AMBROŽ Josef Karel 26.2.1754-8.9.1882: Porovnání verzí
(AMBROŽ_Josef_Karel_26.2.1754-8.9.1882) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| místo narození = Český Krumlov | | místo narození = Český Krumlov | ||
| datum úmrtí = 8.9.1882 | | datum úmrtí = 8.9.1882 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Berlín (Německo) | ||
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret<br />77- Hudební skladatel | ||
77- Hudební skladatel | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 75-76 | ||
}} | }} | ||
'''AMBROŽ, Josef Karel''' ''(též AMBROSCH, AMBROŠ, též Joseph Karl, Carl),'' ''* 26. 2. 1754 Český Krumlov, † 8. 9. 1822 Berlín (Německo), pěvec, hudební skladatel'' | |||
Studoval v Praze u J. A. Koželuha. Od 1784 zpíval v divadlech | |||
v Bayreuthu, Hamburku, Hannoveru a ve Vídni. 1791 | |||
až 1811 působil jako první tenorista v berlínském Královském | |||
národním divadle, kde ztvárnil řadu významných rolí | |||
v Mozartových operách. 1811 odešel na odpočinek, ale ještě | |||
1815 zpíval roli Adama ve ''Vesnickém'' ''lazebníku'' J. B. Schenka | |||
a na koncertě 1. 3. 1818 své zhudebnění Schillerovy ''Ódy na'' | |||
''radost'' v latinském překladu, doprovázené dvacetičlenným | |||
mužským sborem, a Beethovenovu píseň ''Adelaide'', op. 46. Byl | |||
členem Berliner Singakademie (1810–17). V posledních letech | |||
života vyučoval zpěvu. Současníci A. považovali za jednoho | |||
z nejlepších tenoristů, obdivovali jeho citlivý projev, | |||
správnou deklamaci italštiny a herecké schopnosti. Sám písně | |||
komponoval. Často užíval strofickou formu, variační práci na základě vlastních nebo převzatých melodií a sborový doprovod | |||
sólového partu. Pěvecké dráze se věnovala i A. dcera | |||
Wilhelmine. | |||
'''D:''' Freymaurer Lieder mit Melodien (s J. M. Böheimem), 2 sv., Berlin 1793; | |||
21 písní, in: Auswahl von Maurer Gesängen mit Melodien der vorzüglichsten | |||
Componisten, ed. J. M. Böheim, 2 sv., Berlin 1798–99. | |||
'''L:''' M. Friedländer, Das deutsche Lied im 18. Jahrhundert. Quellen und | |||
Studien, Stuttgart – Berlín 1902; L. Schneider, Geschichte der Oper und des | |||
königlichen Opernhauses in Berlin, Berlín 1852; Pazdírek 1, s. 13; OSN 2, | |||
s. 97; HS 1, s. 27; MGG 1, s. 586n.; Grove 1, s. 108; LDM 1, s. 92. | |||
Milada Jonášová, Jitka Ludvová | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
[[Kategorie:1754]] | [[Kategorie:1754]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Český Krumlov]] | ||
[[Kategorie:1882]] | [[Kategorie:1882]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Berlín]] | ||
Aktuální verze z 19. 9. 2019, 07:48
| Josef Karel AMBROŽ | |
 | |
| Narození | 26.2.1754 |
|---|---|
| Místo narození | Český Krumlov |
| Úmrtí | 8.9.1882 |
| Místo úmrtí | Berlín (Německo) |
| Povolání |
78- Hudební interpret 77- Hudební skladatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 75-76 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39211 |
AMBROŽ, Josef Karel (též AMBROSCH, AMBROŠ, též Joseph Karl, Carl), * 26. 2. 1754 Český Krumlov, † 8. 9. 1822 Berlín (Německo), pěvec, hudební skladatel
Studoval v Praze u J. A. Koželuha. Od 1784 zpíval v divadlech v Bayreuthu, Hamburku, Hannoveru a ve Vídni. 1791 až 1811 působil jako první tenorista v berlínském Královském národním divadle, kde ztvárnil řadu významných rolí v Mozartových operách. 1811 odešel na odpočinek, ale ještě 1815 zpíval roli Adama ve Vesnickém lazebníku J. B. Schenka a na koncertě 1. 3. 1818 své zhudebnění Schillerovy Ódy na radost v latinském překladu, doprovázené dvacetičlenným mužským sborem, a Beethovenovu píseň Adelaide, op. 46. Byl členem Berliner Singakademie (1810–17). V posledních letech života vyučoval zpěvu. Současníci A. považovali za jednoho z nejlepších tenoristů, obdivovali jeho citlivý projev, správnou deklamaci italštiny a herecké schopnosti. Sám písně komponoval. Často užíval strofickou formu, variační práci na základě vlastních nebo převzatých melodií a sborový doprovod sólového partu. Pěvecké dráze se věnovala i A. dcera Wilhelmine.
D: Freymaurer Lieder mit Melodien (s J. M. Böheimem), 2 sv., Berlin 1793; 21 písní, in: Auswahl von Maurer Gesängen mit Melodien der vorzüglichsten Componisten, ed. J. M. Böheim, 2 sv., Berlin 1798–99.
L: M. Friedländer, Das deutsche Lied im 18. Jahrhundert. Quellen und Studien, Stuttgart – Berlín 1902; L. Schneider, Geschichte der Oper und des königlichen Opernhauses in Berlin, Berlín 1852; Pazdírek 1, s. 13; OSN 2, s. 97; HS 1, s. 27; MGG 1, s. 586n.; Grove 1, s. 108; LDM 1, s. 92.
Milada Jonášová, Jitka Ludvová