HEVERA Čeněk 7.12.1836-27.1.1896

Čeněk HEVERA
Narození	7.12.1836
Místo narození	Kolín
Úmrtí	27.1.1896
Místo úmrtí	Kolín
Povolání	47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 63- Spisovatel
Citace	Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 570-571
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47346

HEVERA, Čeněk, * 7. 12. 1836 Kolín, † 27. 1. 1896 Kolín, politik, spisovatel

Oba jeho rodiče zemřeli brzy, H. se musel starat o tři mladší bratry. Vzdělával se soukromě. Pracoval na okresním úřadě v Přibyslavi, 1865 získal místo okresního tajemníka v Kolíně a začal usilovat o rozvoj okresu. V Kolíně se jako člen výboru okresní hospodářské a průmyslové jednoty podílel na založení banky, akciového skladu na střižní zboží a továrny na umělá hnojiva. Jeho zásluhou vznikl i železný most. H. byl příznivcem českých vlasteneckých iniciativ. Podporoval rozvoj družstevních záložen. Přebudoval kolínskou záložnu tak, že mohla poskytovat rozsáhlé úvěry drobným rolníkům. Na jejím sjezdu v Mladé Boleslavi 1873 se vyslovil pro podporu českých peněžních ústavů, dva roky nato byl povolán do zemské komise pro povznesení hospodářského úvěru. Své názory, lišící se od postojů ostatních členů, však neprosadil. H. článek v deníku Politik, adresovaný předsednictvu této komise, byl zkonfiskován.

Vystupoval 1868–72 jako hlavní řečník na táborech lidu ve Vysoké (u Kutné Hory), v Malíně (dnes součást Kutné Hory) a v Ledči nad Sázavou. Na počátku sedmdesátých let 19. století procestoval Čechy, německé země, Belgii, Švýcarsko a Francii. Za venkovské obce okresů Hradec Králové a Nechanice byl 1874–89 poslancem staročeské strany v českém zemském sněmu, 1873–91 zasedal i v poslanecké sněmovně říšské rady. V prvních přímých volbách 1873 byl zvolen za kurii venkovských obcí, obvod Kolín, Poděbrady atd. Mandát vzhledem k pasivní rezistenci českých politiků nepřevzal. Za tentýž obvod uspěl i ve volbách do říšské rady 1879 a 1885. V prvním případě přijal mandát poté, co předseda vlády Eduard Taaffe přesvědčil české politiky k návratu do říšské rady. Na centrální úrovni ve Vídni se H. soustředil především na hospodářské otázky. Připojil se k Českému klubu (jednotné parlamentní sdružení staročechů, mladočechů, české konzervativní šlechty a moravských poslanců). 1880 schválila říšská rada zákon na ochranu a ulehčení záložnám podle H. návrhu.

Stal se čestným občanem několika obcí a čestným členem mnoha spolků. Publikoval písemná pojednání z oblasti národohospodářství a veřejné správy, která vycházela v časopisech i samostatně. Psal výhradně česky, některé práce se dočkaly překladu do němčiny či srbštiny (Švýcarsko, jeho ústava, jeho vláda, jeho samospráva, 1875). Obdržel státní cenu za nejlepší práci o zalesňovací otázce v Čechách (spis Lesy v Čechách, 1877). Posmrtně vyšla Podrobná mapa okolí pražského a 365 odpoledních výletů z Prahy, na jejichž sestavení se H. podílel. Jeho přičiněním byly České akademii věd a umění přiznány finanční prostředky ve výši asi čtyřiceti osmi tisíc zlatých, které jí na sklonku života věnoval lékař a politik Josef Šícha. Akademie z nich založila tzv. Šíchův fond určený na podporu lékařské vědy.

L: OSN 11, s. 256–257; MSN 3, s. 175; KSN 5, s. 119; MSB 1, s. 207; Č. H., in: Světozor 14, 1880, č. 21, s. 250; 30, 1896, č. 12, s. 144 (zpráva o úmrtí); Č. H. mrtev, in: Národní listy 28. 1. 1896, s. 4; https://www.parlament.gv.at/WWER/PARL/J1848/Hevera.shtml (stav k 16. 9. 2020); cs.wikipedia.org (se soupisem díla a literatury, stav k 16. 9. 2020).

P: SOA, Praha, Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Kolín 14, 1833–1837, fol. 214; matrika zemř. řkt. f. ú. Kolín 77, 1886–1901, fol. 256.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vojtěch Szajkó