BUCHTEL Antonín 4.5.1804-1.3.1882: Porovnání verzí
(BUCHTEL_Antonín_4.5.1804-1.3.1882) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| místo narození = Pastviny u Žamberka | | místo narození = Pastviny u Žamberka | ||
| datum úmrtí = 1.3.1882 | | datum úmrtí = 1.3.1882 | ||
| místo úmrtí = Letohrad | | místo úmrtí = Kyšperk (nyní Letohrad) | ||
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
78- Hudební interpret | 78- Hudební interpret | ||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BUCHTEL, Antonín,''' ''* 4. 5. 1804 Pastviny u Žamberka, † 1. 3. 1882 Kyšperk (nyní Letohrad), římskokatolický kněz, hudební skladatel, sběratel, mecenáš'' | |||
Po absolvování triviální školy v Kostelci nad Orlicí a gymnázia | |||
v Moravské Třebové se rozhodl pro studium teologie | |||
v Hradci Králové. 1826 byl vysvěcen na kněze. Jeho prvním | |||
působištěm se 1827 stal Klášterec nad Orlicí, od 1845 byl | |||
přidělen na faru v Kyšperku. 1868 se stal okresním školním | |||
inspektorem v hejtmanství Žamberk. 1876 dosáhl povýšení | |||
na konzistorního radu, 1879 byl jmenován arciknězem | |||
a vyznamenán zlatým záslužným křížem s korunkou. Mnoho | |||
úsilí věnoval kulturnímu a sociálnímu povznesení života | |||
regionu. Těšil se respektu nejen jako duchovní, ale také jako | |||
hudebník a skladatel a podporovatel hudebního života. 1857 | |||
založil v Žamberku vkladem 100 zlatých mešní fundaci W. A. | |||
Mozarta, od 1858 pak bylo každoročně 18. 6. prováděno | |||
v Žamberku v kostele sv. Václava Requiem na skladatelovu | |||
počest. Tradice přetrvala téměř sedmdesát let po B. smrti. | |||
1869 koupil za 1 140 zlatých v Kyšperku dům pro chudé, | |||
na jehož vydržování odkázal i své pozemky. B. byl znalcem | |||
a obdivovatelem hudebních nástrojů. Vytvořil vzácnou sbírku, | |||
kterou 1882 dedikoval Vlasteneckému muzeu v Čechách | |||
(Národnímu muzeu v Praze). Sbírka zvaná Buchtelinum je | |||
dodnes významnou součástí Českého muzea hudby. B. shromáždil | |||
nástroje italských, vídeňských, německých i českých | |||
mistrů. Sbírka čítala celkem 97 nástrojů, obsahovala instrumenty | |||
užívané v aristokratických kruzích i nástroje lidové, | |||
zajímavostí jsou hřebíkové housle a xylofon signovaný jako | |||
B. práce. Do současnosti se zachovalo 41 nástrojů a z nich 12 | |||
je starších roku 1800. | |||
O B. vlastním hudebním školení není nic známo. Jeho skladatelská | |||
činnost byla poměrně rozsáhlá, realizovala se ale ponejvíce | |||
v drobnostech. Komponoval chrámové skladby pro | |||
vlastní potřebu, které zůstaly v rukopise (1821–44), podobně | |||
jako většina drobných programních klavírních kusů, variací | |||
a tanců. Tiskem vyšly v Praze a ve Vídni některé z jeho | |||
českých a německých písní a skladby pro citeru (''Hraběnce'' | |||
''na památku'', text Jaroslav Langer z ''Časopisu českého muzea'' | |||
1844, vyd. b. d.; ''Der Kreislauf'', anonymní text z ''Leipziger'' | |||
''Zeitung'', 1862; ''Poselství'', text B. Jablonský, 1872; ''Lieder eines'' | |||
''Blinden'', text U. Horn, 1873; ''Drei Duos für die Zither'', in: | |||
''Frühlingsboten'', sbírka skladeb pro citeru, b. d., ad.). Tisky | |||
jsou uloženy v Hudebním oddělení Národní knihovny. B. | |||
hudební pozůstalost s jeho vlastními pracemi a s cennými | |||
skladbami jiných autorů v rukopisech a opisech je od 1882 | |||
součástí sbírek Národního muzea – Českého muzea hudby. | |||
'''L:''' HS 1, s. 145; BOS 2, s. 586; A. B., in: Neue Wiener Musik-Zeitung | |||
15. 10. 1857, č. 42; B. Čížek, Fotografický atlas. Hudební nástroje, 2002, | |||
s. 24, 32n., 53n., 72, 80, 234. | |||
'''P:''' Archiv Českého muzea hudby v Praze – oddělení hudebních nástrojů, | |||
soubor nástrojů – odkaz A. B., inventární kniha; kronika Města Kyšperka | |||
s. 36n., kapitola Významní mužové, SOkA Ústí nad Orlicí – Hylváty, sbírka | |||
