AUGUSTA Josef 17.3.1903-4.2.1968: Porovnání verzí
(AUGUSTA_Josef_17.3.1903-4.2.1968) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''AUGUSTA, Josef,''' ''* 17. 3. 1903 Boskovice, † 4. 2. 1968 Praha, paleontolog, pedagog, spisovatel'' | |||
Po maturitě na klasickém gymnáziu v Boskovicích studoval | |||
1922–26 přírodopis a zeměpis na univerzitě v Brně, kde obhájil | |||
disertační práci o geologii střední části Boskovické brázdy | |||
a 1926 byl promován doktorem přírodních věd. Tato oblast | |||
(tj. zlomová zóna poledníkového směru při východním | |||
okraji Českého masivu s uloženinami svrchního karbonu | |||
a permu se slojemi černého uhlí v rosicko-oslavanském revíru) | |||
zůstala nadále těžištěm jeho výzkumu. Od 1924 byl | |||
asistentem Geologického ústavu české univerzity v Brně | |||
u J. Woldřicha a od 1929 u B. Zahálky. 1931–33 učil na | |||
měšťanské škole v Olešnici, poté se stal asistentem J. Pernera | |||
v Geologicko-paleontologickém ústavu UK v Praze. 1937 se | |||
habilitoval v oboru všeobecná paleontologie a systematická | |||
zoopaleontologie prací o primitivních obojživelnících stegocefalech | |||
(krytolebcích) z permu Boskovické brázdy. 1935 se | |||
seznámil s akademickým malířem Z. Burianem, s nímž pak | |||
déle než třicet let spolupracoval na obrazových paleontologických | |||
rekonstrukcích. 1936 vydal s M. Remešem první českou | |||
moderní příručku všeobecné paleontologie. Po uzavření českých | |||
vysokých škol 1939 byl přeřazen do Geologického | |||
ústavu pro Čechy a Moravu v Praze, pro který pracoval v rosicko- | |||
oslavanském a ostravském revíru. 1945 se vrátil na UK, | |||
kde byl 1946 jmenován profesorem paleontologie se zpětnou | |||
platností od 1939. V dalších letech zastával akademické funkce, | |||
1952–56 byl proděkanem, 1957–59 děkanem přírodovědecké | |||
fakulty, 1959–68 vedoucím katedry paleontologie. | |||
1956 se stal doktorem věd. Jeho činnost zahrnula tři hlavní | |||
zájmové okruhy: výzkum svrchního karbonu a permu Českého | |||
masivu, paleontologické rekonstrukce a popularizaci vědeckých | |||
poznatků. Během geologického mapování a stratigrafického výzkumu Boskovické brázdy v okolí Letovic, Boskovic, | |||
Rosic a Moravského Krumlova objevil nová paleontologická | |||
naleziště (Bačov, Říčany, Zbýšov aj.) s hojným výskytem | |||
stegocefalů, primitivních ryb skupiny Acanthodii, hmyzu | |||
a rostlin kapraďosemenných (rodu Callipteris aj.) a jehličnatých. | |||
V Čechách se zabýval nálezy stegocefalů a ryb ze svrchního | |||
karbonu plzeňské pánve (z Třemošné, Nýřan) a z permu | |||
podkrkonošské a vnitrosudetské pánve (z Ruprechtic a Olivětína | |||
u Broumova, Libštátu aj.). Popsal řadu nových rodů | |||
a druhů stegocefalů a rostlin, ontogenezi stegocefalů. Z období | |||
jury ze Štramberka studoval plže a desetinohé korýše, | |||
z české křídové pánve zbytky ryb z Plaňan, Kladna, plazy | |||
skupiny Plesiosauria, měkkýše z moravského neogénu a savce | |||
z kvartérních krasových výplní ze Štramberka a z jeskyně | |||
Domica ve Slovenském krasu. Od 40. let se jeho hlavním | |||
