HEMERKA Oldřich 13.11.1862-16.12.1946: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
VizuálníWikitext
(HEMERKA_Oldřich_13.11.1862-19.12.1946)
 
m (Holoubková přesunul stránku HEMERKA Oldřich 13.11.1862-19.12.1946 na HEMERKA Oldřich 13.11.1862-16.12.1946 bez založení přesměrování)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 13.11.1862
| datum narození = 13.11.1862
| místo narození =  
| místo narození = Vrdy (u Čáslavi)
| datum úmrtí = 19.12.1946
| datum úmrtí = 16.12.1946
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Košice (Slovensko)
| povolání = 77- Hudební skladatel
| povolání = 77- Hudební skladatel<br />78- Hudební interpret
78- Hudební interpret
| jiná jména =
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 472
 
}}
'''HEMERKA, Oldřich''', ''* 13. 11. 1862 Vrdy (u Čáslavi), † 16. 12. 1946 Košice (Slovensko), regenschori, hudební skladatel, sběratel lidových písní''
 
Syn učitele Josefa H. a Terezie, roz. Kratochvílové. Absolvoval
reálné gymnázium v Čáslavi, studoval 1878–82 hru na varhany, harmonium a zpěv na Varhanické škole v Praze. Od 1883
působil na východním Slovensku, 1883–99 jako regenschori
v  chrámu sv. Egídia v  Bardejově. 1890 se stal zakladatelem
Bardejovského sboru, v jehož repertoáru byly hlavně skladby
českých a slovenských skladatelů. Propagoval díla B. Smetany, A. Dvořáka, J. B. Foerstera a Bély Kélera. Od 1899 až do
odchodu do důchodu 1943 působil v Košicích jako varhaník
v  dómu sv. Alžběty, učitel zpěvu na maďarském učitelském
ústavu a gymnáziu, dirigent orchestrů (mj. 1905–06 Košické
filharmonie) a sborů. 1903 dirigoval se spojeným sborem a orchestrem 34. pěšího pluku oratoria L. van Beethovena (''Kristus na hoře Olivetské''), G. F. Händla (úryvky z ''Mesiáše''), J. Haydna
(''Sedm posledních slov Vykupitelových na kříži''), W. A. Mozarta (''Requiem''), L. Cherubiniho (''Requiem c moll'') ad. V tvorbě
dominovala církevní hudba (mše, ofertoria, graduály), komponoval i světské skladby, tance, pochody a kantáty. Působil
jako violista v Košickém kvartetu a člen orchestru košického
rozhlasu. Udržoval kontakty s  českým hudebním životem,
od  1919 předsedal hudebnímu odboru Česko-slovenské besedy. 1931 získal papežské vyznamenání Pro ecclesia et pontifice, 1943 diplom Maďarského katolického krajanského svazu.
Články o  teorii hudby přispíval do časopisu ''Dalibor''. Sbíral
a upravoval lidové písně z východního Slovenska, vydal je ve
sbírkách ''Slovenské spevy zo Šarišskej stolice'' (1892) a ''Slovenské spevy 1–3'' (1899). Byl dvakrát ženatý, z jeho sedmi dětí vynikla
klavíristka a hudební pedagožka Mária Hemerková-Mašiková
(1900–1996).
 
'''D:''' výběr, orchestrální: Variácie na maďarskú hymnu, 1903; Tretia maďarská
fantázia, 1909; Na výšine (předehra), 1913; Andante; Hebrejská fantázia;
Kurucká fantázia; Maďarská predohra; Magyarok Istene (předehra); Spomienka na Muránsky zámok. Vokálně-orchestrální: Ave Maria; Mše C dur;
Mše D dur; Mše F dur; Vojnová modlitba.
 
'''L:''' M. Potemrová, Východoslovenský skladateľ O. H., in: Nové obzory 4,
1962, s. 255–290; táž, Hudobný život v Košiciach v rokoch 1848–1918, 1,
Košice 1981, s. 482–483; Hold českému skladateľovi, in: Katolický týdeník 3,
1992, s. 4; E. Marenčinová, O. H. a Josef Emanuel Jankovec – českí zberatelia
a bádatelia ľudovej piesne z územia východného Slovenska, in: Acta musealia,
řada A, 1992, s. 1–7; M. Potemrová, Muzikantská rodina Hemerkovcov, Košice 1992, s. 1–8; táž, Kapitoly z dejín hudobnej kultúry v Košiciach 2. O. H.,
tamtéž 1997; L. Urbančíková, Významné místo v dějinách hudby, in: Česká
beseda, 1998, č. 10, s. 5; T. Sedlický, K  dejinám zborového spevu na Slovensku, Banská Bystrica 1999, s. 60; J. Amrichová, Hemerkovci v Košiciach,
in: Sdružení knihoven České republiky, 2006, s. 111–115; Pazdírek 1, s. 382;
HS 1, s. 423; BLS 3, s. 417; ESL 2, s. 243.
 
'''P:''' Pamětní deska v Košicích, Hlavná ulica (od M. Bartuszové, 1992); Štátny
archív, Košice, osobní fond.
 
