ČERNÁ Aloisie 24.2.1888-9.5.1972: Porovnání verzí
(ČERNÁ_Luisa_1888-9.5.1972) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = | | jméno = Aloisie ČERNÁ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1888 | | datum narození = 24.2.1888 | ||
| místo narození = Plzeň | | místo narození = Plzeň | ||
| datum úmrtí = 9.5.1972 | | datum úmrtí = 9.5.1972 | ||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ČERNÁ, Aloisie''' ''(též Louisa, Luisa, Lojza, Loisa, provd. Vráblíková), * 24. 2. 1888 Plzeň, † 9. 5. 1972 Praha, tanečnice'' | |||
Začínala v plzeňském divadle v dětských rolích a jako elévka | |||
ve sboru operet a revuí, které připravovala (1902–06) choreografka | |||
Jana Freisingerová. V pražském Národním divadle | |||
(1906–29) ji pověřovali sólovými úkoly již jako sborovou tanečnici. | |||
Od 1918 byla, vedle Růženy Janečkové, Anny Havlíčkové | |||
a Štěpánky Klimešové, sólistkou baletních mistrů Augustina | |||
Bergera, Achille Viscusiho, Remislava Remislavského | |||
a Jaroslava Hladíka. Po konci aktivní interpretační dráhy | |||
pracovala 1929–42 v ND jako členka hledištního personálu. | |||
Č. byla při nedostatku mužských tanečníků především | |||
obsazována do travesti rolí, tančila prince (P. I. Čajkovskij, | |||
''Labutí jezero'', L. Delibes ''Sylvie'' a tituly O. Nedbala), osvědčila | |||
se i v charakterních rolích, jako např. Stanislav [Franz] | |||
v ''Coppélii'' L. Delibese, Polichinelle ve ''Zmatku'' D. Milhauda, | |||
titulní roli ''Petrušky'' I. Stravinského. Všestrannost potvrdila | |||
v baletech, kde alternovala s Jelizavetou Nikolskou, Helenou | |||
Štěpánkovou a Zdeňkou Zabylovou (např. Zobeida v ''Šeherezádě'' | |||
N. Rimského-Korsakova). K rolím prvního oboru | |||
patřily i Víla v Nedbalově ''Pohádce o Honzovi'', Šeříková víla | |||
v Čajkovského ''Spící krasavici'', Anděl míru v Angerově ''Štědrovečerním'' | |||
''snu'' nebo Milostnice ve Škvorově ''Doktoru Faustovi''. | |||
Choreografové využili její temperament, pružnost i artistní | |||
techniku v exotických a španělských tancích vkládaných | |||
do baletů i oper (Cikánka z Biscaye, O. Nedbal: ''Princezna'' | |||
''Hyacinta''; Mečová tanečnice, J. K. Tyl: ''Strakonický dudák''; | |||
Perský tanec v Delibesově ''Lakmé''; Odaliska, L. Różycki: ''Pan Twardowski''). Vzhledem k malé repertoárové nabídce moderních titulů nebyly uplatněny její schopnosti dynamické interpretace | |||
(Kašpárek, C. Debussy: ''Hračková skříňka''; Myší princ, | |||
B. Martinů: ''Kdo je na světě nejmocnější'' a několik rolí v ''Istar''). | |||
Hereckou příležitost dostala v dílech R. Strausse (Putifarova | |||
žena, ''Legenda o Josefovi''; v opeře ''Salome'' tanečně dublovala | |||
part pěvecké představitelky G. Horváthové) a v malých činoherních | |||
rolích (Angelika, L. N. Andrejev: ''Ten, který dostává'' | |||
''políčky''; Komorná u Virgilie, W. Shakespeare: ''Coriolanus''; Paní | |||
z Cambesù, G. A. Caillavet – R. Flers – E. Rey: ''Rozkošná příhoda''; | |||
Brněnská paní, A. Jirásek: ''Jan Žižka''). | |||
