BROSCH Gustav Matthäus 22.9.1844-18.8.1924: Porovnání verzí
(BROSCH_von_Gustav_22.9.1844-18.8.1924) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Gustav BROSCH | | jméno = Gustav Matthäus BROSCH | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 22.9.1844 | | datum narození = 22.9.1844 | ||
| místo narození = | | místo narození = Chomutov | ||
| datum úmrtí = 18.8.1924 | | datum úmrtí = 18.8.1924 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Graz (Rakousko) | ||
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BROSCH, Gustav Matthäus''' ''(též Matouš), * 22. 9. 1844 Chomutov, † 18. 8. 1924 Graz (Rakousko), námořní důstojník, polárník'' | |||
Otec, působící v armádě (polní myslivec) pocházel z neznámo | |||
kterých Hoštic v Čechách, matka Alžběta byla Němka. | |||
(B. sám se vždy považoval za Němce.) Oba rodiče zřejmě záhy | |||
zemřeli, neboť jej vychovával pěstoun, chomutovský mlynář | |||
Krisch. B. absolvoval kadetní ústav v Krakově a již od 1859 | |||
sloužil u námořnictva. 1864 se účastnil bojů s Dánskem v Severním | |||
moři, 1866 bitvy u Visu, kde se vyznamenal při hašení | |||
požáru na lodi, zasažené nepřátelskou palbou. Poté působil | |||
i u hydrografické služby v Terstu. 1872–74 se účastnil (v hodnosti | |||
poručíka 2. třídy) jako první důstojník rakousko-uherské | |||
polární výpravy pod vedením Julia Payera a Karla Weyprechta | |||
na lodi Tegetthoff (230 t), při níž byla 30. 8. 1873 | |||
objevena Země Františka Josefa, ležící na 80° severní šířky. B. | |||
měl na starosti zejména řízení lodi a zásoby potravin, dále obstarával | |||
meteorologická a hydrologická měření. 1874 spolu | |||
s Weyprechtem stanovil přesnou trigonometrickou základnu, | |||
zabýval se také studiem zemského magnetismu. Na přelomu | |||
dubna a května 1874 se také spolu s Payerem účastnil jedné ze | |||
saňových výprav, která zkoumala vnitrozemí Země Františka | |||
Josefa, mj. objevil a pojmenoval Brněnský mys a mys Comotovia | |||
(podle svého rodiště). Poté, co expedice opustila loď – | |||
beznadějně zamrzlý Tegetthoff – a vracela se na člunech, byl | |||
B. velitelem třetího, nejmenšího záchranného člunu. U břehu | |||
Nové země byli zachráněni ruskou lodí Nikolaj. | |||
Po návratu a slavnostním uvítání v rodišti (7. 10. 1874) se B. | |||
vrátil k námořnímu dělostřelectvu, sloužil mj. jako velitel cvičné eskadry, 1897 se jako kapitán lodi Kaiserin und Königin | |||
Maria Theresia účastnil blokády Kréty; při odchodu | |||
do výslužby (1904) byl jmenován viceadmirálem. Za účast | |||
v expedici obdržel Řád železné koruny III. třídy, na jaře 1876 | |||
byl (jako první účastník výpravy) povýšen do šlechtického | |||
stavu. Od 1898 byl čestným členem vídeňské geografické | |||
společnosti. V závěru života žil v Grazu, kde získal 1918 | |||
domovské právo. Oženil se 1875 s Marií Bittersmannovou, | |||
původem také z Chomutova, měl s ní dvě dcery. | |||
'''D:''' Die österreichisch-ungarische Polar-Expedition unter Weyprecht und | |||
Payer, 1876. | |||
'''L:''' BL 1, s. 150; J. Payer, V ledovém zajetí, 1969, passim (zejména s. 278 n.); | |||
J. Ortová (= V. Kašík), Julius Payer, 1976, passim. | |||
Jiří Martínek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
[[Kategorie:1844]] | [[Kategorie:1844]] | ||
[[Kategorie:Chomutov]] | |||
[[Kategorie:1924]] | [[Kategorie:1924]] | ||
[[Kategorie:Graz]] |
Verze z 28. 12. 2016, 17:59
Gustav Matthäus BROSCH | |
![]() | |
Narození | 22.9.1844 |
---|---|
Místo narození | Chomutov |
Úmrtí | 18.8.1924 |
Místo úmrtí | Graz (Rakousko) |
Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42054 |
BROSCH, Gustav Matthäus (též Matouš), * 22. 9. 1844 Chomutov, † 18. 8. 1924 Graz (Rakousko), námořní důstojník, polárník
Otec, působící v armádě (polní myslivec) pocházel z neznámo kterých Hoštic v Čechách, matka Alžběta byla Němka. (B. sám se vždy považoval za Němce.) Oba rodiče zřejmě záhy zemřeli, neboť jej vychovával pěstoun, chomutovský mlynář Krisch. B. absolvoval kadetní ústav v Krakově a již od 1859 sloužil u námořnictva. 1864 se účastnil bojů s Dánskem v Severním moři, 1866 bitvy u Visu, kde se vyznamenal při hašení požáru na lodi, zasažené nepřátelskou palbou. Poté působil i u hydrografické služby v Terstu. 1872–74 se účastnil (v hodnosti poručíka 2. třídy) jako první důstojník rakousko-uherské polární výpravy pod vedením Julia Payera a Karla Weyprechta na lodi Tegetthoff (230 t), při níž byla 30. 8. 1873 objevena Země Františka Josefa, ležící na 80° severní šířky. B. měl na starosti zejména řízení lodi a zásoby potravin, dále obstarával meteorologická a hydrologická měření. 1874 spolu s Weyprechtem stanovil přesnou trigonometrickou základnu, zabýval se také studiem zemského magnetismu. Na přelomu dubna a května 1874 se také spolu s Payerem účastnil jedné ze saňových výprav, která zkoumala vnitrozemí Země Františka Josefa, mj. objevil a pojmenoval Brněnský mys a mys Comotovia (podle svého rodiště). Poté, co expedice opustila loď – beznadějně zamrzlý Tegetthoff – a vracela se na člunech, byl B. velitelem třetího, nejmenšího záchranného člunu. U břehu Nové země byli zachráněni ruskou lodí Nikolaj.
Po návratu a slavnostním uvítání v rodišti (7. 10. 1874) se B. vrátil k námořnímu dělostřelectvu, sloužil mj. jako velitel cvičné eskadry, 1897 se jako kapitán lodi Kaiserin und Königin Maria Theresia účastnil blokády Kréty; při odchodu do výslužby (1904) byl jmenován viceadmirálem. Za účast v expedici obdržel Řád železné koruny III. třídy, na jaře 1876 byl (jako první účastník výpravy) povýšen do šlechtického stavu. Od 1898 byl čestným členem vídeňské geografické společnosti. V závěru života žil v Grazu, kde získal 1918 domovské právo. Oženil se 1875 s Marií Bittersmannovou, původem také z Chomutova, měl s ní dvě dcery.
D: Die österreichisch-ungarische Polar-Expedition unter Weyprecht und Payer, 1876.
L: BL 1, s. 150; J. Payer, V ledovém zajetí, 1969, passim (zejména s. 278 n.); J. Ortová (= V. Kašík), Julius Payer, 1976, passim.
Jiří Martínek