HAVELKOVÁ Vlasta 12.12.1857-16.6.1939: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Vlasta HAVELKOVÁ | | jméno = Vlasta HAVELKOVÁ | ||
| obrázek = | | obrázek = Havelkova Vlasta portret.jpg | ||
| datum narození = 12.12.1857 | | datum narození = 12.12.1857 | ||
| místo narození = Blansko | | místo narození = Blansko | ||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 54- Etnograf | | povolání = 54- Etnograf | ||
| jiná jména = | |||
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 336 | |||
}} | |||
'''HAVELKOVÁ, Vlasta''' ''(roz. Wanklová), * 12. 12. 1857 Blansko, † 16. 6. 1939 Praha, etnografka, archeoložka'' | |||
Čtvrtá dcera archeologa Jindřicha Wankla (1821–1897) | |||
a Elišky, roz. Šímové (1832–1903), dcery správce kuřimského | |||
panství a organizátorky kulturního života v Blansku. Manželka spisovatele a etnografa Jana H. (1839–1886). H. se významně zasloužila o založení Vlasteneckého spolku muzejního | |||
v Olomouci, který 1883 ve městě vybudoval první české muzeum. Shromáždila tisíce sbírkových předmětů a za podpory | |||
olomouckých církevních kruhů uspořádala 1885 první národopisnou výstavu. Podílela se především na přípravě výstav | |||
výšivek a krojů. | |||
V jejích vědeckých pojednáních se odráželo silné národní cítění a až nekritický obdiv k lidové kultuře. Byla ovlivněna názory | |||
otce, považujícího Slovany za praobyvatele Evropy, a manžela, | |||
věřícího v autochtonnost Slovanů na českém území. Od svého spolupracovníka Ignáce Wurma přejala metodu srovnávání | |||
mezi ornamenty lidovými a těmi, které pocházely z archeologických nálezů. Například halštatskou kulturu pokládala za | |||
slovanskou. Aktivně se účastnila archeologických výzkumů | |||
v Předmostí u Přerova. V devadesátých letech 19. století částečně opustila názor o slovanském původu evropské kultury. | |||
1895 spolupracovala na moravské kolekci pro Národopisnou | |||
výstavu českoslovanskou v Praze. Lubor Niederle ji ustanovil | |||
1906 kustodkou pražského Národopisného muzea. | |||
H. se stala vědeckou autoritou v českých zemích i v Evropě; | |||
vytvořila koncepci pořádání národopisných expozic a sbírek. | |||
S členkami národopisného odboru Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci a I. Wurmem je považována za zakladatelskou osobnost české etnografie na Moravě. Její iniciativa a terénní výzkumy vedly k otevření desítek nových muzeí. | |||
Publikovala např. v ''Časopise Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci'' a v ''Českém lidu''. Její vzpomínky vycházely na pokračování v olomouckém periodiku ''Pozor''. | |||
'''D:''' výběr: Výstava národního vyšívání moravského, 1885; Vyšívání lidu moravského, 1895; Vývoj některých ornamentů našich lidových ve vyšívání, 1898. | |||
'''L:''' OSN 28, s. 546; OSND 2/2, s. 1050; MSN 3, s. 97; KSN 5, s. 55; Lidová | |||
kultura, s. 68; O. Stránská, V. H., in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 29, 1912, s. 45–50; J. Horák, Národopis československý. | |||
Přehledný nástin, in: Československá vlastivěda. Člověk, 1933, s. 392–397; | |||
R. Fischer, V. H., in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 53, 1940, s. 95–97; M. Písková, Dějiny Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, in: Živé tradice (1883–1983). K 100. výročí založení prvního čes. muzea v Olomouci, M. Písková – V. Stratil (eds.), 1983, s. 5–62; | |||
K. Štyksová, Malíř František H. z Loštic 1817–1882, 2014 (bakalářská diplomová práce, FF UP, Olomouc), s. 6–12 (se soupisem pramenů a literatury); | |||
cs.wikipedia.org (stav k 1. 5. 2019). | |||
'''P:''' MZA, Brno, fond E 67, Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Blansko, | |||
sv. VIII, sign. 53, 1840–1862, s. 248; Vlastivědné muzeum, Olomouc, osobní | |||
fond Jana H., inv. č. 9; tamtéž, Literární archiv, písemná pozůstalost V. H., | |||