Za třiadvacet let tančila v ND ve více než 70 titulech, naposledy | |||
vystoupila 1929 v Nedbalově ''Z pohádky do pohádky''. | |||
Jako choreografka spolupracovala pouze na Auberově opeře | |||
''Němá z Portici'' (1927). | |||
'''L:''' J. Borecký, in: Národní listy 27. 4. 1909 (Egyptská noc); týž, in: tamtéž | |||
29. 6. 1907 (Labutí jezero); O. Nebuška, in: Hudební revue 2. 11. 1909, | |||
s. 476 (Na záletech); J. Loewenbach, in: Dalibor 9. 9. 1911 (Princezna | |||
Hyacinta); O. Nebuška, in: Hudební revue 4, č. 10, listopad 1911, s. 547 | |||
(Princezna Hyacinta); Kapitoly o baletu, in: Komedia: sborník pro divadlo, | |||
film a život společenský, 1925, č. 2, s. 39n., č. 4–5, s. 110; S. Kamilov, | |||
Taneční umění v Československu, in: Taneční revue 9, 1932, s. 50, 52; | |||
Z. Nejedlý, Dějiny opery Národního divadla 2, 1949, s. 232; F. Pala, Opera | |||
ND v období Otakara Ostrčila 1, 1962, s. 38, 84n., 148, 152, 249, 262; 2, | |||
1964, s. 61, 124, 161, 230, 321; 3, 1965, passim; 4, 1967, s. 10, 27, 109; | |||
B. Brodská, Balet v ND 1912–22, 1981, foto, č. 3, příloha; H. Kazárová, Balet | |||
ND za R. Remislavského, in: Taneční listy 20, 1982, č. 3, příloha (foto); | |||
táž, R. Remislavský v ND 1924–25, in: tamtéž, č. 4, příloha; L. Schmidová, | |||
R. Remislavský v ND 1925–27, in: tamtéž, č. 5, příloha; táž, Československý | |||
balet, 1962, s. 19; E. Jaczová, Balet Slovenského národného divadla, Bratislava | |||
1971, s. 22 (chybná data); B. Brodská, Dějiny českého baletu do roku | |||
1918 (skripta AMU) 5, 1983, s. 120, 125, 133, 138; Soupis repertoáru ND | |||
Praha 1881–1983. Národní divadlo v Praze, 1983; V. Vašut, Saša Machov, | |||
1986, s. 27; ND a jeho předchůdci, s. 66; Český taneční slovník, 2001, s. 43. | |||
'''P:''' Archiv města Plzně; Archiv ND Praha. | |||
Jana Holeňová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] |
Verze z 2. 12. 2016, 08:51
Aloisie ČERNÁ | |
Narození | 24.2.1888 |
---|---|
Místo narození | Plzeň |
Úmrtí | 9.5.1972 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 83- Divadelní interpret nebo herec |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44771 |
ČERNÁ, Aloisie (též Louisa, Luisa, Lojza, Loisa, provd. Vráblíková), * 24. 2. 1888 Plzeň, † 9. 5. 1972 Praha, tanečnice
Začínala v plzeňském divadle v dětských rolích a jako elévka ve sboru operet a revuí, které připravovala (1902–06) choreografka Jana Freisingerová. V pražském Národním divadle (1906–29) ji pověřovali sólovými úkoly již jako sborovou tanečnici. Od 1918 byla, vedle Růženy Janečkové, Anny Havlíčkové a Štěpánky Klimešové, sólistkou baletních mistrů Augustina Bergera, Achille Viscusiho, Remislava Remislavského a Jaroslava Hladíka. Po konci aktivní interpretační dráhy pracovala 1929–42 v ND jako členka hledištního personálu. Č. byla při nedostatku mužských tanečníků především obsazována do travesti rolí, tančila prince (P. I. Čajkovskij, Labutí jezero, L. Delibes Sylvie a tituly O. Nedbala), osvědčila se i v charakterních rolích, jako např. Stanislav [Franz] v Coppélii