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/7a49585f-f994-4a19-8003-3de67e9c1cec Bibliografie dějin Českých zemí]
 
Anna Šourková
 


| jiná jména =
}}<br/><br/>Oldřich HEMERKA
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
Řádek 16: Řádek 63:


[[Kategorie:1862]]
[[Kategorie:1862]]
[[Kategorie:Vrdy]]
[[Kategorie:1946]]
[[Kategorie:1946]]
[[Kategorie:Košice]]

Aktuální verze z 25. 2. 2023, 09:42

Oldřich HEMERKA
Narození 13.11.1862
Místo narození Vrdy (u Čáslavi)
Úmrtí 16.12.1946
Místo úmrtí Košice (Slovensko)
Povolání 77- Hudební skladatel
78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 472
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58195

HEMERKA, Oldřich, * 13. 11. 1862 Vrdy (u Čáslavi), † 16. 12. 1946 Košice (Slovensko), regenschori, hudební skladatel, sběratel lidových písní

Syn učitele Josefa H. a Terezie, roz. Kratochvílové. Absolvoval reálné gymnázium v Čáslavi, studoval 1878–82 hru na varhany, harmonium a zpěv na Varhanické škole v Praze. Od 1883 působil na východním Slovensku, 1883–99 jako regenschori v chrámu sv. Egídia v Bardejově. 1890 se stal zakladatelem Bardejovského sboru, v jehož repertoáru byly hlavně skladby českých a slovenských skladatelů. Propagoval díla B. Smetany, A. Dvořáka, J. B. Foerstera a Bély Kélera. Od 1899 až do odchodu do důchodu 1943 působil v Košicích jako varhaník v dómu sv. Alžběty, učitel zpěvu na maďarském učitelském ústavu a gymnáziu, dirigent orchestrů (mj. 1905–06 Košické filharmonie) a sborů. 1903 dirigoval se spojeným sborem a orchestrem 34. pěšího pluku oratoria L. van Beethovena (Kristus na hoře Olivetské), G. F. Händla (úryvky z Mesiáše), J. Haydna (Sedm posledních slov Vykupitelových na kříži), W. A. Mozarta (Requiem), L. Cherubiniho (Requiem c moll) ad. V tvorbě dominovala církevní hudba (mše, ofertoria, graduály), komponoval i světské skladby, tance, pochody a kantáty. Působil jako violista v Košickém kvartetu a člen orchestru košického rozhlasu. Udržoval kontakty s českým hudebním životem, od 1919 předsedal hudebnímu odboru Česko-slovenské besedy. 1931 získal papežské vyznamenání Pro ecclesia et pontifice, 1943 diplom Maďarského katolického krajanského svazu. Články o teorii hudby přispíval do časopisu Dalibor. Sbíral a upravoval lidové písně z východního Slovenska, vydal je ve sbírkách Slovenské spevy zo Šarišskej stolice (1892) a Slovenské spevy 1–3 (1899). Byl dvakrát ženatý, z jeho sedmi dětí vynikla klavíristka a hudební pedagožka Mária Hemerková-Mašiková (1900–1996).

D: výběr, orchestrální: Variácie na maďarskú hymnu, 1903; Tretia maďarská fantázia, 1909; Na výšine (předehra), 1913; Andante; Hebrejská fantázia; Kurucká fantázia; Maďarská predohra; Magyarok Istene (předehra); Spomienka na Muránsky zámok. Vokálně-orchestrální: Ave Maria; Mše C dur; Mše D dur; Mše F dur; Vojnová modlitba.

L: M. Potemrová, Východoslovenský skladateľ O. H., in: Nové obzory 4, 1962, s. 255–290; táž, Hudobný život v Košiciach v rokoch 1848–1918, 1, Košice 1981, s. 482–483; Hold českému skladateľovi, in: Katolický týdeník 3, 1992, s. 4; E. Marenčinová, O. H. a Josef Emanuel Jankovec – českí zberatelia a bádatelia ľudovej piesne z územia východného Slovenska, in: Acta musealia, řada A, 1992, s. 1–7; M. Potemrová, Muzikantská rodina Hemerkovcov, Košice 1992, s. 1–8; táž, Kapitoly z dejín hudobnej kultúry v Košiciach 2. O. H., tamtéž 1997; L. Urbančíková, Významné místo v dějinách hudby, in: Česká beseda, 1998, č. 10, s. 5; T. Sedlický, K dejinám zborového spevu na Slovensku, Banská Bystrica 1999, s. 60; J. Amrichová, Hemerkovci v Košiciach, in: Sdružení knihoven České republiky, 2006, s. 111–115; Pazdírek 1, s. 382; HS 1, s. 423; BLS 3, s. 417; ESL 2, s. 243.

P: Pamětní deska v Košicích, Hlavná ulica (od M. Bartuszové, 1992); Štátny archív, Košice, osobní fond.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Anna Šourková

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=HEMERKA_Oldřich_13.11.1862-16.12.1946&oldid=124191“