CZECH Amandus 15.4.1855-1.1.1922: Porovnání verzí
(CZECH_Amandus_15.4.1855-1.1.1922) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 15.4.1855 | | datum narození = 15.4.1855 | ||
| místo narození = | | místo narození = Liteň u Berouna | ||
| datum úmrtí = 1.1.1922 | | datum úmrtí = 1.1.1922 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Varnsdorf | ||
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''CZECH, Amandus''' ''(vl. jm. Čech, Miloš), * 15. 4. 1855 Liteň u Berouna, † 1. 1. 1922 Varnsdorf, duchovní starokatolické církve, biskup'' | |||
Byl synem národního buditele a spisovatele Františka Jaroslava | |||
Čecha (1817–1877) a bratrem básníka a prozaika Svatopluka | |||
Čecha (1846–1908). Katolické bohoslovectví studoval | |||
v Litoměřicích a v Praze. 20. 7. 1878 byl v Litoměřicích vysvěcen | |||
na kněze. Duchovní dráhu zahájil jako kaplan v Českém | |||
Dubu. Na protest proti dogmatu o neomylnosti papeže, | |||
k jehož přijetí došlo na prvním vatikánském koncilu a které | |||
se promítlo do encykliky Pia IX. pod názvem ''Pastor aeternus'' | |||
(1870), přestoupil 1880 k teprve nedávno zformované starokatolické | |||
církvi. Patřil k organizátorům sboru ve Varnsdorfu, | |||
prvního společenství této církve v tehdejší rakousko-uherské | |||
monarchii. 1. 5. 1880 se stal kooperátorem (pomocníkem) | |||
tamního faráře. 1881–96 působil jako starokatolický farář | |||
ve Vídni. Po smrti prvního správce tamní diecéze byl 8. 9. | |||
1888 synodem zvolen do čela diecéze této církve v hlavním | |||
městě mocnářství s titulem správce. Převažující část věřících | |||
se hlásila k německé národnosti. 8. 9. 1896 starokatolická synoda | |||
ve Vídni rozhodla o přenesení sídla biskupství z Vídně | |||
do Varnsdorfu, neboť církev měla nejvíce stoupenců v severních | |||
Čechách. 3. 1. 1897 se C. stal místo nemocného Antona | |||
Nittela duchovním varnsdorfské církevní obce, jímž zůstal | |||
do konce života. Dosáhl věhlasu jako vynikající kazatel. | |||
Zastával vedoucí funkce ve Spolku starokatolíků Rakouska. | |||
V období první světové války zachovával po dlouhou dobu | |||
loajální stanovisko vůči monarchii a panovnickému domu. | |||
V listopadu 1916 jménem celé starokatolické církve složil | |||
přísahu věrnosti novému císaři Karlu I. | |||
Rozpad rakousko-uherské monarchie narušil dosavadní | |||
jednotu starokatolické církve. Její církevní obce nalézající | |||
se mimo území nového československého státu (ve Vídni, | |||
Štýrském Hradci a Riedu) se v průběhu roku 1919 od varnsdorfské | |||
centrály odtrhly s odvoláním na saintgermainskou | |||
mírovou smlouvu. C. a varnsdorfské synodě nezbylo než vzít | |||
nový stav věcí na vědomí. Po C. smrti převzal funkce varnsdorfského | |||
faráře a správce biskupství Alois Paschek. C. byl | |||
pohřben na městském hřbitově ve Varnsdorfu. | |||
'''L:''' BL 1, s. 218; OSND 1/2, s. 995; Bohemia 17. 4. 1915; K. Koláček, Vznik | |||
a vývoj starokatolického hnutí na území severních Čech do roku 1946, 2006, | |||
passim; Z. Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918–1999, 1999, | |||
s. 50. | |||
Jaroslav Šebek, Roman Vondra | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:1855]] | [[Kategorie:1855]] | ||
[[Kategorie:Liteň]] | |||
[[Kategorie:1922]] | [[Kategorie:1922]] | ||
[[Kategorie:Varnsdorf]] | |||
Verze z 13. 11. 2016, 18:29
| Amandus CZECH | |
 | |
| Narození | 15.4.1855 |
|---|---|
| Místo narození | Liteň u Berouna |
| Úmrtí | 1.1.1922 |
| Místo úmrtí | Varnsdorf |
| Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44284 |
CZECH, Amandus (vl. jm. Čech, Miloš), * 15. 4. 1855 Liteň u Berouna, † 1. 1. 1922 Varnsdorf, duchovní starokatolické církve, biskup
Byl synem národního buditele a spisovatele Františka Jaroslava Čecha (1817–1877) a bratrem básníka a prozaika Svatopluka Čecha (1846–1908). Katolické bohoslovectví studoval v Litoměřicích a v Praze. 20. 7. 1878 byl v Litoměřicích vysvěcen na kněze. Duchovní dráhu zahájil jako kaplan v Českém Dubu. Na protest proti dogmatu o neomylnosti papeže, k jehož přijetí došlo na prvním vatikánském koncilu a které se promítlo do encykliky Pia IX. pod názvem Pastor aeternus (1870), přestoupil 1880 k teprve nedávno zformované starokatolické církvi. Patřil k organizátorům sboru ve Varnsdorfu, prvního společenství této církve v tehdejší rakousko-uherské monarchii. 1. 5. 1880 se stal kooperátorem (pomocníkem) tamního faráře. 1881–96 působil jako starokatolický farář ve Vídni. Po smrti prvního správce tamní diecéze byl 8. 9. 1888 synodem zvolen do čela diecéze této církve v hlavním městě mocnářství s titulem správce. Převažující část věřících se hlásila k německé národnosti. 8. 9. 1896 starokatolická synoda ve Vídni rozhodla o přenesení sídla biskupství z Vídně do Varnsdorfu, neboť církev měla nejvíce stoupenců v severních Čechách. 3. 1. 1897 se C. stal místo nemocného Antona Nittela duchovním varnsdorfské církevní obce, jímž zůstal do konce života. Dosáhl věhlasu jako vynikající kazatel. Zastával vedoucí funkce ve Spolku starokatolíků Rakouska. V období první světové války zachovával po dlouhou dobu loajální stanovisko vůči monarchii a panovnickému domu. V listopadu 1916 jménem celé starokatolické církve složil přísahu věrnosti novému císaři Karlu I.
Rozpad rakousko-uherské monarchie narušil dosavadní jednotu starokatolické církve. Její církevní obce nalézající se mimo území nového československého státu (ve Vídni, Štýrském Hradci a Riedu) se v průběhu roku 1919 od varnsdorfské centrály odtrhly s odvoláním na saintgermainskou mírovou smlouvu. C. a varnsdorfské synodě nezbylo než vzít nový stav věcí na vědomí. Po C. smrti převzal funkce varnsdorfského faráře a správce biskupství Alois Paschek. C. byl pohřben na městském hřbitově ve Varnsdorfu.
L: BL 1, s. 218; OSND 1/2, s. 995; Bohemia 17. 4. 1915; K. Koláček, Vznik a vývoj starokatolického hnutí na území severních Čech do roku 1946, 2006, passim; Z. Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918–1999, 1999, s. 50.
Jaroslav Šebek, Roman Vondra