BABKA Miroslav 3.8.1901-12.1.1984: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BABKA_Miroslav_3.8.1901-12.1.1984)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 3.8.1901
| datum narození = 3.8.1901
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 12.1.1984
| datum úmrtí = 12.1.1984
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
| povolání = 63- Spisovatel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Miroslav BABKA
}}
 
'''BABKA, Miroslav,''' ''* 3. 8. 1901 Praha, † 12. 1. 1984 Praha, spisovatel, dramatik''
 
Jako rodilý Pražan prožil dětství a mládí ve velkoměstě, kde
také vychodil obecnou i měšťanskou školu. 1915–16 studoval
na soukromé Maděrově obchodní škole, pak vstoupil do
služeb pražských velkoobchodů a patnáct let byl soukromým
úředníkem. V šestadvaceti letech vstoupil do literatury jednoaktovým dramatickým pokusem ''Konec'' (1927) a současně
(1927–28) se počal uplatňovat jako redaktor časopisů pro
literaturu, divadlo a umění ''Vesna'' a ''Roj''. 1933 se stal členem
redakční rady časopisu ''Jiskra'' ''mladých''. 1934 odešel ze svého
zaměstnání a přijal místo u obce pražské. 1937 se oženil,
1939 se stal otcem dcery Miroslavy. Po válce pracoval krátce
jako knihovník Městské knihovny. V desetiletí od konce
20. do konce 30. let proslul jako neobyčejně plodný autor
nenáročných veseloher a lokálních frašek, hraných zejména
pražskými, tehdy předměstskými divadly v Nuslích, Vršovicích,
Holešovicích a na Žižkově (''Nový'' ''spasitel'', 1929, ''Poslední''
''dobrodružství'' ''páně'' ''Doškovo'', premiéra 1931, ''Zlý'' ''táta'', 1933,
''Láska'' ''v exekuci'', 1935, ''Manželská'' ''mezihra'', 1936, ''Dokonalý''
''seladón'', 1937 aj.).
 
Byl znalcem pražského prostředí a dokázal obratně zobrazit
důvěrně známý kolorit malých domácností velkoměsta, plný
intrik, záletů a pavlačových scén. Kromě divadelních her psal
i povídky, které od poloviny třicátých let otiskoval především
v ''Národní'' ''politice'', ''Národním'' ''středu'', ''Národní'' ''republice'', ''Našem''
''rozhlase'' a v časopise ''Za'' ''oponou''. 1946–49 byl sice členem
Syndikátu českých spisovatelů, ale již od konce 30. let se literárně
neprojevoval. Teprve v padesátých letech se po bezmála
dvacetileté odmlce pokusil bezúspěšně o návrat k dramatické
tvorbě hrou pro mládež ''Zelený'' ''mužíček'' (premiéra 1951,
knižně 1960).
 
'''D:''' LČL 1, s. 106 (kde další literatura); Knihovna Divadelního ústavu, Praha
(kde k dispozici 17 her v rozmnožené podobě).
 
'''L:''' Kulturní adresář 1936; LČL 1, s. 106, 3/2 dodatky, s. 1402; KSN 1,
s. 373.
 
Jiří Rak
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:1901]]
[[Kategorie:1901]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1984]]
[[Kategorie:1984]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 15. 3. 2016, 12:27

Miroslav BABKA
Narození 3.8.1901
Místo narození Praha
Úmrtí 12.1.1984
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39847

BABKA, Miroslav, * 3. 8. 1901 Praha, † 12. 1. 1984 Praha, spisovatel, dramatik

Jako rodilý Pražan prožil dětství a mládí ve velkoměstě, kde také vychodil obecnou i měšťanskou školu. 1915–16 studoval na soukromé Maděrově obchodní škole, pak vstoupil do služeb pražských velkoobchodů a patnáct let byl soukromým úředníkem. V šestadvaceti letech vstoupil do literatury jednoaktovým dramatickým pokusem Konec (1927) a současně (1927–28) se počal uplatňovat jako redaktor časopisů pro literaturu, divadlo a umění Vesna a Roj. 1933 se stal členem redakční rady časopisu Jiskra mladých. 1934 odešel ze svého zaměstnání a přijal místo u obce pražské. 1937 se oženil, 1939 se stal otcem dcery Miroslavy. Po válce pracoval krátce jako knihovník Městské knihovny. V desetiletí od konce 20. do konce 30. let proslul jako neobyčejně plodný autor nenáročných veseloher a lokálních frašek, hraných zejména pražskými, tehdy předměstskými divadly v Nuslích, Vršovicích, Holešovicích a na Žižkově (Nový spasitel, 1929, Poslední dobrodružství páně Doškovo, premiéra 1931, Zlý táta, 1933, Láska v exekuci, 1935, Manželská mezihra, 1936, Dokonalý seladón, 1937 aj.).

Byl znalcem pražského prostředí a dokázal obratně zobrazit důvěrně známý kolorit malých domácností velkoměsta, plný intrik, záletů a pavlačových scén. Kromě divadelních her psal i povídky, které od poloviny třicátých let otiskoval především v Národní politice, Národním středu, Národní republice, Našem rozhlase a v časopise Za oponou. 1946–49 byl sice členem Syndikátu českých spisovatelů, ale již od konce 30. let se literárně neprojevoval. Teprve v padesátých letech se po bezmála dvacetileté odmlce pokusil bezúspěšně o návrat k dramatické tvorbě hrou pro mládež Zelený mužíček (premiéra 1951, knižně 1960).

D: LČL 1, s. 106 (kde další literatura); Knihovna Divadelního ústavu, Praha (kde k dispozici 17 her v rozmnožené podobě).

L: Kulturní adresář 1936; LČL 1, s. 106, 3/2 dodatky, s. 1402; KSN 1, s. 373.

Jiří Rak