zájmem staly paleontologické a prehistorické rekonstrukce, | |||
na kterých spolupracoval se Z. Burianem. Od 1941 uveřejňoval | |||
knihy s Burianovými ilustracemi zobrazujícími vyhynulá | |||
zvířata, rostliny a prehistorické lidi v přirozených seskupeních | |||
a situacích a rekonstrukce krajin v minulých geologických | |||
obdobích. Od 1956 tyto knihy vycházely ve dvanácti cizojazyčných | |||
mutacích. Rekonstrukce, vydávané i formou nástěnných | |||
obrazů a alb, byly ve své době pokládány za nejlepší na | |||
světě a byly otiskovány i v zahraničních učebnicích a popularizačních | |||
knihách, vystavovány v muzeích a školách. S tím | |||
souvisela A. činnost popularizační. Od počátku 30. let psal | |||
články do časopisů ''Příroda'', ''Přírodní'' ''vědy ve'' ''škole'' aj., byl filmovým | |||
poradcem, spolupracoval s Národním muzeem v Praze | |||
a Krajským muzeem v Olomouci. Ve Slezském muzeu | |||
v Opavě navrhl sloučení zoologické a paleontologické expozice, | |||
aby návštěvník mohl, poprvé u nás, sledovat souvislosti | |||
vymřelých a živých forem zvířeny. Publikoval články z dějin | |||
geologie a slovníková hesla. Uveřejnil na 340 prací, z toho 30 | |||
knih. 1946 byl zvolen mimořádným členem KČSN, 1960 | |||
dostal stříbrnou medaili UK a 1963 Řád práce. Vychoval | |||
řadu žáků, mezi nimi byli Z. Špinar, jeho nástupce ve vedení | |||
katedry a specialista na obratlovce a Jarmila Kukalová-Peck, | |||
specialistka na fosilní hmyz (žije v Kanadě). | |||
'''D:''' výběr: Fauna v permu Boskovické brázdy, in: Věstník Klubu přírodovědeckého | |||
v Prostějově 19, 1926, s. 25n.; Příspěvek k poznání povahy střední | |||
části Boskovické brázdy, in: Sborník Státního geologického ústavu ČSR 6, | |||
1926, s. 143n.; Callipteris Woldřichi n. sp. z permu Boskovické brázdy, in: | |||
Práce Moravské přírodovědecké společnosti 3, 1926, č. 12, s. 335n.; Ein | |||
Stegocephalenkoprolith aus dem mährischen Perm, in: Zbl. Mineral. Geol. | |||
Paläont., Abt. B, 1936, s. 334n.; Krytolebci ze spodního permu boskovické | |||
brázdy na Moravě, 1936; Úvod do všeobecné paleontologie (spolu s M. | |||
Remešem) 1936; Zavátý život, 1941; Divy prasvěta, 1942; Lovci jeskynních | |||
medvědů, 1947; Spodnopermská zvířena a květena z nového naleziště za | |||
pilou dolu Antonín u Zbýšova na Moravě, in: Věstník Stát. geol. ústavu 22, | |||
1947, č. 4, s. 187n.; Pravěké ptactvo, 1949; Z hlubin pravěku, 1949; Spodnopermská | |||
květena kamenouhelné pánve rosicko-oslavanské a jejího širšího | |||
okolí, in: Sborník Ústředního ústavu geologického k šedesátinám prof. R. | |||
Kettnera, 18, 1951, s. 397n.; Příspěvek k biostratigrafii moravského spodního | |||
permu, in: Časopis pro mineralogii a geologii 1, 1956, č. 1, s. 4n.; Tiere | |||
der Urzeit (se Z. Burianem), 1956; Zrození Venuše, 1960; Prehistoric reptiles | |||
and birds (se Z. Burianem), Londýn 1961. | |||
'''L:''' V. Pokorný, J. A., in: Časopis pro mineralogii a geologii 8, 1963, č. 3, | |||
s. 309n. (s bibliografií); V. Prokop, Zdeněk Burian a paleontologie, 1990. | |||
Pavel Vlašímský | |||
