GRMELA Jan 19.8.1861-25.10.1932: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jan GRMELA | | jméno = Jan GRMELA | ||
| obrázek = | | obrázek = Grmela Jan portret.png | ||
| datum narození = 19.8.1861 | | datum narození = 19.8.1861 | ||
| místo narození = Pačlavice (u Kroměříže) | | místo narození = Pačlavice (u Kroměříže) | ||
| datum úmrtí = 25.10.1932 | | datum úmrtí = 25.10.1932 | ||
| místo úmrtí = Paříž (Francie) | | místo úmrtí = Paříž (Francie) | ||
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel<br />68- Redaktor nebo žurnalista | ||
68- Redaktor nebo žurnalista | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 746-747 | |||
}} | }} | ||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
S konečnou porážkou carofilů ve Francii skončila na jaře 1916 i G. rozkladná aktivita. | S konečnou porážkou carofilů ve Francii skončila na jaře 1916 i G. rozkladná aktivita. | ||
'''L:''' V. Vojtěch, Česká kolonie pařížská v našem odboji, in: Naše revoluce 4, 1926–1927, s. 1–37, 178–225, zvl. s. 182; J. Boháč, Kronika československé legie ve Francii. Rota Nazdar 1914–1916, 1938, passim; B. Pračka – O. Králík – J. Dvořák, Bezručův proces, 1964; K. Pichlík, Československý odboj 1914–1918 bez legend, 1968, s. 73–79; Ficek 3, s. 38–39 (s další literaturou); L. Cimalová, J. G. a rozvoj Mariánských hor v letech 1900–1906, in: Ostrava 7, 1974, s. 145–165; Slezsko 3, s. 43–44 (s další literaturou); https://cs.wikipedia.org/(stav k 28. 4. 2016). | '''L:''' V. Vojtěch, Česká kolonie pařížská v našem odboji, in: Naše revoluce 4, 1926–1927, s. 1–37, 178–225, zvl. s. 182; J. Boháč, Kronika československé legie ve Francii. Rota Nazdar 1914–1916, 1938, passim; B. Pračka – O. Králík – J. Dvořák, Bezručův proces, 1964; K. Pichlík, Československý odboj 1914–1918 bez legend, 1968, s. 73–79; Ficek 3, s. 38–39 (s další literaturou); L. Cimalová, J. G. a rozvoj Mariánských hor v letech 1900–1906, in: Ostrava 7, 1974, s. 145–165; Slezsko 3, s. 43–44 (s další literaturou); https://cs.wikipedia.org/ (stav k 28. 4. 2016). | ||
'''P:''' VHA, Praha, fond Československá kolonie ve Francii 1914–1918. | '''P:''' VHA, Praha, fond Československá kolonie ve Francii 1914–1918. | ||
Martin | Martin Kučera | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Aktuální verze z 5. 5. 2021, 11:14
| Jan GRMELA | |
 | |
| Narození | 19.8.1861 |
|---|---|
| Místo narození | Pačlavice (u Kroměříže) |
| Úmrtí | 25.10.1932 |
| Místo úmrtí | Paříž (Francie) |
| Povolání |
63- Spisovatel 68- Redaktor nebo žurnalista |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 746-747 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53131 |
GRMELA, Jan, * 19. 8. 1861 Pačlavice (u Kroměříže), † 25. 10. 1932 Paříž (Francie), účastník krajanského hnutí, publicista
Pocházel z chudé rodiny. Po ukončení měšťanské školy nastoupil službu u četnictva, jako strážmistr v Přívoze (dnes Ostrava) se oženil a díky kontaktům ženina otce přijal místo obecního tajemníka. Politicky se angažoval v moravské mladočeské straně, zasloužil se o české školy, kanalizaci a silniční síť v obci. Po zlomu století vedl obecní kancelář v obci Čertova Lhotka, resp. Lhotka u Moravské Ostravy (dnes Ostrava), dosáhl jejího přejmenování na Mariánské Hory a získal pro ni městský statut; 1911 neúspěšně kandidoval do zemského sněmu. Brzy nato byl zřejmě neprávem obviněn z defraudace a pro hrozící aféru se vystěhoval do Paříže. Přispíval do krajanského tisku, vystupoval jako zneuznaný politik a básník, který čeká na příležitost. Po vypuknutí války stanul ve středu českých rusofilů ve Francii. Zprvu ho výbor České kolonie a dobrovolníků v Paříži nebral příliš vážně, neboť G. na všechny strany adresoval memoranda, až v prosinci 1914 s ním začal spolupracovat ambiciózní J. Hoffman-Krátký, který ho navrhl do předsednictva nově založené La ligue franco-tchèque a svěřil mu redakci jejího orgánu Na zdar! Na sjezdu konzervativní carofilské opozice v kolonii byl 17. 1. 1915 na Hoffmanův návrh zvolen předsedou výboru, v němž podporoval agenta ruské vlády S. Koníčka-Horského a jeho protimasarykovskou Národní radu. Usiloval přitom o svržení řádného předsedy krajanské organizace J. Čapka. Teprve v březnu 1915 se podařilo tuto frakci izolovat. Avšak další konzervativní carofil V. Crkal mu otevřel stránky své revue L’indépendance tchèque, kde G. mohl s vědomím šéfredaktora tisknout plagiáty, jakési básnické manifesty a díkůvzdání caru Mikulášovi II. pod šifrou P. B. Ač jeho básně, vydané souborně v knize Fleurs nationales. Květy národní (1915), byly neobyčejně špatné, rakousko-uherská cenzura je zachytila a na jejich základě vojenská justice obžalovala básníka Petra Bezruče z velezrady. Podobný plagiát označený šifrou J. S. M. (= Machar) zůstal nepovšimnut. S konečnou porážkou carofilů ve Francii skončila na jaře 1916 i G. rozkladná aktivita.
L: V. Vojtěch, Česká kolonie pařížská v našem odboji, in: Naše revoluce 4, 1926–1927, s. 1–37, 178–225, zvl. s. 182; J. Boháč, Kronika československé legie ve Francii. Rota Nazdar 1914–1916, 1938, passim; B. Pračka – O. Králík – J. Dvořák, Bezručův proces, 1964; K. Pichlík, Československý odboj 1914–1918 bez legend, 1968, s. 73–79; Ficek 3, s. 38–39 (s další literaturou); L. Cimalová, J. G. a rozvoj Mariánských hor v letech 1900–1906, in: Ostrava 7, 1974, s. 145–165; Slezsko 3, s. 43–44 (s další literaturou); https://cs.wikipedia.org/ (stav k 28. 4. 2016).
P: VHA, Praha, fond Československá kolonie ve Francii 1914–1918.
Martin Kučera