CRHOVÁ Marie 11.9.1885-4.9.1973: Porovnání verzí
(CRHOVÁ_Marie_11.9.1885-4.9.1973) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 11.9.1885 | | datum narození = 11.9.1885 | ||
| místo narození = | | místo narození = Oskořínek u Nymburka | ||
| datum úmrtí = 4.9.1973 | | datum úmrtí = 4.9.1973 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''CRHOVÁ, Marie''', ''* 11. 9. 1885 Oskořínek u Nymburka, † 4. 9. 1973 Praha, zpěvačka'' | |||
V matrice uvedena jako Cerhová. Zpěv studovala u ředitele | |||
kůru Jana Augusta Starého v Praze a od 1916 u Emila Buriana. | |||
1906–20 získala angažmá v pražském Národním divadle | |||
jako členka sboru opery s povinností menších rolí, 1920–35 | |||
pak jako sólistka. Vystupovala též koncertně a věnovala se pedagogické | |||
činnosti. | |||
Její soprán subretního oboru měl svěží příjemný témbr, | |||
v hereckém projevu se s přiměřenou koketností uplatnila | |||
v rolích svůdných a něžných dívek. Od sboristky se propracovala | |||
houževnatou pílí k epizodním a menším rolím. Během | |||
svého působení v Národním divadle vytvořila na 150 | |||
postav, z nichž některé ztvárnila více než stokrát. Byla jednou | |||
z nejpilnějších sólistek Ostrčilovy éry (např. 139 vystoupení | |||
v sezoně 1923/24). Do povědomí několika generací se vepsala | |||
rolí Esmeraldy (B. Smetana, ''Prodaná nevěsta''), kterou | |||
1916–35 zpívala 562x, i rolí Kuchtíka (A. Dvořák, ''Rusalka'', | |||
od 1918) s realistickou komickou charakteristikou v sehrané | |||
dvojici s Hajným K. Hrušky. Zpívala chlapecké role | |||
v Janáčkových operách. V prvním provedení ''Její pastorkyně'' | |||
v Národním divadle (1916) ztvárnila ovčáka Jana, ve ''Výletech'' | |||
''pana Broučka'' (1920) trojroli Číšníka – Zázračného dítěte – | |||
Žáka, Glášu v ''Kátě Kabanové'' (1922), Lapáka v ''Příhodách'' | |||
''lišky Bystroušky'' (1925). Vystoupila i v roli komorné v opeře | |||
''Věc Makropulos'' (1928). Řadila se ke spolutvůrcům janáčkovského | |||
jevištního stylu. | |||
'''D:''' role – výběr: Lesní žínka (A. Dvořák, Rusalka) 1915; Barunka (K. Kovařovic, | |||
Na starém bělidle) 1916; Papagena (W. A. Mozart, Kouzelná flétna); | |||
Lidunka (V. Blodek, V studni); Baruška (W. A. Mozart, Figarova svatba); | |||
Yniold (C. Debussy, Pelléas a Mélisanda) 1921; Lola (P. Mascagni, Sedlák | |||
kavalír); Barče (B. Smetana, Hubička); Inez (G. Verdi, Trubadúr) 1922; | |||
Katka (W. A. Mozart, Únos ze serailu); Tereza (V. Novák, Lucerna); Lidka | |||
(B. Smetana, Dvě vdovy) 1923; Mlada (Z. Fibich, Šárka) 1925; Netopýr, | |||
Popel (M. Ravel, Dítě a kouzla); Komorná (A. Dvořák, Čert a Káča) 1927; | |||
Zdeňka (J. B. Foerster, Nepřemožení) 1929; Třetí Maria (R. Zamrzla, Jidáš | |||
Iškariotský) 1930; Dcera Šumařova (R. Karel, Smrt kmotřička); Husopaska | |||
(O. Zich, Malířský nápad) 1933. | |||
'''L:''' F. P. (F. Pala), M. C., in: Národní divadlo 10, 1932–33, č. 5, nestr.; | |||
J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 2, 1968, | |||
s. 69, 84, 89, 213, 217n., 240; J. Pala – V. Pospíšil, Opera Národního divadla | |||
v období Otakara Ostrčila 1–6, 1962–1989, passim; ND a jeho předchůdci, | |||
