FREY z Freyenfelsu Jan Václav Xaver Fridrich Michael Lukáš 18.10.1705-17.10.1776: Porovnání verzí
m (Makariusová přesunul stránku FREYENFELSU z Jan Václav Xaver 18.10.1705-17.10.1776 na FREY z Freyenfelsu Jan Václav Xaver 18.10.1705-17.10.1776 bez založení přesměrování) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jan Václav Xaver | | jméno = Jan Václav Xaver Fridrich Michael Lukáš FREY z Freyenfelsu | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 18.10.1705 | | datum narození = 18.10.1705 (datum křtu) | ||
| místo narození = | | místo narození = Brno | ||
| datum úmrtí = 17.10.1776 | | datum úmrtí = 17.10.1776 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Olomouc | ||
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 391 | ||
}} | |||
'''FREY z Freyenfelsu, Jan Václav Xaver Fridrich Michael Lukáš''', ''* 18. 10. 1705 (datum křtu) Brno, † 17. 10. 1776 Olomouc, římskokatolický kněz, světící biskup olomoucký'' | |||
Syn právníka Jana Kryštofa Pruskauera z Parenfelsu a jeho | |||
manželky Isabely Terezie z Ostešova, kteří byli sezdáni 1704 | |||
v Jimramově. U křtu stáli jako kmotři vrchní zemský komoří | |||
markrabství moravského Xaver z Dietrichštejna a manželka | |||
zemského hejtmana Anna Františka z Oppersdorfu. Kardinál | |||
hrabě Wolfgang Hannibal Schrattenbach F. otce jmenoval ředitelem | |||
biskupských statků a 1723 byl za věrné služby povýšen | |||
do šlechtického stavu. Schrattenbach si vymohl svolení od papeže | |||
a 1719 F. jmenoval nesídelním kanovníkem v Olomouci namísto zemřelého Jana Antonína Pilatiho z Thassul. F. byl | |||
tedy finančně zajištěn a studoval církevní právo na filozofické | |||
fakultě vídeňské univerzity (1720/21) a teologii (trienium) | |||
u jezuitů (Collegio Romano) v Římě, kde byl 1726 prohlášen | |||
doktorem obojího práva a 1727 doktorem filozofie a teologie. | |||
Další dva roky pokračoval ve studiích v Ingolstadtu. Předtím | |||
1719 přijal tonzuru a čtyři nižší svěcení ve Vídni, 1725 podjáhenské | |||
svěcení v Římě a 1726 svěcení jáhenské, ve stejném | |||
roce byl jmenován infulovaným opatem v Sümegu v Uhrách. | |||
Na kněze byl posvěcen E. D. Sommerfeldem 1729 ve Vratislavi, | |||
kde se stal také kanovníkem kolegiátní kapituly u sv. Kříže. | |||
Jako kanovník obou kapitul měl od Schrattenbacha uděleno | |||
právo používat pontifikálie v olomoucké diecézi. Za tamního | |||
sídelního kanovníka byl přijat 1734 a 1735 byl uveden | |||
do kanovnické rezidence. Od 1752 řídil kapitulní statky. | |||
1761 byl jmenován arcijáhnem znojemským anebo arcijáhnem | |||
olomouckým a 1767 kustodem kapituly. Záhy po smrti | |||
pomocného biskupa Jana Karla Leopolda Scherffenberga byl | |||
navržen na jmenování pomocným biskupem, 1771 potvrzen | |||
a poté se stal titulárním biskupem markopolitánským a pomocným | |||
biskupem olomouckým (1772). Na počátku sedmdesátých | |||
let 18. století prováděl z pověření nemocného biskupa | |||
Maxmiliána Hamiltona generální vizitace nařízené císařovnou. | |||
Tohoto úředního úkolu zároveň využil k sestavení unikátního | |||
statistického díla s názvem ''Alma dioecesis Olomucensis''. 1773 | |||
se stal kanovníkem seniorem a 1776 byl ustanoven generálním | |||
