ČERNÝ Jaroslav 22.8.1898-29.5.1970: Porovnání verzí
(ČERNÝ_Jaroslav_22.8.1898-29.5.1970) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| místo narození = Plzeň | | místo narození = Plzeň | ||
| datum úmrtí = 29.5.1970 | | datum úmrtí = 29.5.1970 | ||
| místo úmrtí = Oxford | | místo úmrtí = Oxford (Velká Británie) | ||
| povolání = 53- Historik | | povolání = 53- Historik | ||
61- Pedagog | 61- Pedagog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ČERNÝ, Jaroslav''', ''* 22. 8. 1898 Plzeň, † 29. 5. 1970 Oxford (Velká Británie), egyptolog'' | |||
Studoval na gymnáziích v Praze a Plzni, poté na Filozofické | |||
fakultě Univerzity Karlovy v Praze (u B. Hrozného a F. Lexy; | |||
PhDr. 1922) a v Berlíně. Po studiích pracoval jako úředník | |||
v Živnobance, 1929 se na UK habilitoval. 1925 poprvé odcestoval | |||
do Egypta, kde se mj. účastnil francouzských (B. | |||
Bruyère) archeologických výzkumů v Dér el-Medíně a pracoval | |||
v Egyptském muzeu v Káhiře. V Egyptě zůstal i po vypuknutí | |||
druhé světové války, kde až do 1943 působil jako kulturní | |||
rada na československém vyslanectví. Po válce krátce přednášel | |||
opět v Praze, ale záhy se přesunul do Anglie, kde se 1947 | |||
na základě úspěšného konkursu stal profesorem egyptologie | |||
na University College v Londýně. Po 1948 zůstal v zahraničí, | |||
byl zbaven československého občanství (občanství žádného | |||
jiného státu nepřijal), ale spolupráci s pražskými egyptology | |||
neukončil a v šedesátých letech několikrát Prahu navštívil. | |||
1951 se stal profesorem egyptologie v Oxfordu, kde působil | |||
až do odchodu do penze (1965); hostoval též na univerzitách | |||
v USA v Providence (1964–65), Philadelphii (1965–66) | |||
a v německých Tübingen (1967), byl členem mnoha různých | |||
odborných společností v celém světě (mj. od 1953 Britské | |||
akademie věd). Svou rozsáhlou knihovnu, ve své době největší | |||
soukromou egyptologickou knihovnu na světě, odkázal | |||
Československému egyptologickému ústavu UK, kam se také | |||
díky úsilí Z. Žáby ještě 1970 dostala. | |||
Z početného vědeckého díla Č. vynikly zejména práce, týkající | |||
se hieratického (kurzivního) písma (''Hieratic Inscriptions from'' | |||
''the Tomb of Tutankhamun'', Oxford 1965), egyptského jazyka | |||
z 2. pol. 2. tisíciletí př. n. l. (tzv. novoegyptštiny; ''A Late Egyptian'' | |||
''Grammar'', 1974), koptštiny (''Coptic Etymological Dictionary'', | |||
1976) a rozsáhlá ediční činnost při vydávání staroegyptských | |||
děl (''Catalogue des ostraca hiératiques non littéraires de Deir'' | |||
''el Médineh'', sv. 1–5 a 8, 1935–70; ''The Inscriptions of Sinai'', | |||
1953–55). Dále se zabýval i dějinami (mj. otázka datace života | |||
faraonů Ramsese III. a IV.) a náboženstvím (''Ancient Egyptian'' | |||
''Religion'', 1952) starého Egypta i studiem hmotné kultury | |||
Egypťanů (''Paper and Books in Ancient Egypt'', 1952). V šedesátých | |||
letech se podílel i na záchranných projektech před stavbou | |||
Asuánské přehrady v Núbii, organizovaných UNESCO. | |||
'''D:''' soupis in: C. H. S. Spaull, Bibliography of J. Č., in: The Journal of Egyptian | |||
Archaeology 54, 1968, s. 3n. | |||
'''L:''' T. G. H. James, J. Č., in: The Journal of Egyptian Archaeology 57, 1971, | |||
s. 185n.; Z. Žába, Professor J. Č., in: Archiv orientální 39, 1971, s. 385–388; | |||
týž, Profesor J. Č., in: Nový Orient 26, 1971, s. 20n.; E. Strouhal, Život | |||
J. Č., in: Tvůrci hrobů egyptských králů: J. Č. a Dér el-Medína. Průvodce | |||
výstavou, Náprstkovo muzeum 1992, s. 3n.; L. Bareš, Vědecké dílo profesora | |||
Č., in: tamtéž, s. 7; J. Malek, Life and achievements of Czech Egyptologist | |||
J. Č. (1898–1970), in: Archiv orientální 66, 1998, s. 27n.; Kdo byl kdo – | |||
čeští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 95n.; M. Verner | |||
