BĚHAL Alois 6.2.1903-12.7.1989: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| datum úmrtí = 12.7.1989 | | datum úmrtí = 12.7.1989 | ||
| místo úmrtí = Přerov | | místo úmrtí = Přerov | ||
| povolání = 54- Etnograf | | povolání = 54- Etnograf<br />17- Veterinář<br />79- Sběratel nebo upravovatel lidových písní<br /> | ||
17- Veterinář | |||
79- Sběratel nebo | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 335-336 | |||
}} | }} | ||
Řádek 57: | Řádek 57: | ||
[[Kategorie:54- Etnograf]] | [[Kategorie:54- Etnograf]] | ||
[[Kategorie:17- Veterinář]] | [[Kategorie:17- Veterinář]] | ||
[[Kategorie:79- Sběratel nebo | [[Kategorie:79- Sběratel nebo upravovatel lidových písní]] | ||
[[Kategorie:1903]] | [[Kategorie:1903]] | ||
[[Kategorie:Přerov]] | [[Kategorie:Přerov]] | ||
[[Kategorie:1989]] | [[Kategorie:1989]] | ||
[[Kategorie:Přerov]] | [[Kategorie:Přerov]] |
Aktuální verze z 30. 9. 2019, 15:51
Alois BĚHAL | |
Narození | 6.2.1903 |
---|---|
Místo narození | Přerov |
Úmrtí | 12.7.1989 |
Místo úmrtí | Přerov |
Povolání |
54- Etnograf 17- Veterinář 79- Sběratel nebo upravovatel lidových písní |
Citace | Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 335-336 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=74007 |
BĚHAL, Alois, * 6. 2. 1903 Přerov, † 12. 7. 1989 Přerov, zvěrolékař, tanečník, choreograf
Po absolvování přerovského gymnázia (1914–23) a Vysoké školy veterinární v Brně (1928, MVDr.) pracoval do 1976 jako veterinární lékař v Olomouci a Přerově. Za studií byl členem gymnaziálního pěveckého sboru, později pěveckého sdružení Tyrš a Přerub. Byl cvičitelem a po druhé světové válce náčelníkem přerovského Sokola. Hudební nadání zdědil po otci (hrál na dechové nástroje) a v rodinném prostředí poznal také lidový tanec. Blíže ho k němu přivedlo školení uspořádané Ludmilou Mátlovou-Uhrovou a Zdenou Kyselou 1954 na Svatém Kopečku u Olomouce. Osobní vlohy ho vedly k tomu, že založil při Osvětové besedě v Přerově národopisný soubor. Spolupracoval i s dalšími přerovskými kolektivy, které vznikly při n. p. Meopta a zemědělské škole. 1967–85 byl uměleckým vedoucím souboru Haná Přerov. Nejvýraznější výsledky přinesla jeho dlouholetá choreografická spolupráce s hanáckými soubory v Troubkách nad Bečvou, Doloplazích u Olomouce, Velké Bystřici, Olomouci, Chropyni a ve Vyškově. Scénická pásma (Hrncová, Regruti), taneční úpravy (Varšavěnka, Kalamajka, Šotyška, Červený šáteček, Spadla z habra, Stodolenka, Štéc, Valašenka, Anovská, Tovačovsky hatě) a sólové choreografie (Šmigrust, Hanačka bochte v kléně nese, Holubička) se staly součástí kmenového repertoáru těchto kolektivů. Podílel se na slavnostech v Náměšti na Hané a Troubkách nad Bečvou, kde jako tanečník i vystupoval. Byl členem Hanáckého poradního sboru v Kroměříži, Okresního poradního sboru pro soubory lidových písní a tanců (SLPT) v Přerově a Krajského poradního sboru pro SLPT v Ostravě. Vyučoval hanácké tance na lidové konzervatoři v Přerově (1981–83). Rozvíjel odkaz L. Mátlové- -Uhrové a choreografickými úpravami ovlivnil interpretaci lidového tance na Hané.
L: M. Válka, Životní jubileum MVDr. A. B., in: Národopisné aktuality 20, 1983, s. 203; H. Lisická, A. B. a lidový tanec na Hané, in: Studie Muzea Kroměřížska 92–93, 1993, s. 73n.; Od folkloru k folklorismu. Slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku, 1997, s. 15.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Miroslav Válka