s. 59; HS 1, s. 171; www.narodni-divadlo.cz – archiv (kde soupis rolí). | |||
Helena Havlíková | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:1885]] | [[Kategorie:1885]] | ||
[[Kategorie:Oskořínek]] | |||
[[Kategorie:1973]] | [[Kategorie:1973]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 9. 11. 2016, 19:25
Marie CRHOVÁ | |
![]() | |
Narození | 11.9.1885 |
---|---|
Místo narození | Oskořínek u Nymburka |
Úmrtí | 4.9.1973 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 78- Hudební interpret |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44174 |
CRHOVÁ, Marie, * 11. 9. 1885 Oskořínek u Nymburka, † 4. 9. 1973 Praha, zpěvačka
V matrice uvedena jako Cerhová. Zpěv studovala u ředitele kůru Jana Augusta Starého v Praze a od 1916 u Emila Buriana. 1906–20 získala angažmá v pražském Národním divadle jako členka sboru opery s povinností menších rolí, 1920–35 pak jako sólistka. Vystupovala též koncertně a věnovala se pedagogické činnosti. Její soprán subretního oboru měl svěží příjemný témbr, v hereckém projevu se s přiměřenou koketností uplatnila v rolích svůdných a něžných dívek. Od sboristky se propracovala houževnatou pílí k epizodním a menším rolím. Během svého působení v Národním divadle vytvořila na 150 postav, z nichž některé ztvárnila více než stokrát. Byla jednou z nejpilnějších sólistek Ostrčilovy éry (např. 139 vystoupení v sezoně 1923/24). Do povědomí několika generací se vepsala rolí Esmeraldy (B. Smetana, Prodaná nevěsta), kterou 1916–35 zpívala 562x, i rolí Kuchtíka (A. Dvořák, Rusalka, od 1918) s realistickou komickou charakteristikou v sehrané dvojici s Hajným K. Hrušky. Zpívala chlapecké role v Janáčkových operách. V prvním provedení Její pastorkyně v Národním divadle (1916) ztvárnila ovčáka Jana, ve Výletech pana Broučka (1920) trojroli Číšníka – Zázračného dítěte – Žáka, Glášu v Kátě Kabanové (1922), Lapáka v Příhodách lišky Bystroušky (1925). Vystoupila i v roli komorné v opeře Věc Makropulos (1928). Řadila se ke spolutvůrcům janáčkovského jevištního stylu.
D: role – výběr: Lesní žínka (A. Dvořák, Rusalka) 1915; Barunka (K. Kovařovic, Na starém bělidle) 1916; Papagena (W. A. Mozart, Kouzelná flétna); Lidunka (V. Blodek, V studni); Baruška (W. A. Mozart, Figarova svatba); Yniold (C. Debussy, Pelléas a Mélisanda) 1921; Lola (P. Mascagni, Sedlák kavalír); Barče (B. Smetana, Hubička); Inez (G. Verdi, Trubadúr) 1922; Katka (W. A. Mozart, Únos ze serailu); Tereza (V. Novák, Lucerna); Lidka (B. Smetana, Dvě vdovy) 1923; Mlada (Z. Fibich, Šárka) 1925; Netopýr, Popel (M. Ravel, Dítě a kouzla); Komorná (A. Dvořák, Čert a Káča) 1927; Zdeňka (J. B. Foerster, Nepřemožení) 1929; Třetí Maria (R. Zamrzla, Jidáš Iškariotský) 1930; Dcera Šumařova (R. Karel, Smrt kmotřička); Husopaska (O. Zich, Malířský nápad) 1933.
L: F. P. (F. Pala), M. C., in: Národní divadlo 10, 1932–33, č. 5, nestr.; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 2, 1968, s. 69, 84, 89, 213, 217n., 240; J. Pala – V. Pospíšil, Opera Národního divadla v období Otakara Ostrčila 1–6, 1962–1989, passim; ND a jeho předchůdci, s. 59; HS 1, s. 171; www.narodni-divadlo.cz – archiv (kde soupis rolí).
Helena Havlíková