– L. Bareš – B. Vachala, Ilustrovaná encyklopedie starověkého Egypta, 1997, | |||
s. 164; tíž, Encyklopedie starověkého Egypta, 2007, s. 145–146; M. Verner, | |||
Objevování starého Egypta, 2008, rejstřík. | |||
Jiří Martínek | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
Verze z 4. 12. 2016, 14:34
| Jaroslav ČERNÝ | |
 | |
| Narození | 22.8.1898 |
|---|---|
| Místo narození | Plzeň |
| Úmrtí | 29.5.1970 |
| Místo úmrtí | Oxford (Velká Británie) |
| Povolání |
53- Historik 61- Pedagog |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44926 |
ČERNÝ, Jaroslav, * 22. 8. 1898 Plzeň, † 29. 5. 1970 Oxford (Velká Británie), egyptolog
Studoval na gymnáziích v Praze a Plzni, poté na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (u B. Hrozného a F. Lexy; PhDr. 1922) a v Berlíně. Po studiích pracoval jako úředník v Živnobance, 1929 se na UK habilitoval. 1925 poprvé odcestoval do Egypta, kde se mj. účastnil francouzských (B. Bruyère) archeologických výzkumů v Dér el-Medíně a pracoval v Egyptském muzeu v Káhiře. V Egyptě zůstal i po vypuknutí druhé světové války, kde až do 1943 působil jako kulturní rada na československém vyslanectví. Po válce krátce přednášel opět v Praze, ale záhy se přesunul do Anglie, kde se 1947 na základě úspěšného konkursu stal profesorem egyptologie na University College v Londýně. Po 1948 zůstal v zahraničí, byl zbaven československého občanství (občanství žádného jiného státu nepřijal), ale spolupráci s pražskými egyptology neukončil a v šedesátých letech několikrát Prahu navštívil. 1951 se stal profesorem egyptologie v Oxfordu, kde působil až do odchodu do penze (1965); hostoval též na univerzitách v USA v Providence (1964–65), Philadelphii (1965–66) a v německých Tübingen (1967), byl členem mnoha různých odborných společností v celém světě (mj. od 1953 Britské akademie věd). Svou rozsáhlou knihovnu, ve své době největší soukromou egyptologickou knihovnu na světě, odkázal Československému egyptologickému ústavu UK, kam se také díky úsilí Z. Žáby ještě 1970 dostala.
Z početného vědeckého díla Č. vynikly zejména práce, týkající se hieratického (kurzivního) písma (Hieratic Inscriptions from the Tomb of Tutankhamun, Oxford 1965), egyptského jazyka z 2. pol. 2. tisíciletí př. n. l. (tzv. novoegyptštiny; A Late Egyptian Grammar, 1974), koptštiny (Coptic Etymological Dictionary, 1976) a rozsáhlá ediční činnost při vydávání staroegyptských děl (Catalogue des ostraca hiératiques non littéraires de Deir el Médineh, sv. 1–5 a 8, 1935–70; The Inscriptions of Sinai, 1953–55). Dále se zabýval i dějinami (mj. otázka datace života faraonů Ramsese III. a IV.) a náboženstvím (Ancient Egyptian Religion, 1952) starého Egypta i studiem hmotné kultury Egypťanů (Paper and Books in Ancient Egypt, 1952). V šedesátých letech se podílel i na záchranných projektech před stavbou Asuánské přehrady v Núbii, organizovaných UNESCO.
D: soupis in: C. H. S. Spaull, Bibliography of J. Č., in: The Journal of Egyptian Archaeology 54, 1968, s. 3n.
L: T. G. H. James, J. Č., in: The Journal of Egyptian Archaeology 57, 1971, s. 185n.; Z. Žába, Professor J. Č., in: Archiv orientální 39, 1971, s. 385–388; týž, Profesor J. Č., in: Nový Orient 26, 1971, s. 20n.; E. Strouhal, Život J. Č., in: Tvůrci hrobů egyptských králů: J. Č. a Dér el-Medína. Průvodce výstavou, Náprstkovo muzeum 1992, s. 3n.; L. Bareš, Vědecké dílo profesora Č., in: tamtéž, s. 7; J. Malek, Life and achievements of Czech Egyptologist J. Č. (1898–1970), in: Archiv orientální 66, 1998, s. 27n.; Kdo byl kdo – čeští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 95n.; M. Verner – L. Bareš – B. Vachala, Ilustrovaná encyklopedie starověkého Egypta, 1997, s. 164; tíž, Encyklopedie starověkého Egypta, 2007, s. 145–146; M. Verner, Objevování starého Egypta, 2008, rejstřík.
Jiří Martínek