[[Kategorie:B]] | [[Kategorie:B]] | ||
[[Kategorie:5- Paleontolog]] | [[Kategorie:5- Paleontolog]] | ||
Řádek 23: | Řádek 115: | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:6- Botanik]] | [[Kategorie:6- Botanik]] | ||
[[Kategorie:1903]] | [[Kategorie:1903]] | ||
[[Kategorie:Boskovice]] | [[Kategorie:Boskovice]] | ||
[[Kategorie:1968]] | [[Kategorie:1968]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 26. 2. 2016, 11:18
Josef AUGUSTA | |
Narození | 17.3.1903 |
---|---|
Místo narození | Boskovice |
Úmrtí | 4.2.1968 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
5- Paleontolog 11- Geolog 61- Pedagog 63- Spisovatel 6- Botanik |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39718 |
AUGUSTA, Josef, * 17. 3. 1903 Boskovice, † 4. 2. 1968 Praha, paleontolog, pedagog, spisovatel
Po maturitě na klasickém gymnáziu v Boskovicích studoval 1922–26 přírodopis a zeměpis na univerzitě v Brně, kde obhájil disertační práci o geologii střední části Boskovické brázdy a 1926 byl promován doktorem přírodních věd. Tato oblast (tj. zlomová zóna poledníkového směru při východním okraji Českého masivu s uloženinami svrchního karbonu a permu se slojemi černého uhlí v rosicko-oslavanském revíru) zůstala nadále těžištěm jeho výzkumu. Od 1924 byl asistentem Geologického ústavu české univerzity v Brně u J. Woldřicha a od 1929 u B. Zahálky. 1931–33 učil na měšťanské škole v Olešnici, poté se stal asistentem J. Pernera v Geologicko-paleontologickém ústavu UK v Praze. 1937 se habilitoval v oboru všeobecná paleontologie a systematická zoopaleontologie prací o primitivních obojživelnících stegocefalech (krytolebcích) z permu Boskovické brázdy. 1935 se seznámil s akademickým malířem Z. Burianem, s nímž pak déle než třicet let spolupracoval na obrazových paleontologických rekonstrukcích. 1936 vydal s M. Remešem první českou moderní příručku všeobecné paleontologie. Po uzavření českých vysokých škol 1939 byl přeřazen do Geologického ústavu pro Čechy a Moravu v Praze, pro který pracoval v rosicko- oslavanském a ostravském revíru. 1945 se vrátil na UK, kde byl 1946 jmenován profesorem paleontologie se zpětnou platností od 1939. V dalších letech zastával akademické funkce, 1952–56 byl proděkanem, 1957–59 děkanem přírodovědecké fakulty, 1959–68 vedoucím katedry paleontologie. 1956 se stal doktorem věd. Jeho činnost zahrnula tři hlavní zájmové okruhy: výzkum svrchního karbonu a permu Českého masivu, paleontologické rekonstrukce a popularizaci vědeckých poznatků. Během geologického mapování a stratigrafického výzkumu Boskovické brázdy v okolí Letovic, Boskovic, Rosic a Moravského Krumlova objevil nová paleontologická naleziště (Bačov, Říčany, Zbýšov aj.) s hojným výskytem stegocefalů, primitivních ryb skupiny Acanthodii, hmyzu a rostlin kapraďosemenných (rodu Callipteris aj.) a jehličnatých. V Čechách se zabýval nálezy stegocefalů a ryb ze svrchního karbonu plzeňské pánve (z Třemošné, Nýřan) a z permu podkrkonošské a vnitrosudetské pánve (z Ruprechtic a Olivětína u Broumova, Libštátu aj.). Popsal řadu nových rodů a druhů stegocefalů a rostlin, ontogenezi stegocefalů. Z