kronik inv. č. 552, kniha č. 780, s. 317, farní úřad Letohrad, Kniha pamětní | |||
pro chrám Páně v Kyšperku, s. 89n. | |||
Jitka Ludvová, Marie Otavová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádek 19: | Řádek 76: | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:1804]] | [[Kategorie:1804]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Pastviny]] | ||
[[Kategorie:1882]] | [[Kategorie:1882]] | ||
[[Kategorie:Letohrad]] | [[Kategorie:Letohrad]] |
Verze z 29. 1. 2017, 13:20
Antonín BUCHTEL | |
Narození | 4.5.1804 |
---|---|
Místo narození | Pastviny u Žamberka |
Úmrtí | 1.3.1882 |
Místo úmrtí | Kyšperk (nyní Letohrad) |
Povolání |
63- Spisovatel 78- Hudební interpret 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43213 |
BUCHTEL, Antonín, * 4. 5. 1804 Pastviny u Žamberka, † 1. 3. 1882 Kyšperk (nyní Letohrad), římskokatolický kněz, hudební skladatel, sběratel, mecenáš
Po absolvování triviální školy v Kostelci nad Orlicí a gymnázia v Moravské Třebové se rozhodl pro studium teologie v Hradci Králové. 1826 byl vysvěcen na kněze. Jeho prvním působištěm se 1827 stal Klášterec nad Orlicí, od 1845 byl přidělen na faru v Kyšperku. 1868 se stal okresním školním inspektorem v hejtmanství Žamberk. 1876 dosáhl povýšení na konzistorního radu, 1879 byl jmenován arciknězem a vyznamenán zlatým záslužným křížem s korunkou. Mnoho úsilí věnoval kulturnímu a sociálnímu povznesení života regionu. Těšil se respektu nejen jako duchovní, ale také jako hudebník a skladatel a podporovatel hudebního života. 1857 založil v Žamberku vkladem 100 zlatých mešní fundaci W. A. Mozarta, od 1858 pak bylo každoročně 18. 6. prováděno v Žamberku v kostele sv. Václava Requiem na skladatelovu počest. Tradice přetrvala téměř sedmdesát let po B. smrti. 1869 koupil za 1 140 zlatých v Kyšperku dům pro chudé, na jehož vydržování odkázal i své pozemky. B. byl znalcem a obdivovatelem hudebních nástrojů. Vytvořil vzácnou sbírku, kterou 1882 dedikoval Vlasteneckému muzeu v Čechách (Národnímu muzeu v Praze). Sbírka zvaná Buchtelinum je dodnes významnou součástí Českého muzea hudby. B. shromáždil nástroje italských, vídeňských, německých i českých mistrů. Sbírka čítala celkem 97 nástrojů, obsahovala instrumenty užívané v aristokratických kruzích i nástroje lidové, zajímavostí jsou hřebíkové housle a xylofon signovaný jako B. práce. Do současnosti se zachovalo 41 nástrojů a z nich 12 je starších roku 1800.
O B. vlastním hudebním školení není nic známo. Jeho skladatelská činnost byla poměrně rozsáhlá, realizovala se ale ponejvíce v drobnostech. Komponoval chrámové skladby pro vlastní potřebu, které zůstaly v rukopise (1821–44), podobně jako většina drobných programních klavírních kusů, variací a tanců. Tiskem vyšly v Praze a ve Vídni některé z jeho českých a německých písní a skladby pro citeru (Hraběnce na památku, text Jaroslav Langer z Časopisu českého muzea 1844, vyd. b. d.; Der Kreislauf, anonymní text z Leipziger Zeitung, 1862; Poselství, text B. Jablonský, 1872; Lieder eines Blinden, text U. Horn, 1873; Drei Duos für die Zither, in: Frühlingsboten, sbírka skladeb pro citeru, b. d., ad.). Tisky jsou uloženy v Hudebním oddělení Národní knihovny. B. hudební pozůstalost s jeho vlastními pracemi a s cennými skladbami jiných autorů v rukopisech a opisech je od 1882 součástí sbírek Národního muzea – Českého muzea hudby.
L: HS 1, s. 145; BOS 2, s. 586; A. B., in: Neue Wiener Musik-Zeitung 15. 10. 1857, č. 42; B. Čížek, Fotografický atlas. Hudební nástroje, 2002, s. 24, 32n., 53n., 72, 80, 234.
P: Archiv Českého muzea hudby v Praze – oddělení hudebních nástrojů, soubor nástrojů – odkaz A. B., inventární kniha; kronika Města Kyšperka s. 36n., kapitola Významní mužové, SOkA Ústí nad Orlicí – Hylváty, sbírka kronik inv. č. 552, kniha č. 780, s. 317, farní úřad Letohrad, Kniha pamětní pro chrám Páně v Kyšperku, s. 89n.
Jitka Ludvová, Marie Otavová