53- Historik
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 576-577
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69402

GAŠPARÍKOVÁ-HORÁKOVÁ, Anna, * 28. 10. 1896 Martin (Slovensko), † 23. 2. 1987 Martin (Slovensko), historička, archivářka

Byla dcerou Jozefa G.-Leštinského (1861–1931) a sestrou Želmíry G. (1901–1968). Po absolvování vyšší obchodní školy v Martině (1911) studovala na německé obchodní škole v Těšíně. 1923 maturovala na učitelském ústavu v Turčianských Teplicích a 1924 po soukromé přípravě na gymnáziu v Martině. Současně vypomáhala v otcově knihkupectví a působila v několika spolcích. 1924–28 studovala historii a československou filologii na Filozofické fakultě UK v Praze (PhDr. 1929). 1929–36 pracovala jako soukromá archivářka T. G. Masaryka v Praze, Lánech, Židlochovicích (u Brna), slovenských Topoľčiankách a Bystričce. Rodinu prvního československého prezidenta znala velmi dobře; její mnohokrát upravované vzpomínky z toho období byly vydány 1995 v Bratislavě pod názvem U Masarykovcov. Spomienky osobnej archivářky T. G. Masaryka. 1936 se provdala za historika a etnografa Jiřího Horáka (* 4. 12. 1884, † 14. 8. 1975), s nímž později spolupracovala na etnografických výzkumech a překladech. 1945–48 pobývali manželé v Moskvě, kde Horák působil jako velvyslanec. 1954–58 G.-H. externě vyučovala na Průmyslové škole grafické. Od sedmdesátých let žila trvale v Martině, kde byla také pohřbena. 1992 jí byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka 4. třídy.

Historické dílo G.-H. zahrnuje tři samostatné tituly. 1930 vydala svoji disertaci Povstanie Rákocziho a Slovania; 1934 publikaci Údolí Turce a 1947 Tisícročné Slovensko, které K. Vik doprovodil dřevoryty. G.-H. se ztotožňovala s Masarykovým pojetím československých dějin, Slovensko proto chápala jako součást západoevropského kulturního okruhu, vrchol slovenských dějin pro ni reprezentovala reformace. Jako literární historička se zabývala slovenskou duchovní poezií a psala drobnější životopisné články o osobnostech české a slovenské literatury; přispívala do časopisů Živena, Slovenské pohľady, Český časopis historický, Slovenská literatúra či Kultúrny život. Jako spolueditorka se podílela na vydání Slovenských ľudových balad (1956, s J. Horákem), samostatně vydala Slovenské rozprávky P. Dobšinského (1962, 1970). Z češtiny do slovenštiny převedla např. pohádky B. Němcové Král času (1965), z ruštiny Puškinovu Pikovou dámu (1921), z angličtiny Mary Poppinsovou P. L. Traverse (1971). V zahraničí propagovala slovenskou kulturu.

D: Z lánského deníku 1929–1937, J. Slomek (ed.), 1997.

L: ČBS, s. 164; Tomeš 1, s. 361; J. Balvín a kol., Praha a osobnosti národnostních menšin, 2000, s. 161; BLS 3, s. 558–559 (jako Horáková; se soupisem díla a s literaturou); E. Králiková, „Zabudnutá“ Martinčanka. Spomienka na A. H.-G., in: Historická revue 4, 1993, č. 5, s. 20–21; táž, Spomienka na PhDr. A. G.-H., 28. 10. 1896 až 23. 2. 1987, in: Zborník Slovenského národného múzea 90, Etnografia 37, 1996, s. 138–139; táž, Osobnosť A. G.-H., in: Literárny archív 38, č. 3, 2004, s. 116–119; Z. Ďuriška, Z minulosti rodu G., in: Biografické štúdie 25, 1996, s. 120–128; Z. Frkáňová – Z. Sojková, K jubileu PhDr. A. G.-H., in: Odkaz. Listy Masarykovy společnosti 5, 1996, s. 22–23; Z. Sojková, U H. v Praze a Martine, in: Slovenské rozhľady 6, 2002, č. 11, s. 307–314; táž, Turiec a Lány A. G., in: Masarykův sborník 11–12, 2004, s. 200–253; táž, Návraty a setkávání, 2008; Z. Frkáňová, Prezidentova archivářka, in: Odkaz. Listy Masarykovy společnosti 18–19, 2003, s. 49–51; táž, Niekoľko poznámok k referátom o G. v slovenskej literatúre a kultúre, in: Literárny archív 38, č. 3, 2004, s. 137–138; P. Parenička, Vklad A. H.-G. do slovenskej historiografie a literárnej histórie, in: Literárny archív 38, 2004, č. 3, s. 111–115; F. Mokres, Svědectví doktorky G., in: Čas. Časopis Masarykova demokratického hnutí 20, 2012, č. 100, s. 3–5; M. Vašš, Kolorit všedného dňa a osobnosť Tomáša Garrigua Masaryka v rokoch 1929–1936 z pohľadu jeho osobnej archivárky A. G.-H., in: Historické štúdie 49, 2013, s. 236–260; A. Kucianová, Manželia Horákovci a ich pôsobenie v Čechách a na Slovensku, in: Sdružení knihoven České republiky, 2014, s. 57–67.

P: Archív Slovenského národného múzea, Martin (Slovensko), osobní fond Jiřího Horáka a A. G.-H.; Literárny archív Slovenskej národnej knižnice, Martin (Slovensko), fond Gašparíkovci.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Lenka Procházková