období jury ze Štramberka studoval plže a desetinohé korýše, z české křídové pánve zbytky ryb z Plaňan, Kladna, plazy skupiny Plesiosauria, měkkýše z moravského neogénu a savce z kvartérních krasových výplní ze Štramberka a z jeskyně Domica ve Slovenském krasu. Od 40. let se jeho hlavním zájmem staly paleontologické a prehistorické rekonstrukce, na kterých spolupracoval se Z. Burianem. Od 1941 uveřejňoval knihy s Burianovými ilustracemi zobrazujícími vyhynulá zvířata, rostliny a prehistorické lidi v přirozených seskupeních a situacích a rekonstrukce krajin v minulých geologických obdobích. Od 1956 tyto knihy vycházely ve dvanácti cizojazyčných mutacích. Rekonstrukce, vydávané i formou nástěnných obrazů a alb, byly ve své době pokládány za nejlepší na světě a byly otiskovány i v zahraničních učebnicích a popularizačních knihách, vystavovány v muzeích a školách. S tím souvisela A. činnost popularizační. Od počátku 30. let psal články do časopisů Příroda, Přírodní vědy ve škole aj., byl filmovým poradcem, spolupracoval s Národním muzeem v Praze a Krajským muzeem v Olomouci. Ve Slezském muzeu v Opavě navrhl sloučení zoologické a paleontologické expozice, aby návštěvník mohl, poprvé u nás, sledovat souvislosti vymřelých a živých forem zvířeny. Publikoval články z dějin geologie a slovníková hesla. Uveřejnil na 340 prací, z toho 30 knih. 1946 byl zvolen mimořádným členem KČSN, 1960 dostal stříbrnou medaili UK a 1963 Řád práce. Vychoval řadu žáků, mezi nimi byli Z. Špinar, jeho nástupce ve vedení katedry a specialista na obratlovce a Jarmila Kukalová-Peck, specialistka na fosilní hmyz (žije v Kanadě).
D: výběr: Fauna v permu Boskovické brázdy, in: Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově 19, 1926, s. 25n.; Příspěvek k poznání povahy střední části Boskovické brázdy, in: Sborník Státního geologického ústavu ČSR 6, 1926, s. 143n.; Callipteris Woldřichi n. sp. z permu Boskovické brázdy, in: Práce Moravské přírodovědecké společnosti 3, 1926, č. 12, s. 335n.; Ein Stegocephalenkoprolith aus dem mährischen Perm, in: Zbl. Mineral. Geol. Paläont., Abt. B, 1936, s. 334n.; Krytolebci ze spodního permu boskovické brázdy na Moravě, 1936; Úvod do všeobecné paleontologie (spolu s M. Remešem) 1936; Zavátý život, 1941; Divy prasvěta, 1942; Lovci jeskynních medvědů, 1947; Spodnopermská zvířena a květena z nového naleziště za pilou dolu Antonín u Zbýšova na Moravě, in: Věstník Stát. geol. ústavu 22, 1947, č. 4, s. 187n.; Pravěké ptactvo, 1949; Z hlubin pravěku, 1949; Spodnopermská květena kamenouhelné pánve rosicko-oslavanské a jejího širšího okolí, in: Sborník Ústředního ústavu geologického k šedesátinám prof. R. Kettnera, 18, 1951, s. 397n.; Příspěvek k biostratigrafii moravského spodního permu, in: Časopis pro mineralogii a geologii 1, 1956, č. 1, s. 4n.; Tiere der Urzeit (se Z. Burianem), 1956; Zrození Venuše, 1960; Prehistoric reptiles and birds (se Z. Burianem), Londýn 1961.
L: V. Pokorný, J. A., in: Časopis pro mineralogii a geologii 8, 1963, č. 3, s. 309n. (s bibliografií); V. Prokop, Zdeněk Burian a paleontologie, 1990.
Pavel Vlašímský