ALEŠ-LYŽEC Josef 28.10.1862-27.9.1927: Porovnání verzí
(ALEŠ-Lyžec_Josef_Šimon_20.10.1862-27.9.1927) |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Josef | | jméno = Josef ALEŠ-LYŽEC | ||
| obrázek = | | obrázek = Ales-Lyzec Josef portret.jpg | ||
| datum narození = | | datum narození = 28.10.1862 | ||
| místo narození = Písek | | místo narození = Písek | ||
| datum úmrtí = 27.9.1927 | | datum úmrtí = 27.9.1927 | ||
| místo úmrtí = Boseň | | místo úmrtí = Boseň u Mnichova Hradiště | ||
| povolání = 61- Pedagog | | povolání = 61- Pedagog<br />11- Geolog<br />72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury<br /> | ||
11- Geolog | |||
72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 59 | ||
}} | |||
'''ALEŠ-LYŽEC, Josef,''' ''* 28. 10. 1862 Písek, † 27. 9. 1927 Boseň u Mnichova Hradiště, učitel, propagátor lyžování a zimní turistiky, publicista'' | |||
Vystudoval reálku v Písku. Učitelskou dráhu nastoupil v Milavčích | |||
u Domažlic. Tam se sblížil s A. Váchalovou a stal se | |||
otcem jejich nemanželského syna, pozdějšího malíře J. Váchala | |||
(1884–1969). Jako zatímní podučitel střídal A. místa nejprve | |||
na pražských předměstských školách (1882–91) a potom | |||
až do 1917, kdy byl penzionován, v okolí Mnichova Hradiště. | |||
Nepoddajnost a neloajalita vůči nadřízeným úřadům | |||
a jeho podivínství způsobily, že byl často překládán, vystřídal | |||
22 školy. Po odchodu do důchodu se odstěhoval do krkonošského | |||
Bratrouchova. Ze zdravotních důvodů se 1925 vrátil do | |||
Bosně u Mnichova Hradiště, kde zemřel a je pochován. | |||
Alšovou největší láskou byla zimní horská příroda, kterou | |||
pozoroval při jízdě na lyžích odstrkuje se jednou dlouhou | |||
holí. Pohybu a pobytům v horách věnoval řadu článků a knihu. | |||
V ní propagoval zimní turistiku a podal obraz Krkonoš | |||
v prvním desetiletí 20. století. Psal i články o národnostních | |||
poměrech v českém pohraničí, o některých pedagogických | |||
otázkách a sledoval uměleckou tvorbu M. Alše, který byl jeho | |||
příbuzný. Zabýval se teosofií a spiritismem. Pod pseudonymem | |||
Helena Dvořáková přeložil z francouzštiny díla L. Denise | |||
''Proč'' ''žijeme'' a ''Po'' ''smrti''. Ve snaze vytvořit české lyžařské | |||
názvosloví prosazoval mj. novotvary „lyžba“ a „lyžec“. | |||
'''D:''' Obrazy horské zimní krásy, 1909. | |||
'''L:''' K. Bílek, J. A.-L. (inventář), 1978; (jr), A.-L., bludný Ahasver, in: Krkonoše | |||
1972, č. 1, s. 28n.; M. Bajerová, Milovník krásy, in: Krkonoše 1978, č. | |||
4, s. 19n.; Jeden, co razil stopu, in: Lidová demokracie 26. 9. 1987; O. Kulhánek | |||
a kol., Malá encyklopedie lyžování, 1987, s. 13; O. Kulhánek, Zlatá | |||
kniha lyžování, 1989, s. 52; H. Klínková, Zasuté obrazy J. A.-L., in: Tvar | |||
1998, č. 6, s. 14; Tomeš 1, s. 24. | |||
'''P:''' LA PNP Praha; SOA Mladá Boleslav; Krkonošské muzeum Jilemnice. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/275403 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Miloslav Martínek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
[[Kategorie:11- Geolog]] | [[Kategorie:11- Geolog]] | ||
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | [[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | ||
[[Kategorie:1862]] | [[Kategorie:1862]] | ||
[[Kategorie:Písek]] | [[Kategorie:Písek]] | ||
[[Kategorie:1927]] | [[Kategorie:1927]] | ||
[[Kategorie:Boseň]] | [[Kategorie:Boseň]] |
Aktuální verze z 19. 9. 2019, 07:13
Josef ALEŠ-LYŽEC | |
Narození | 28.10.1862 |
---|---|
Místo narození | Písek |
Úmrtí | 27.9.1927 |
Místo úmrtí | Boseň u Mnichova Hradiště |
Povolání |
61- Pedagog 11- Geolog 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 59 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39063 |
ALEŠ-LYŽEC, Josef, * 28. 10. 1862 Písek, † 27. 9. 1927 Boseň u Mnichova Hradiště, učitel, propagátor lyžování a zimní turistiky, publicista
Vystudoval reálku v Písku. Učitelskou dráhu nastoupil v Milavčích u Domažlic. Tam se sblížil s A. Váchalovou a stal se otcem jejich nemanželského syna, pozdějšího malíře J. Váchala (1884–1969). Jako zatímní podučitel střídal A. místa nejprve na pražských předměstských školách (1882–91) a potom až do 1917, kdy byl penzionován, v okolí Mnichova Hradiště. Nepoddajnost a neloajalita vůči nadřízeným úřadům a jeho podivínství způsobily, že byl často překládán, vystřídal 22 školy. Po odchodu do důchodu se odstěhoval do krkonošského Bratrouchova. Ze zdravotních důvodů se 1925 vrátil do Bosně u Mnichova Hradiště, kde zemřel a je pochován. Alšovou největší láskou byla zimní horská příroda, kterou pozoroval při jízdě na lyžích odstrkuje se jednou dlouhou holí. Pohybu a pobytům v horách věnoval řadu článků a knihu. V ní propagoval zimní turistiku a podal obraz Krkonoš v prvním desetiletí 20. století. Psal i články o národnostních poměrech v českém pohraničí, o některých pedagogických otázkách a sledoval uměleckou tvorbu M. Alše, který byl jeho příbuzný. Zabýval se teosofií a spiritismem. Pod pseudonymem Helena Dvořáková přeložil z francouzštiny díla L. Denise Proč žijeme a Po smrti. Ve snaze vytvořit české lyžařské názvosloví prosazoval mj. novotvary „lyžba“ a „lyžec“.
D: Obrazy horské zimní krásy, 1909.
L: K. Bílek, J. A.-L. (inventář), 1978; (jr), A.-L., bludný Ahasver, in: Krkonoše 1972, č. 1, s. 28n.; M. Bajerová, Milovník krásy, in: Krkonoše 1978, č. 4, s. 19n.; Jeden, co razil stopu, in: Lidová demokracie 26. 9. 1987; O. Kulhánek a kol., Malá encyklopedie lyžování, 1987, s. 13; O. Kulhánek, Zlatá kniha lyžování, 1989, s. 52; H. Klínková, Zasuté obrazy J. A.-L., in: Tvar 1998, č. 6, s. 14; Tomeš 1, s. 24.
P: LA PNP Praha; SOA Mladá Boleslav; Krkonošské muzeum Jilemnice.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Miloslav Martínek