ČELEDA Jaroslav 11.6.1890-21.6.1974: Porovnání verzí
(ČELEDA_Jaroslav_11.6.1890-21.6.1974) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 11.6.1890 | | datum narození = 11.6.1890 | ||
| místo narození = | | místo narození = Opava | ||
| datum úmrtí = 21.6.1974 | | datum úmrtí = 21.6.1974 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 73- Uměnovědec nebo historik umění | | povolání = 73- Uměnovědec nebo historik umění | ||
78- Hudební interpret | 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ČELEDA, Jaroslav''', ''* 11. 6. 1890 Opava, † 21. 6. 1974 Praha, hudební spisovatel, houslista'' | |||
Bratr skladatele Miloše Č. (1884–1958). Studoval Vyšší průmyslovou | |||
školu v Praze (1907–11) a zároveň hru na housle | |||
u Štěpána Suchého. 1910–55 vystupoval jako sólový houslista | |||
zprvu v Čechách, později též v Rakousku (1915, 1924, | |||
1942), v Německu (1920, 1942), v Itálii (1928–29), v Egyptě, | |||
Maroku, Tunisu a Alžíru. Jako tajemník hudebního odboru | |||
Československého rozhlasu (1929–34) uváděl pravidelně | |||
českou hudbu 18. století. Napsal houslové skladby a ''Úvod do'' | |||
''houslové hry''. Pořídil soupis české houslové tvorby v českých | |||
i zahraničních sbírkách, pečoval o záchranu rodného domu | |||
Bendů ve Starých Benátkách (nad Jizerou), Smetanovy myslivny | |||
v Jabkenicích a v té souvislosti uspořádal výstavu v Mladé | |||
Boleslavi. Prováděl soupisy hudebních památek na českých | |||
zámcích (zejména zámek Lichnovských v Hradci nad Moravicí). | |||
Výsledky svých výzkumů, obohacené mj. o údaje předané | |||
Hansem Bendou, zpracoval v mnohých studiích v hudebních | |||
časopisech a v několika obsáhlých rukopisech, které jsou dnes | |||
uloženy převážně v Českém hudebním fondu. Připravil k vydání | |||
Smetanova dua ''Z domoviny'', houslové skladby českých | |||
i zahraničních skladatelů 18. století, ''České muzikantské historky'' | |||
(1939) a ''Vlastní životopis Františka Bendy'' (1939). | |||
'''D:''' Niccolò Paganini, 1914; Pavel Křížkovský, 1920; Smetana a Boleslavsko, | |||
1928; Jan Kubelík, 1930; Josef Slavík, 1933; Paganini a Praha, 1940; Mozart | |||
a čeští klasikové; Smetanův druh sděluje: život a dílo Josefa Srba-Debrnova, | |||
1945; Josef Mysliveček: tvůrce pražského nářečí hudebního rokoka tereziánského, | |||
1946; Mozart mezi Čechy, 1955; Ema Destinnová, 1958; František | |||
Benda, praotec českých houslistů, 1958–60; Smetana a Hostinský, 1964–65; | |||
Mozart, Beethoven a Lichnovští, 1967; Nosticovo divadlo v Praze, 1968–69; | |||
České hudební rodokmeny, 1970. | |||
'''L:''' Pazdírek 1, s. 161; HS 1, s. 186; M. Vilímec, Utajený historik – J. Č., | |||
in: Svobodné slovo 29. 3. 1991; J. Holý, Příliš opožděná rehabilitace, in: | |||
Literární noviny 23. 6. 1994. | |||
'''P:''' České muzeum hudby Praha, nezpracovaná pozůstalost; Český hudební | |||
fond Praha, rkp. z let 1958–1970. | |||
Mojmír Sobotka | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]] | [[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]] | ||
Řádek 16: | Řádek 58: | ||
[[Kategorie:1890]] | [[Kategorie:1890]] | ||
[[Kategorie:Opava]] | |||
[[Kategorie:1974]] | [[Kategorie:1974]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 26. 11. 2016, 08:59
Jaroslav ČELEDA | |
![]() | |
Narození | 11.6.1890 |
---|---|
Místo narození | Opava |
Úmrtí | 21.6.1974 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
73- Uměnovědec nebo historik umění 78- Hudební interpret |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44641 |
ČELEDA, Jaroslav, * 11. 6. 1890 Opava, † 21. 6. 1974 Praha, hudební spisovatel, houslista
Bratr skladatele Miloše Č. (1884–1958). Studoval Vyšší průmyslovou školu v Praze (1907–11) a zároveň hru na housle u Štěpána Suchého. 1910–55 vystupoval jako sólový houslista zprvu v Čechách, později též v Rakousku (1915, 1924, 1942), v Německu (1920, 1942), v Itálii (1928–29), v Egyptě, Maroku, Tunisu a Alžíru. Jako tajemník hudebního odboru Československého rozhlasu (1929–34) uváděl pravidelně českou hudbu 18. století. Napsal houslové skladby a Úvod do houslové hry. Pořídil soupis české houslové tvorby v českých i zahraničních sbírkách, pečoval o záchranu rodného domu Bendů ve Starých Benátkách (nad Jizerou), Smetanovy myslivny v Jabkenicích a v té souvislosti uspořádal výstavu v Mladé Boleslavi. Prováděl soupisy hudebních památek na českých zámcích (zejména zámek Lichnovských v Hradci nad Moravicí). Výsledky svých výzkumů, obohacené mj. o údaje předané Hansem Bendou, zpracoval v mnohých studiích v hudebních časopisech a v několika obsáhlých rukopisech, které jsou dnes uloženy převážně v Českém hudebním fondu. Připravil k vydání Smetanova dua Z domoviny, houslové skladby českých i zahraničních skladatelů 18. století, České muzikantské historky (1939) a Vlastní životopis Františka Bendy (1939).
D: Niccolò Paganini, 1914; Pavel Křížkovský, 1920; Smetana a Boleslavsko, 1928; Jan Kubelík, 1930; Josef Slavík, 1933; Paganini a Praha, 1940; Mozart a čeští klasikové; Smetanův druh sděluje: život a dílo Josefa Srba-Debrnova, 1945; Josef Mysliveček: tvůrce pražského nářečí hudebního rokoka tereziánského, 1946; Mozart mezi Čechy, 1955; Ema Destinnová, 1958; František Benda, praotec českých houslistů, 1958–60; Smetana a Hostinský, 1964–65; Mozart, Beethoven a Lichnovští, 1967; Nosticovo divadlo v Praze, 1968–69; České hudební rodokmeny, 1970.
L: Pazdírek 1, s. 161; HS 1, s. 186; M. Vilímec, Utajený historik – J. Č., in: Svobodné slovo 29. 3. 1991; J. Holý, Příliš opožděná rehabilitace, in: Literární noviny 23. 6. 1994.
P: České muzeum hudby Praha, nezpracovaná pozůstalost; Český hudební fond Praha, rkp. z let 1958–1970.
Mojmír Sobotka