L. Delibese, Polichinelle ve Zmatku D. Milhauda, titulní roli Petrušky I. Stravinského. Všestrannost potvrdila v baletech, kde alternovala s Jelizavetou Nikolskou, Helenou Štěpánkovou a Zdeňkou Zabylovou (např. Zobeida v Šeherezádě N. Rimského-Korsakova). K rolím prvního oboru patřily i Víla v Nedbalově Pohádce o Honzovi, Šeříková víla v Čajkovského Spící krasavici, Anděl míru v Angerově Štědrovečerním snu nebo Milostnice ve Škvorově Doktoru Faustovi. Choreografové využili její temperament, pružnost i artistní techniku v exotických a španělských tancích vkládaných do baletů i oper (Cikánka z Biscaye, O. Nedbal: Princezna Hyacinta; Mečová tanečnice, J. K. Tyl: Strakonický dudák; Perský tanec v Delibesově Lakmé; Odaliska, L. Różycki: Pan Twardowski). Vzhledem k malé repertoárové nabídce moderních titulů nebyly uplatněny její schopnosti dynamické interpretace (Kašpárek, C. Debussy: Hračková skříňka; Myší princ, B. Martinů: Kdo je na světě nejmocnější a několik rolí v Istar). Hereckou příležitost dostala v dílech R. Strausse (Putifarova žena, Legenda o Josefovi; v opeře Salome tanečně dublovala part pěvecké představitelky G. Horváthové) a v malých činoherních rolích (Angelika, L. N. Andrejev: Ten, který dostává políčky; Komorná u Virgilie, W. Shakespeare: Coriolanus; Paní z Cambesù, G. A. Caillavet – R. Flers – E. Rey: Rozkošná příhoda; Brněnská paní, A. Jirásek: Jan Žižka).
Za třiadvacet let tančila v ND ve více než 70 titulech, naposledy vystoupila 1929 v Nedbalově Z pohádky do pohádky. Jako choreografka spolupracovala pouze na Auberově opeře Němá z Portici (1927).
L: J. Borecký, in: Národní listy 27. 4. 1909 (Egyptská noc); týž, in: tamtéž 29. 6. 1907 (Labutí jezero); O. Nebuška, in: Hudební revue 2. 11. 1909, s. 476 (Na záletech); J. Loewenbach, in: Dalibor 9. 9. 1911 (Princezna Hyacinta); O. Nebuška, in: Hudební revue 4, č. 10, listopad 1911, s. 547 (Princezna Hyacinta); Kapitoly o baletu, in: Komedia: sborník pro divadlo, film a život společenský, 1925, č. 2, s. 39n., č. 4–5, s. 110; S. Kamilov, Taneční umění v Československu, in: Taneční revue 9, 1932, s. 50, 52; Z. Nejedlý, Dějiny opery Národního divadla 2, 1949, s. 232; F. Pala, Opera ND v období Otakara Ostrčila 1, 1962, s. 38, 84n., 148, 152, 249, 262; 2, 1964, s. 61, 124, 161, 230, 321; 3, 1965, passim; 4, 1967, s. 10, 27, 109; B. Brodská, Balet v ND 1912–22, 1981, foto, č. 3, příloha; H. Kazárová, Balet ND za R. Remislavského, in: Taneční listy 20, 1982, č. 3, příloha (foto); táž, R. Remislavský v ND 1924–25, in: tamtéž, č. 4, příloha; L. Schmidová, R. Remislavský v ND 1925–27, in: tamtéž, č. 5, příloha; táž, Československý balet, 1962, s. 19; E. Jaczová, Balet Slovenského národného divadla, Bratislava 1971, s. 22 (chybná data); B. Brodská, Dějiny českého baletu do roku 1918 (skripta AMU) 5, 1983, s. 120, 125, 133, 138; Soupis repertoáru ND Praha 1881–1983. Národní divadlo v Praze, 1983; V. Vašut, Saša Machov, 1986, s. 27; ND a jeho předchůdci, s. 66; Český taneční slovník, 2001, s. 43.
P: Archiv města Plzně; Archiv ND Praha.
Jana Holeňová