ČERMÁKOVÁ Zdeňka 20.2.1884-16.1.1968: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(ČERMÁKOVÁ_Zdeňka_20.2.1884-16.1.1968)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 20.2.1884
| datum narození = 20.2.1884
| místo narození = Nový Studenec
| místo narození = Nový Studenec u Chotěboře
| datum úmrtí = 16.1.1968
| datum úmrtí = 16.1.1968
| místo úmrtí = Opatija
| místo úmrtí = Volosko u Rijeky (Chorvatsko)
| povolání = 15- Lékaři
| povolání = 15- Lékaři


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Zdeňka ČERMÁKOVÁ
}}
'''ČERMÁKOVÁ, Zdeňka''', ''* 20. 2. 1884 Nový Studenec u Chotěboře, † 16. 1. 1968 Volosko u Rijeky (Chorvatsko), lékařka''


== Literatura ==
Nejstarší z dětí sládka a nájemce pivovaru Karla Č. a Antonie,
roz. Buršové. Rodina se několikrát stěhovala za otcovou
prací, nakonec 1891 na Královské Vinohrady (Praha).
1903 Č. maturovala na pražském gymnáziu spolku Minerva,
poté studovala lékařskou fakultu české univerzity (promoce
16. 1. 1909, jako teprve 20. žena na pražské univerzitě vůbec).
Po absolutoriu pracovala jako pomocná lékařka v Luži
v ústavu pro skrufulózní děti a absolvovala stáže ve Všeobecné
nemocnici v Praze.
 
V květnu 1910 odjela do Bašky na ostrově Krk, kde nastoupila
jako lázeňská lékařka v Chorvatsko-českých mořských a klimatických
lázních, založených z iniciativy českého hoteliéra
Emila Geistlicha. V říjnu 1910 tam byla ustanovena obecní
lékařkou. Po vypuknutí balkánských válek 1913 organizovala
v Bašce Červený kříž. 1914 obecnímu zastupitelstvu podala
výpověď, ale vzápětí poté byla jmenována okresní lékařkou
pro ostrov Krk. Po onemocnění malárií se v listopadu 1915
se vrátila do Prahy. 1916–21 byla lékařkou v Nervovém sanatoriu
ve Veleslavíně, mj. tam pečovala o nemocnou Charlottu
Masarykovou. 1921 odjela zpět do Bašky a ujala se opět
funkce lázeňské lékařky; kromě toho tam provozovala privátní
praxi a byla smluvní lékařkou sociálního pojištění. 1924 se
stala jugoslávskou státní příslušnicí. Po dobu italské a německé
okupace působila jako privátní, 1942–43 i obecní lékařka,
po válce vykonávala praxi bez pravidelného příjmu, protože
její žádost o místo lékaře ve státní službě byla zamítnuta. Od
1965 žila v domově pro staré a nemocné osoby ve Volosku.
Pohřbena byla v Bašce, kde je dnes po ní i pojmenována ulice.
 
'''L:''' L. Chrudina, Slečna doktorica. Příběh české lékařky na chorvatském ostrově,
2004 (beletristické zpracování, ve kterém autor použil materiály z osobních
i veřejných archivů); AČL, s. 35; M. Štemberková, Doktorky filozofie
a medicíny…, in: Documenta Pragensia XIII, 1996, s. 222.
 
Hana Mášová
   
   
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
Řádek 17: Řádek 53:


[[Kategorie:1884]]
[[Kategorie:1884]]
[[Kategorie:Nový_Studenec]]
[[Kategorie:Nový Studenec]]
[[Kategorie:1968]]
[[Kategorie:1968]]
[[Kategorie:Opatija]]
[[Kategorie:Volosko]]

Verze z 1. 12. 2016, 14:49

Zdeňka ČERMÁKOVÁ
Narození 20.2.1884
Místo narození Nový Studenec u Chotěboře
Úmrtí 16.1.1968
Místo úmrtí Volosko u Rijeky (Chorvatsko)
Povolání 15- Lékaři
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44765

ČERMÁKOVÁ, Zdeňka, * 20. 2. 1884 Nový Studenec u Chotěboře, † 16. 1. 1968 Volosko u Rijeky (Chorvatsko), lékařka

Nejstarší z dětí sládka a nájemce pivovaru Karla Č. a Antonie, roz. Buršové. Rodina se několikrát stěhovala za otcovou prací, nakonec 1891 na Královské Vinohrady (Praha). 1903 Č. maturovala na pražském gymnáziu spolku Minerva, poté studovala lékařskou fakultu české univerzity (promoce 16. 1. 1909, jako teprve 20. žena na pražské univerzitě vůbec). Po absolutoriu pracovala jako pomocná lékařka v Luži v ústavu pro skrufulózní děti a absolvovala stáže ve Všeobecné nemocnici v Praze.

V květnu 1910 odjela do Bašky na ostrově Krk, kde nastoupila jako lázeňská lékařka v Chorvatsko-českých mořských a klimatických lázních, založených z iniciativy českého hoteliéra Emila Geistlicha. V říjnu 1910 tam byla ustanovena obecní lékařkou. Po vypuknutí balkánských válek 1913 organizovala v Bašce Červený kříž. 1914 obecnímu zastupitelstvu podala výpověď, ale vzápětí poté byla jmenována okresní lékařkou pro ostrov Krk. Po onemocnění malárií se v listopadu 1915 se vrátila do Prahy. 1916–21 byla lékařkou v Nervovém sanatoriu ve Veleslavíně, mj. tam pečovala o nemocnou Charlottu Masarykovou. 1921 odjela zpět do Bašky a ujala se opět funkce lázeňské lékařky; kromě toho tam provozovala privátní praxi a byla smluvní lékařkou sociálního pojištění. 1924 se stala jugoslávskou státní příslušnicí. Po dobu italské a německé okupace působila jako privátní, 1942–43 i obecní lékařka, po válce vykonávala praxi bez pravidelného příjmu, protože její žádost o místo lékaře ve státní službě byla zamítnuta. Od 1965 žila v domově pro staré a nemocné osoby ve Volosku. Pohřbena byla v Bašce, kde je dnes po ní i pojmenována ulice.

L: L. Chrudina, Slečna doktorica. Příběh české lékařky na chorvatském ostrově, 2004 (beletristické zpracování, ve kterém autor použil materiály z osobních i veřejných archivů); AČL, s. 35; M. Štemberková, Doktorky filozofie a medicíny…, in: Documenta Pragensia XIII, 1996, s. 222.

Hana Mášová