ADLER Paul 3.(4.)4.1878-8.6.1946: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
m (Holoubková přesunul stránku ADLER Paul 1878-8.6.1946 na ADLER Paul 3.(4.)4.1878-8.6.1946 bez založení přesměrování)
Bez shrnutí editace
Řádek 16: Řádek 16:


Pocházel z rodiny zámožného pražského židovského obchodníka.
Pocházel z rodiny zámožného pražského židovského obchodníka.
1896–1900 studoval práva, fi lozofi i a logiku na pražské
1896–1900 studoval práva, filozofii a logiku na pražské
německé univerzitě. 1901 přesídlil do Vídně, kde začal pracovat
německé univerzitě. 1901 přesídlil do Vídně, kde začal pracovat
pro Creditanstalt, poté byl soudním praktikantem. 1902
pro Creditanstalt, poté byl soudním praktikantem. 1902
Řádek 24: Řádek 24:
Jakob Hegner založil uměleckou kolonii s vlastním nakladatelským
Jakob Hegner založil uměleckou kolonii s vlastním nakladatelským
a uměleckým centrem. Zde začal publikovat prózu
a uměleckým centrem. Zde začal publikovat prózu
a poezii. Během 1. světové války se stal stoupencem pacifi smu.
a poezii. Během 1. světové války se stal stoupencem pacifismu.
Od 1917 byl členem Nezávislé sociálně demokratické
Od 1917 byl členem Nezávislé sociálně demokratické
strany Německa (Unabhängige Sozialdemokratische Partei
strany Německa (Unabhängige Sozialdemokratische Partei
Deutschlands). V listopadu 1918 založil tzv. socialistickou
Deutschlands). V listopadu 1918 založil tzv. socialistickou
skupinu duševně pracujících. Ve 20. letech přispíval jako
skupinu duševně pracujících. Ve 20. letech přispíval jako
umělecký a divadelní kritik do pražského listu Die Prager
umělecký a divadelní kritik do pražského listu ''Die'' ''Prager''
Presse, 1933 opustil Hellerau a uchýlil se do Prahy, kde začal
''Presse'', 1933 opustil Hellerau a uchýlil se do Prahy, kde začal
publikovat pod pseudonymy. Vedle žurnalistiky se zabýval
publikovat pod pseudonymy. Vedle žurnalistiky se zabýval
japonskou literaturou a překládal hlavně francouzskou
japonskou literaturou a překládal hlavně francouzskou
(P. Claudel, J. Cocteau, G. Flaubert, P. Valéry, E. Zola), ale
(P. Claudel, J. Cocteau, G. Flaubert, P. Valéry, E. Zola), ale
i italskou, španělskou, anglickou a ruskou literaturu, psal
i italskou, španělskou, anglickou a ruskou literaturu, psal
eseje a recenze pro časopisy Literarische Welt, Querschnitt a vídeňskou
eseje a recenze pro časopisy ''Literarische'' ''Welt'', ''Querschnitt'' a vídeňskou
Bühne. Rok 1938 přečkal v Týnci nad Sázavou, od
''Bühne''. Rok 1938 přečkal v Týnci nad Sázavou, od
1939 žil opět ve Zbraslavi, během války se skrýval u přátel.
1939 žil opět ve Zbraslavi, během války se skrýval u přátel.
V Praze byl 1939 stižen mozkovou mrtvicí a ochrnul na polovinu
V Praze byl 1939 stižen mozkovou mrtvicí a ochrnul na polovinu

Verze z 3. 3. 2016, 08:57

Paul ADLER
Narození 3.(4.)4.1878
Místo narození Praha
Úmrtí 8.6.1946
Místo úmrtí Zbraslav (dnes Praha)
Povolání

44- Právník 63- Spisovatel

64- Překladatel
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38861

ADLER, Paul, * 3.(4.) 4. 1878 Praha, † 8. 6. 1946 Zbraslav (dnes Praha), právník, básník, překladatel

Pocházel z rodiny zámožného pražského židovského obchodníka. 1896–1900 studoval práva, filozofii a logiku na pražské německé univerzitě. 1901 přesídlil do Vídně, kde začal pracovat pro Creditanstalt, poté byl soudním praktikantem. 1902 odešel do Paříže. 1903–10 žil v Itálii. Ve Florencii se seznámil se svou budoucí ženou Annou Kühnovou a 1925 se s ní v Praze oženil. Od 1912 žil v Hellerau u Drážďan, kde jeho přítel Jakob Hegner založil uměleckou kolonii s vlastním nakladatelským a uměleckým centrem. Zde začal publikovat prózu a poezii. Během 1. světové války se stal stoupencem pacifismu. Od 1917 byl členem Nezávislé sociálně demokratické strany Německa (Unabhängige Sozialdemokratische Partei Deutschlands). V listopadu 1918 založil tzv. socialistickou skupinu duševně pracujících. Ve 20. letech přispíval jako umělecký a divadelní kritik do pražského listu Die Prager Presse, 1933 opustil Hellerau a uchýlil se do Prahy, kde začal publikovat pod pseudonymy. Vedle žurnalistiky se zabýval japonskou literaturou a překládal hlavně francouzskou (P. Claudel, J. Cocteau, G. Flaubert, P. Valéry, E. Zola), ale i italskou, španělskou, anglickou a ruskou literaturu, psal eseje a recenze pro časopisy Literarische Welt, Querschnitt a vídeňskou Bühne. Rok 1938 přečkal v Týnci nad Sázavou, od 1939 žil opět ve Zbraslavi, během války se skrýval u přátel. V Praze byl 1939 stižen mozkovou mrtvicí a ochrnul na polovinu těla. Na následky dalšího záchvatu zemřel. Byl představitelem literárního expresionismu a předchůdce surrealismu.

D: Elohim, Dresden 1914; Nämlich, Hellerau 1915; Zauberfl öte, Hellerau 1916; Gedichte, Dresden 1915/1919; Vom Geiste der Volkswirtschaft, Leipzig 1917; Sachwörterbuch zur japanischen Literatur, Frankfurt/M. 1925; Japanische Literatur, Frankfurt/M. 1925.

L: BJB, s. 4; BL 1, s. 6; BHDE 2, s. 12 (soupis díla a literatury); L. Abicht, P. A., ein Dichter aus Prag, Wiesbaden, Frankfurt/M. 1972; W. Tetzlaff , Zweitausend Kurzbiographien bedeutender deutscher Juden des 20. Jhs., Lindhorst 1982, s. 4; Kosch Lit, s. 28n.; Prager Profi le. Vergessene Autoren im Schatten Kafkas, Berlin 1991, s. 97n., 179n.; MSA 111, 1993, s. 1; J. Serke, Böhmische Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou, 2001, s. 426n.

Marie Makariusová, Jiří-Joseph Veselý