ADLER Hans Günther 2.7.1910-21.8.1988: Porovnání verzí
(ADLER_Hans_Günther_2.7.1910-21.8.1988) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 2.7.1910 | | datum narození = 2.7.1910 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Karlín (dnes Praha) | ||
| datum úmrtí = 21.8.1988 | | datum úmrtí = 21.8.1988 | ||
| místo úmrtí = Londýn | | místo úmrtí = Londýn | ||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ADLER, Hans Günther,''' ''* 2. 7. 1910 Karlín (dnes Praha), † 21. 8. 1988 Londýn (Velká Británie), spisovatel, historik, sociolog'' | |||
Vyrůstal v rodině karlínského židovského knihtiskaře. 1921 | |||
ho rodiče poslali na internátní reálku v Ústavu svobodných | |||
zednářů v Drážďanech, odkud odešel na gymnázium v Moravské | |||
Třebové a 1925 přestoupil na pražské malostranské | |||
státní reálné gymnázium, kde studoval do 1927. Maturitu | |||
složil 1930 externě. V Praze se věnoval studiu hudby a literárních | |||
věd, které ukončil 1935 doktorátem fi lozofi e. 1935–38 | |||
byl tajemníkem a učitelem v holešovickém všeobecném vzdělávacím | |||
domě Urania. Tam se seznámil s pražskou lékařkou | |||
G. Klepetarovou a 1941 se s ní oženil (14. 10. 1944 zahynula | |||
v Osvětimi). 1941–45 byl nasazen na nucené práce a postupně | |||
prošel pěti koncentračními tábory včetně Terezína | |||
a Osvětimi. V Terezíně navázal kontakt s mladými pražskými | |||
básníky P. Kienem, G. Kafkou a H. Kolbenem, jejichž díla po | |||
válce soustředil a vydal. Své terezínské zážitky později zpracoval | |||
i literárně. Po návratu do Prahy 20. 6. 1945 pracoval jako | |||
vychovatel převážně židovských dětí, jejichž rodiče zahynuli | |||
za války. Od února 1947 žil a působil v Londýně jako samostatně | |||
píšící autor a soukromý učitel. Téhož roku se podruhé | |||
oženil s pražskou sochařkou B. Grossovou (emigrovala z Prahy | |||
1938). Ve svých dílech zpracovával převážně tematiku | |||
pronásledování židů za druhé světové války. 1973 byl zvolen | |||
prezidentem PEN klubu německy mluvících autorů v zahraničí. | |||
D: Die unsichtbare Wand, 1954; Th eresienstadt 1941–1945. Das Antlitz | |||
einer Zwangsgemeinschaft, Geschichte, Soziologie, Psychologie, Tübingen 1955; Die verheimlichte Wahrheit. Th eresienstädter Dokumente, Tübingen | |||
1958. | |||
'''L:''' W. Tetzlaff , Zweitausend Kurzbiographien bedeutender deutscher Juden | |||
des 20. Jhs., Lindhorst 1982, s. 3 (s bibliografi í); Kosch Lit, 1, s. 28; J. Serke, | |||
Böhmische Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou, 2001, s. 330n.; | |||
Giebisch – Gugitz, s. 2; MSA 37, 1975, s. 28, 120, 1995, s. 3n.; LDM 1, | |||
s. 84 n. | |||
'''P:''' Schiller-Nationalmuseum u. Deutsches Literaturarchiv Marbach (Německo). | |||
Jiří-Joseph Veselý, Marie Makariusová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:57- Sociolog]] | [[Kategorie:57- Sociolog]] | ||
[[Kategorie:1910]] | [[Kategorie:1910]] | ||
[[Kategorie:Praha | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1988]] | [[Kategorie:1988]] | ||
[[Kategorie:Londýn]] | [[Kategorie:Londýn]] | ||
Verze z 21. 1. 2016, 07:51
| Hans Günther ADLER | |
 | |
| Narození | 2.7.1910 |
|---|---|
| Místo narození | Karlín (dnes Praha) |
| Úmrtí | 21.8.1988 |
| Místo úmrtí | Londýn |
| Povolání |
63- Spisovatel 57- Sociolog |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39247 |
ADLER, Hans Günther, * 2. 7. 1910 Karlín (dnes Praha), † 21. 8. 1988 Londýn (Velká Británie), spisovatel, historik, sociolog
Vyrůstal v rodině karlínského židovského knihtiskaře. 1921 ho rodiče poslali na internátní reálku v Ústavu svobodných zednářů v Drážďanech, odkud odešel na gymnázium v Moravské Třebové a 1925 přestoupil na pražské malostranské státní reálné gymnázium, kde studoval do 1927. Maturitu složil 1930 externě. V Praze se věnoval studiu hudby a literárních věd, které ukončil 1935 doktorátem fi lozofi e. 1935–38 byl tajemníkem a učitelem v holešovickém všeobecném vzdělávacím domě Urania. Tam se seznámil s pražskou lékařkou G. Klepetarovou a 1941 se s ní oženil (14. 10. 1944 zahynula v Osvětimi). 1941–45 byl nasazen na nucené práce a postupně prošel pěti koncentračními tábory včetně Terezína a Osvětimi. V Terezíně navázal kontakt s mladými pražskými básníky P. Kienem, G. Kafkou a H. Kolbenem, jejichž díla po válce soustředil a vydal. Své terezínské zážitky později zpracoval i literárně. Po návratu do Prahy 20. 6. 1945 pracoval jako vychovatel převážně židovských dětí, jejichž rodiče zahynuli za války. Od února 1947 žil a působil v Londýně jako samostatně píšící autor a soukromý učitel. Téhož roku se podruhé oženil s pražskou sochařkou B. Grossovou (emigrovala z Prahy 1938). Ve svých dílech zpracovával převážně tematiku pronásledování židů za druhé světové války. 1973 byl zvolen prezidentem PEN klubu německy mluvících autorů v zahraničí. D: Die unsichtbare Wand, 1954; Th eresienstadt 1941–1945. Das Antlitz einer Zwangsgemeinschaft, Geschichte, Soziologie, Psychologie, Tübingen 1955; Die verheimlichte Wahrheit. Th eresienstädter Dokumente, Tübingen 1958.
L: W. Tetzlaff , Zweitausend Kurzbiographien bedeutender deutscher Juden des 20. Jhs., Lindhorst 1982, s. 3 (s bibliografi í); Kosch Lit, 1, s. 28; J. Serke, Böhmische Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou, 2001, s. 330n.; Giebisch – Gugitz, s. 2; MSA 37, 1975, s. 28, 120, 1995, s. 3n.; LDM 1, s. 84 n.
P: Schiller-Nationalmuseum u. Deutsches Literaturarchiv Marbach (Německo).
Jiří-Joseph Veselý, Marie Makariusová