GRÉGR Vratislav 28.10.1914-1.2.1991: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Vratislav GRÉGR | | jméno = Vratislav GRÉGR | ||
| obrázek = | | obrázek = Gregr Vratislav portret.jpg | ||
| datum narození = 28.10.1914 | | datum narození = 28.10.1914 | ||
| místo narození = Písek | | místo narození = Písek | ||
| datum úmrtí = 1.2.1991 | | datum úmrtí = 1.2.1991 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 3- Chemik nebo alchymista | | povolání = 3- Chemik nebo alchymista<br />61- Pedagog<br />31- Potravinář<br /> | ||
61- Pedagog | |||
31- Potravinář | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 738 | |||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 28. 4. 2021, 11:09
Vratislav GRÉGR | |
Narození | 28.10.1914 |
---|---|
Místo narození | Písek |
Úmrtí | 1.2.1991 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
3- Chemik nebo alchymista 61- Pedagog 31- Potravinář |
Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 738 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69642 |
GRÉGR, Vratislav, * 28. 10. 1914 Písek, † 1. 2. 1991 Praha, chemik, pedagog
Syn Gustava G. (* 20. 10. 1874 Písek, † 22. 5. 1923 Písek), vnuk Gustava G. st. (1832–1894), lesníka u rodiny Paarů, pravnuk Josefa G. (1795–1884). Otec se živil v Písku jako statkář, avšak zastával i funkce v zemědělských spolcích. Byl členem výboru písecké Občanské záložny, ředitelem Hospodářské záložny, podílel se na činnosti Jihočeského hospodářského družstva a 1912–15 byl redaktorem jejího orgánu Jihočeských hospodářských listů. Na sklonku života se stal členem obecního zastupitelstva a městské rady.
G. v osmi letech zemřela matka. 1925 nastoupil na státní vyšší reálku v Písku, maturoval 1932. Studoval s výborným prospěchem na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství ČVUT (Ing. 1937). Pracoval postupně v továrně Synthesia v Semtíně, ve zlínských obuvnických závodech, chemických továrnách v Ústí nad Labem a v Praze ve Výzkumném ústavu lihovarském. Od 1953 působil na VŠCHT: 1955–65 docent na fakultě potravinářské technologie, 1965 byl jmenován profesorem. Zabýval se zejména lihovarnictvím a drožďárenstvím; ve druhé polovině padesátých let byl hlavním autorem patentu na první komplexní bezodpadovou technologii v československém kvasném průmyslu. Je spoluautorem příručky Výroba lihovin (s J. Uhrem, 2., přeprac. vyd. 1974) a podílel se rovněž na obou dílech učebnice Lihovarství (1956, 1963; kolektiv pod vedením J. Dyra).
D: Metody k rozborům provozních a odpadních vod v potravinářském průmyslu, 1955; Chemie a technologie drožďařství, 1957; Návody k praktickým cvičením z kvasné technologie, 1958; Průmyslová výroba lihovin, 1964 (s J. Uhrem); Analytické metody ke cvičení z kvasné chemie a technologie, 1966 (s M. Rychterou).
L: ČBS, s. 173; MSB 3, s. 35; Tomeš, s. 379; Písecké listy 28, 1923, č. 21, s. 7; 41, 1937, č. 11, s. 4; Otavan 7, 1923, č. 6–7, s. 99; Výroční zpráva státní vyšší reálky Dra. Adolfa Heyduka v Písku za školní rok 1925–1926, s. 10; 1932–1933, s. 11; 1929–1930, s. 53.
P: SOkA, Písek, sčítání lidu v obci Písek v roce 1921, sčítací operát pro čp. 99, Budějovické předměstí (http://digi.ceskearchivy.cz/cs/634384/65, stav k 11. 7. 2016).
Bohumír Bernášek