vikářem olomoucké diecéze a oficiálem. | |||
F. sestavil podle Müllerovy mapy Moravy vlastní mapu olomoucké | |||
diecéze, již vydal 1762 v Norimberku. Na čtyřech | |||
listech doplněných dvěma listy rejstříků v ní zachytil celou | |||
diecézi a její administrativní členění (dvaašedesát děkanství | |||
s příslušnými farnostmi). Dále se 1762 postaral o zveřejnění | |||
menší mapy stejného církevního obvodu na jednom listě. Okolo | |||
1760 dal svou rezidenci ve Wurmově ulici čp. 7 vyzdobit | |||
nástěnnými malbami, jednalo se o iluzivní krajiny s ruinami. | |||
Veškeré jmění odkázal na aniversarium katedrály sv. Václava, | |||
v jejíž kryptě byl také pohřben. F. knihovnu s převahou právnické | |||
literatury koupil klášter v Rajhradě (u Brna). | |||
'''L:''' Ch. d’Elvert, Von den Landkarten in Mähren und Österreichisch-Schlesien I., | |||
General-, Land- oder Kreiskarten, in: Schriften der historisch-statistischen | |||
Sektion der k. k. mährischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, | |||
der Natur- und Landeskunde in Brünn 5, 1853, s. 89; R. Zuber, Osudy | |||
moravské církve v 18. století 1, 1987, s. 9–10, 34, 41, 60, 63, 74, 76, 134, | |||
172–173, 179, 187; 2, 2003, s. 123, 432 (s F. mapou olomoucké diecéze | |||
v příloze); P. Suchánek, Triumf obnovujícího se dne. Umění a duchovní | |||
aristokracie na Moravě v 18. století, 2013, s. 209–212, 214, 219, 251, 305, | |||
349–351, 358. | |||
'''P:''' MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, řkt. f. ú. Jimramov, matrika | |||
oddaných č. 15 679, snímek 268 (sňatek rodičů); tamtéž, řkt. f. ú. Brno – | |||
sv. Jakub, matrika křtů č. 16 861, snímek 37 (F. křest); ZA, Opava, pobočka | |||
Olomouc, fondy Arcibiskupství Olomouc, Metropolitní kapitula Olomouc; | |||
tamtéž, M. Zemek, Posloupnost prelátů a kanovníků olomoucké kapituly | |||
od počátku až po nynější dobu 2, 1659–1944, 1945 (rukopis). | |||
Jitka Jonová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:1705]] | [[Kategorie:1705]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | |||
[[Kategorie:1776]] | [[Kategorie:1776]] | ||
[[Kategorie:Olomouc]] |
Aktuální verze z 16. 11. 2019, 17:12
Jan Václav Xaver Fridrich Michael Lukáš FREY z Freyenfelsu | |
Narození | 18.10.1705 (datum křtu) |
---|---|
Místo narození | Brno |
Úmrtí | 17.10.1776 |
Místo úmrtí | Olomouc |
Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 391 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78870 |
FREY z Freyenfelsu, Jan Václav Xaver Fridrich Michael Lukáš, * 18. 10. 1705 (datum křtu) Brno, † 17. 10. 1776 Olomouc, římskokatolický kněz, světící biskup olomoucký
Syn právníka Jana Kryštofa Pruskauera z Parenfelsu a jeho manželky Isabely Terezie z Ostešova, kteří byli sezdáni 1704 v Jimramově. U křtu stáli jako kmotři vrchní zemský komoří markrabství moravského Xaver z Dietrichštejna a manželka zemského hejtmana Anna Františka z Oppersdorfu. Kardinál hrabě Wolfgang Hannibal Schrattenbach F. otce jmenoval ředitelem biskupských statků a 1723 byl za věrné služby povýšen do šlechtického stavu. Schrattenbach si vymohl svolení od papeže a 1719 F. jmenoval nesídelním kanovníkem v Olomouci namísto zemřelého Jana Antonína Pilatiho