BĚHAL Alois 6.2.1903-12.7.1989: Porovnání verzí
(BĚHAL_Alois_6.2.1903-12.7.1989) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.2.1903 | | datum narození = 6.2.1903 | ||
| místo narození = | | místo narození = Přerov | ||
| datum úmrtí = 12.7.1989 | | datum úmrtí = 12.7.1989 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Přerov | ||
| povolání = 54- Etnograf | | povolání = 54- Etnograf | ||
17- Veterinář | 17- Veterinář | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BĚHAL, Alois,''' ''* 6. 2. 1903 Přerov, † 12. 7. 1989 Přerov, zvěrolékař, tanečník, choreograf'' | |||
Po absolvování přerovského gymnázia (1914–23) a Vysoké | |||
školy veterinární v Brně (1928, MVDr.) pracoval do 1976 | |||
jako veterinární lékař v Olomouci a Přerově. Za studií byl | |||
členem gymnaziálního pěveckého sboru, později pěveckého | |||
sdružení Tyrš a Přerub. Byl cvičitelem a po druhé světové válce | |||
náčelníkem přerovského Sokola. Hudební nadání zdědil | |||
po otci (hrál na dechové nástroje) a v rodinném prostředí | |||
poznal také lidový tanec. Blíže ho k němu přivedlo školení | |||
uspořádané Ludmilou Mátlovou-Uhrovou a Zdenou Kyselou | |||
1954 na Svatém Kopečku u Olomouce. Osobní vlohy | |||
ho vedly k tomu, že založil při Osvětové besedě v Přerově | |||
národopisný soubor. Spolupracoval i s dalšími přerovskými | |||
kolektivy, které vznikly při n. p. Meopta a zemědělské škole. | |||
1967–85 byl uměleckým vedoucím souboru Haná Přerov. | |||
Nejvýraznější výsledky přinesla jeho dlouholetá choreografická spolupráce s hanáckými soubory v Troubkách nad Bečvou, | |||
Doloplazích u Olomouce, Velké Bystřici, Olomouci, | |||
Chropyni a ve Vyškově. Scénická pásma (''Hrncová'', ''Regruti''), | |||
taneční úpravy (''Varšavěnka'', ''Kalamajka'', ''Šotyška'', ''Červený'' | |||
''šáteček'', ''Spadla z'' ''habra'', ''Stodolenka'', ''Štéc'', ''Valašenka'', ''Anovská'', | |||
''Tovačovsky'' ''hatě'') a sólové choreografie (''Šmigrust'', ''Hanačka'' | |||
''bochte'' ''v kléně'' ''nese'', ''Holubička'') se staly součástí kmenového | |||
repertoáru těchto kolektivů. Podílel se na slavnostech v Náměšti | |||
na Hané a Troubkách nad Bečvou, kde jako tanečník | |||
i vystupoval. Byl členem Hanáckého poradního sboru v Kroměříži, | |||
Okresního poradního sboru pro soubory lidových | |||
písní a tanců (SLPT) v Přerově a Krajského poradního sboru | |||
pro SLPT v Ostravě. Vyučoval hanácké tance na lidové konzervatoři | |||
v Přerově (1981–83). Rozvíjel odkaz L. Mátlové- | |||
-Uhrové a choreografickými úpravami ovlivnil interpretaci | |||
lidového tance na Hané. | |||
'''L:''' M. Válka, Životní jubileum MVDr. A. B., in: Národopisné aktuality 20, | |||
1983, s. 203; H. Lisická, A. B. a lidový tanec na Hané, in: Studie Muzea Kroměřížska 92–93, 1993, s. 73n.; Od folkloru k folklorismu. Slovník folklorního | |||
hnutí na Moravě a ve Slezsku, 1997, s. 15. | |||
Miroslav Válka | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:54- Etnograf]] | [[Kategorie:54- Etnograf]] | ||
[[Kategorie:17- Veterinář]] | [[Kategorie:17- Veterinář]] | ||
[[Kategorie:79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní]] | [[Kategorie:79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní]] | ||
[[Kategorie:1903]] | [[Kategorie:1903]] | ||
[[Kategorie:Přerov]] | |||
[[Kategorie:1989]] | [[Kategorie:1989]] | ||
[[Kategorie:Přerov]] | |||
Verze z 7. 6. 2016, 09:49
| Alois BĚHAL | |
 | |
| Narození | 6.2.1903 |
|---|---|
| Místo narození | Přerov |
| Úmrtí | 12.7.1989 |
| Místo úmrtí | Přerov |
| Povolání |
54- Etnograf 17- Veterinář 79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=74007 |
BĚHAL, Alois, * 6. 2. 1903 Přerov, † 12. 7. 1989 Přerov, zvěrolékař, tanečník, choreograf
Po absolvování přerovského gymnázia (1914–23) a Vysoké školy veterinární v Brně (1928, MVDr.) pracoval do 1976 jako veterinární lékař v Olomouci a Přerově. Za studií byl členem gymnaziálního pěveckého sboru, později pěveckého sdružení Tyrš a Přerub. Byl cvičitelem a po druhé světové válce náčelníkem přerovského Sokola. Hudební nadání zdědil po otci (hrál na dechové nástroje) a v rodinném prostředí poznal také lidový tanec. Blíže ho k němu přivedlo školení uspořádané Ludmilou Mátlovou-Uhrovou a Zdenou Kyselou 1954 na Svatém Kopečku u Olomouce. Osobní vlohy ho vedly k tomu, že založil při Osvětové besedě v Přerově národopisný soubor. Spolupracoval i s dalšími přerovskými kolektivy, které vznikly při n. p. Meopta a zemědělské škole. 1967–85 byl uměleckým vedoucím souboru Haná Přerov. Nejvýraznější výsledky přinesla jeho dlouholetá choreografická spolupráce s hanáckými soubory v Troubkách nad Bečvou, Doloplazích u Olomouce, Velké Bystřici, Olomouci, Chropyni a ve Vyškově. Scénická pásma (Hrncová, Regruti), taneční úpravy (Varšavěnka, Kalamajka, Šotyška, Červený šáteček, Spadla z habra, Stodolenka, Štéc, Valašenka, Anovská, Tovačovsky hatě) a sólové choreografie (Šmigrust, Hanačka bochte v kléně nese, Holubička) se staly součástí kmenového repertoáru těchto kolektivů. Podílel se na slavnostech v Náměšti na Hané a Troubkách nad Bečvou, kde jako tanečník i vystupoval. Byl členem Hanáckého poradního sboru v Kroměříži, Okresního poradního sboru pro soubory lidových písní a tanců (SLPT) v Přerově a Krajského poradního sboru pro SLPT v Ostravě. Vyučoval hanácké tance na lidové konzervatoři v Přerově (1981–83). Rozvíjel odkaz L. Mátlové- -Uhrové a choreografickými úpravami ovlivnil interpretaci lidového tance na Hané.
L: M. Válka, Životní jubileum MVDr. A. B., in: Národopisné aktuality 20, 1983, s. 203; H. Lisická, A. B. a lidový tanec na Hané, in: Studie Muzea Kroměřížska 92–93, 1993, s. 73n.; Od folkloru k folklorismu. Slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku, 1997, s. 15.
Miroslav Válka