HAVLÍK Karel 12.1.1811-12.3.1884: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 357 | |||
}} | }} | ||
'''HAVLÍK, Karel''', ''* 12. 1. 1811 Žebrák, † 12. 3. 1884 Poděbrady, právník, spisovatel'' | '''HAVLÍK, Karel''', ''* 12. 1. 1811 Žebrák, † 12. 3. 1884 Poděbrady, právník, spisovatel'' |
Aktuální verze z 28. 2. 2022, 14:01
Karel HAVLÍK | |
Narození | 12.1.1811 |
---|---|
Místo narození | Žebrák |
Úmrtí | 12.3.1884 |
Místo úmrtí | Poděbrady |
Povolání | 63- Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 357 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47051 |
HAVLÍK, Karel, * 12. 1. 1811 Žebrák, † 12. 3. 1884 Poděbrady, právník, spisovatel
Syn pekaře; H. mladší bratr Ferdinand se stal v Žebráku purkmistrem. H. navštěvoval 1826–31 Akademické gymnázium v Praze, kde byl žákem Josefa Jungmanna. Vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě, na níž se spřátelil s K. J. Erbenem (ten při návštěvě u H. v Žebráku poznal svou první ženu, Barboru Mečířovou). H. se znal rovněž se svým vrstevníkem K. H. Máchou, po jehož smrti se zasloužil o záchranu části Máchovy literární pozůstalosti (podle nekrologu prý byl jediný, kdo četl rukopis Máje). H. začal publikovat verše a krátké prózy v časopisech Kwěty české či Jindy a nyní. Pro některé spisovatele, např. V. Nejedlého a Š. Hněvkovského (rovněž původem ze Žebráka), korigoval texty jejich děl. S Erbenem na podnět KČSN spolupracoval na přepisech literárních památek. V rodišti založil veřejnou knihovnu.
H. pracoval jako nižší úředník, později soudní čekatel u pražského magistrátu, ve čtyřicátých letech 19. století působil v Sušici. Zasloužil se především o české právnické názvosloví a vytvořil českou účetní terminologii, která byla 1845 uveřejněna v příloze Ammannovy příručky Handbuch der Staatsrechnungswissenschaft. Přeložil Předpis o stručném řízení v rozepřích civilních (1846–48) a s Erbenem, Josefem Fričem a dalšími vypracoval 1846–47 český Řád obecní soudní a Řád konkursní. Ve spolupráci se soudním radou V. Machem a F. Špatným převedl do češtiny Obentrautovu Příruční knihu pro vesní rychtáře. Za revoluce 1848 byl členem Národního výboru. Po správní reformě 1851 vstoupil do soudní služby: byl jmenován soudním přísedícím ve Strakonicích, poté soudním adjunktem ve Volyni a nakonec okresním soudcem v Poděbradech, kde se usadil. 1875 odešel na odpočinek. H. dcera Růžena (1858–1904) se provdala za lékárníka a přírodovědce Jana Hellicha (1850–1931); H. byl pohřben v hellichovské rodinné hrobce v Poděbradech.
L: nekrolog, in: Osvěta 14, 1884, č. 5, s. 468–470 (F. Čenský); RSN 3, s. 860; OSN 10, s. 991–992 (s chybným datem narození 1810); MSN 3, s. 101; KSN 5, s. 57; A. Grund, K. H. vzpomíná na K. J. Erbena, in: Listy filologické 75, 1951, č. 4/5, s. 216–221.
Jiří Martínek