z Thassul. F. byl tedy finančně zajištěn a studoval církevní právo na filozofické fakultě vídeňské univerzity (1720/21) a teologii (trienium) u jezuitů (Collegio Romano) v Římě, kde byl 1726 prohlášen doktorem obojího práva a 1727 doktorem filozofie a teologie. Další dva roky pokračoval ve studiích v Ingolstadtu. Předtím 1719 přijal tonzuru a čtyři nižší svěcení ve Vídni, 1725 podjáhenské svěcení v Římě a 1726 svěcení jáhenské, ve stejném roce byl jmenován infulovaným opatem v Sümegu v Uhrách. Na kněze byl posvěcen E. D. Sommerfeldem 1729 ve Vratislavi, kde se stal také kanovníkem kolegiátní kapituly u sv. Kříže. Jako kanovník obou kapitul měl od Schrattenbacha uděleno právo používat pontifikálie v olomoucké diecézi. Za tamního sídelního kanovníka byl přijat 1734 a 1735 byl uveden do kanovnické rezidence. Od 1752 řídil kapitulní statky. 1761 byl jmenován arcijáhnem znojemským anebo arcijáhnem olomouckým a 1767 kustodem kapituly. Záhy po smrti pomocného biskupa Jana Karla Leopolda Scherffenberga byl navržen na jmenování pomocným biskupem, 1771 potvrzen a poté se stal titulárním biskupem markopolitánským a pomocným biskupem olomouckým (1772). Na počátku sedmdesátých let 18. století prováděl z pověření nemocného biskupa Maxmiliána Hamiltona generální vizitace nařízené císařovnou. Tohoto úředního úkolu zároveň využil k sestavení unikátního statistického díla s názvem Alma dioecesis Olomucensis. 1773 se stal kanovníkem seniorem a 1776 byl ustanoven generálním vikářem olomoucké diecéze a oficiálem.
F. sestavil podle Müllerovy mapy Moravy vlastní mapu olomoucké diecéze, již vydal 1762 v Norimberku. Na čtyřech listech doplněných dvěma listy rejstříků v ní zachytil celou diecézi a její administrativní členění (dvaašedesát děkanství s příslušnými farnostmi). Dále se 1762 postaral o zveřejnění menší mapy stejného církevního obvodu na jednom listě. Okolo 1760 dal svou rezidenci ve Wurmově ulici čp. 7 vyzdobit nástěnnými malbami, jednalo se o iluzivní krajiny s ruinami. Veškeré jmění odkázal na aniversarium katedrály sv. Václava, v jejíž kryptě byl také pohřben. F. knihovnu s převahou právnické literatury koupil klášter v Rajhradě (u Brna).
L: Ch. d’Elvert, Von den Landkarten in Mähren und Österreichisch-Schlesien I., General-, Land- oder Kreiskarten, in: Schriften der historisch-statistischen Sektion der k. k. mährischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde in Brünn 5, 1853, s. 89; R. Zuber, Osudy moravské církve v 18. století 1, 1987, s. 9–10, 34, 41, 60, 63, 74, 76, 134, 172–173, 179, 187; 2, 2003, s. 123, 432 (s F. mapou olomoucké diecéze v příloze); P. Suchánek, Triumf obnovujícího se dne. Umění a duchovní aristokracie na Moravě v 18. století, 2013, s. 209–212, 214, 219, 251, 305, 349–351, 358.
P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, řkt. f. ú. Jimramov, matrika oddaných č. 15 679, snímek 268 (sňatek rodičů); tamtéž, řkt. f. ú. Brno – sv. Jakub, matrika křtů č. 16 861, snímek 37 (F. křest); ZA, Opava, pobočka Olomouc, fondy Arcibiskupství Olomouc, Metropolitní kapitula Olomouc; tamtéž, M. Zemek, Posloupnost prelátů a kanovníků olomoucké kapituly od počátku až po nynější dobu 2, 1659–1944, 1945 (rukopis).
Jitka Jonová