sign. 14. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/4b2b60a3-4be1-402f-861a-89529ef8305e Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Milada Písková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:54- Etnograf]] | [[Kategorie:54- Etnograf]] |
Aktuální verze z 17. 5. 2022, 12:11
Vlasta HAVELKOVÁ | |
![]() | |
Narození | 12.12.1857 |
---|---|
Místo narození | Blansko |
Úmrtí | 16.6.1939 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 54- Etnograf |
Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 336 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47036 |
HAVELKOVÁ, Vlasta (roz. Wanklová), * 12. 12. 1857 Blansko, † 16. 6. 1939 Praha, etnografka, archeoložka
Čtvrtá dcera archeologa Jindřicha Wankla (1821–1897) a Elišky, roz. Šímové (1832–1903), dcery správce kuřimského panství a organizátorky kulturního života v Blansku. Manželka spisovatele a etnografa Jana H. (1839–1886). H. se významně zasloužila o založení Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, který 1883 ve městě vybudoval první české muzeum. Shromáždila tisíce sbírkových předmětů a za podpory olomouckých církevních kruhů uspořádala 1885 první národopisnou výstavu. Podílela se především na přípravě výstav výšivek a krojů.
V jejích vědeckých pojednáních se odráželo silné národní cítění a až nekritický obdiv k lidové kultuře. Byla ovlivněna názory otce, považujícího Slovany za praobyvatele Evropy, a manžela, věřícího v autochtonnost Slovanů na českém území. Od svého spolupracovníka Ignáce Wurma přejala metodu srovnávání mezi ornamenty lidovými a těmi, které pocházely z archeologických nálezů. Například halštatskou kulturu pokládala za slovanskou. Aktivně se účastnila archeologických výzkumů v Předmostí u Přerova. V devadesátých letech 19. století částečně opustila názor o slovanském původu evropské kultury. 1895 spolupracovala na moravské kolekci pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze. Lubor Niederle ji ustanovil 1906 kustodkou pražského Národopisného muzea.
H. se stala vědeckou autoritou v českých zemích i v Evropě; vytvořila koncepci pořádání národopisných expozic a sbírek. S členkami národopisného odboru Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci a I. Wurmem je považována za zakladatelskou osobnost české etnografie na Moravě. Její iniciativa a terénní výzkumy vedly k otevření desítek nových muzeí. Publikovala např. v Časopise Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci a v Českém lidu. Její vzpomínky vycházely na pokračování v olomouckém periodiku Pozor.
D: výběr: Výstava národního vyšívání moravského, 1885; Vyšívání lidu moravského, 1895; Vývoj některých ornamentů našich lidových ve vyšívání, 1898.
L: OSN 28, s. 546; OSND 2/2, s. 1050; MSN 3, s. 97; KSN 5, s. 55; Lidová kultura, s. 68; O. Stránská, V. H., in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 29, 1912, s. 45–50; J. Horák, Národopis československý. Přehledný nástin, in: Československá vlastivěda. Člověk, 1933, s. 392–397; R. Fischer, V. H., in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 53, 1940, s. 95–97; M. Písková, Dějiny Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, in: Živé tradice (1883–1983). K 100. výročí založení prvního čes. muzea v Olomouci, M. Písková – V. Stratil (eds.), 1983, s. 5–62; K. Štyksová, Malíř František H. z Loštic 1817–1882, 2014 (bakalářská diplomová práce, FF UP, Olomouc), s. 6–12 (se soupisem pramenů a literatury); cs.wikipedia.org (stav k 1. 5. 2019).
P: MZA, Brno, fond E 67, Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Blansko, sv. VIII, sign. 53, 1840–1862, s. 248; Vlastivědné muzeum, Olomouc, osobní fond Jana H., inv. č. 9; tamtéž, Literární archiv, písemná pozůstalost V. H., sign. 14.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Milada Písková