FELDSTEIN Valter 3.1.1911-6.3.1970: Porovnání verzí
(FELDSTEIN_Valter_3.1.1911-6.3.1970) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| datum úmrtí = 6.3.1970 | | datum úmrtí = 6.3.1970 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 64- Překladatel | | povolání = 64- Překladatel<br />61- Pedagog | ||
61- Pedagog | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 106-107 | ||
}} | |||
'''FELDSTEIN, Valter,''' ''* 3. 1. 1911 Praha, † 6. 3. 1970 Praha, překladatel, televizní teoretik, politik'' | |||
Pocházel z česko-židovské podnikatelské rodiny. Po maturitě | |||
studoval češtinu a němčinu na Filozofické fakultě UK v Praze, | |||
1936 absolvoval u M. Hýska prací ''České humoristické písemnictví předbřeznové'' (PhDr.). 1936–38 suploval na pražském | |||
klasickém gymnáziu, 1938/39 učil na reálném gymnáziu | |||
v Chustu, 1939–43 pracoval jako pomocný dělník. Protože | |||
byl kryt sňatkem s nežidovskou ženou, nastoupil až 1943 do pracovního tábora v Lípě u Humpolce, odkud byl transportem | |||
AE5 převezen 1945 do ghetta v Terezíně. Tam vstoupil | |||
do KSČ. 1945–48 byl tajemníkem Kulturní komise Ústřední | |||
rady odborů, současně členem Státní publikační a poradní | |||
komise Prozatímní ediční rady, 1948–49 členem komise pro | |||
vydávání klasiků. 1949–51 zasedal v předsednictvu Národní | |||
ediční rady československé, v jeho povolovací a honorářové | |||
komisi, 1950–51 v honorářové komisi a 1951–53 v předsednictvu | |||
Kulturní rady ÚV KSČ. Dále byl od prosince | |||
1949 členem předsednictva Ústřední rady odborů, 1948–51 | |||
ústředním tajemníkem odborářského Svazu zaměstnanců | |||
umělecké a kulturní služby, odpovědným redaktorem jeho | |||
periodik (''Pracovník umělecké a kulturní služby'', ''Kulturní práce''). | |||
1951–53 byl rovněž členem předsednictva a tajemníkem | |||
české sekce Divadelní a dramaturgické rady a paralelně přednostou | |||
odboru umění Ministerstva školství, věd a umění. | |||
V těchto funkcích zastával dogmatický stalinský kurz a neblaze | |||
ovlivňoval kulturní politiku v Československu. 1953–57 | |||
stál v čele literárně-dramatického vysílání Československého | |||
rozhlasu, 1957–63 byl programovým náměstkem ústředního | |||
ředitele Československé televize. Na obou místech osvědčil | |||
svoji literárněhistorickou erudici a publicistickou způsobilost. | |||
Od 1963 v hodnosti docenta vedl katedru filmové a televizní | |||
vědy na FAMU a jako první ve střední Evropě se specializoval | |||
na teorii televizní tvorby. Pod pseudonymy V. F. Bláha | |||
a Petr Bláha (podle rodného jména manželky) začal překládat | |||
již za války. Od druhé poloviny padesátých let náležel k našim | |||
nejlepším překladatelům z němčiny. Soustředil se na dílo | |||
L. Feuchtwangera (tlumočil je téměř celé), S. Zweiga a dramata | |||
F. Schillera, podílel se na překladu ''Spisů'' J. W. Goetha, | |||
objevný byl výbor z Novalisovy tvorby ''Modrá květina'' (1971), | |||
překládal i romány B. Travena a E. M. Remarqua. | |||
'''L:''' Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 185; Tomeš 1, s. 305; Knapík, | |||
s. 79; J. Knapík, V zajetí moci. Kulturní politika, její systém a aktéři 1948– | |||
56, 2006, s. 29, 37–38; J. Rauchová, Spoutané divadlo. J. Honzl, J. Frejka | |||
a E. F. Burian v systému kulturní politiky 1945–59, 2011, passim; https://cs.wikipedia.org/wiki/Valter_Feldstein. | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] |
Aktuální verze z 1. 8. 2023, 11:39
Valter FELDSTEIN | |
![]() | |
Narození | 3.1.1911 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 6.3.1970 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
64- Překladatel 61- Pedagog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 106-107 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69148 |
FELDSTEIN, Valter, * 3. 1. 1911 Praha, † 6. 3. 1970 Praha, překladatel, televizní teoretik, politik
Pocházel z česko-židovské podnikatelské rodiny. Po maturitě studoval češtinu a němčinu na Filozofické fakultě UK v Praze, 1936 absolvoval u M. Hýska prací České humoristické písemnictví předbřeznové (PhDr.). 1936–38 suploval na pražském klasickém gymnáziu, 1938/39 učil na reálném gymnáziu v Chustu, 1939–43 pracoval jako pomocný dělník. Protože byl kryt sňatkem s nežidovskou ženou, nastoupil až 1943 do pracovního tábora v Lípě u Humpolce, odkud byl transportem AE5 převezen 1945 do ghetta v Terezíně. Tam vstoupil do KSČ. 1945–48 byl tajemníkem Kulturní komise Ústřední rady odborů, současně členem Státní publikační a poradní komise Prozatímní ediční rady, 1948–49 členem komise pro vydávání klasiků. 1949–51 zasedal v předsednictvu Národní ediční rady československé, v jeho povolovací a honorářové komisi, 1950–51 v honorářové komisi a 1951–53 v předsednictvu Kulturní rady ÚV KSČ. Dále byl od prosince 1949 členem předsednictva Ústřední rady odborů, 1948–51 ústředním tajemníkem odborářského Svazu zaměstnanců umělecké a kulturní služby, odpovědným redaktorem jeho periodik (Pracovník umělecké a kulturní služby, Kulturní práce). 1951–53 byl rovněž členem předsednictva a tajemníkem české sekce Divadelní a dramaturgické rady a paralelně přednostou odboru umění Ministerstva školství, věd a umění. V těchto funkcích zastával dogmatický stalinský kurz a neblaze ovlivňoval kulturní politiku v Československu. 1953–57 stál v čele literárně-dramatického vysílání Československého rozhlasu, 1957–63 byl programovým náměstkem ústředního ředitele Československé televize. Na obou místech osvědčil svoji literárněhistorickou erudici a publicistickou způsobilost. Od 1963 v hodnosti docenta vedl katedru filmové a televizní vědy na FAMU a jako první ve střední Evropě se specializoval na teorii televizní tvorby. Pod pseudonymy V. F. Bláha a Petr Bláha (podle rodného jména manželky) začal překládat již za války. Od druhé poloviny padesátých let náležel k našim nejlepším překladatelům z němčiny. Soustředil se na dílo L. Feuchtwangera (tlumočil je téměř celé), S. Zweiga a dramata F. Schillera, podílel se na překladu Spisů J. W. Goetha, objevný byl výbor z Novalisovy tvorby Modrá květina (1971), překládal i romány B. Travena a E. M. Remarqua.
L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 185; Tomeš 1, s. 305; Knapík, s. 79; J. Knapík, V zajetí moci. Kulturní politika, její systém a aktéři 1948– 56, 2006, s. 29, 37–38; J. Rauchová, Spoutané divadlo. J. Honzl, J. Frejka a E. F. Burian v systému kulturní politiky 1945–59, 2011, passim; https://cs.wikipedia.org/wiki/Valter_Feldstein.
Martin Kučera