ANDRES Václav *17.9.1894: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(ANDRES_Václav_17.9.1894)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 17.9.1894
| datum narození = 17.9.1894
| místo narození =  
| místo narození = Moravská Chrastová u Svitav
| datum úmrtí =  
| datum úmrtí = ?
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí =  
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik<br />75- Sochař nebo medailér<br />
75- Sochař nebo medailér


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Václav ANDRES
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 91-92
}}
 
'''ANDRES, Václav,''' ''* 17. 9. 1894 Moravská Chrastová (část obce Brněnec) u Svitav, † ?, malíř, sochař''
 
Pocházel z tkalcovské rodiny. Studoval kreslení na UMPRUM
v Praze (1910–13) u E. Dítěte, L. Wurzla, L. Šalouna, K. V. Maška a K. Špillara, dále pak malbu na pražské AVU (1913
až 1920) u V. Bukovace a tamní malířskou speciálku (1920 až
1922) u V. Hynaise. Žil a pracoval v Praze. Maloval podobizny
(''Vlastní'' ''podobizna'', ''Podobizna'' ''umělcovy'' ''choti''), krajiny, lidové
stavby (''Staré'' ''dřevěné'' ''stavby'' ''na Jílovsku'' ''a Litomyšlsku''),
zátiší kuchyňská, květinová a s ovocem, kytice a náboženské
obrazy (oltářní obraz ''Smrt'' ''sv. Václava'' pro kostel v Počátkách,
pro pražský arcibiskupský seminář ''Křížová'' ''cesta''). V řádovém
domě křižovníků v Praze restauroval několik obrazů např.
P. Brandla, V. V. Reinera, J. K. Lišky. Dále 1926–30 restauroval
pro Chrámové družstvo v Pelhřimově Brandlovy obrazy
v klášteře ve Lnářích, Brandlova ''Ukřižovaného'' v Dublovicích,
Willmannův obraz v Milevsku a Maulbertschův v Želivi.
Dále pracoval i jako řezbář (jesličky ve Vyšším Brodě, na Velehradě
a v Brně-Židenicích) a sochař (sochy světců pro arcibiskupské
gymnázium v Praze-Bubenči a pro kostel v Praze-
-Vršovicích).
 
'''L:''' Toman 1, s. 21; SČSVU 1, s. 43.
 
'''P:''' SOA Zámrsk, farní úřad Březová nad Svitavou, sign. 7546, fol. 36.
 
Gustav Novotný
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
[[Kategorie:1894]]
[[Kategorie:1894]]
[[Kategorie:Moravská Chrastová]]

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 08:40

Václav ANDRES
Narození 17.9.1894
Místo narození Moravská Chrastová u Svitav
Úmrtí ?
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
75- Sochař nebo medailér
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 91-92
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39347

ANDRES, Václav, * 17. 9. 1894 Moravská Chrastová (část obce Brněnec) u Svitav, † ?, malíř, sochař

Pocházel z tkalcovské rodiny. Studoval kreslení na UMPRUM v Praze (1910–13) u E. Dítěte, L. Wurzla, L. Šalouna, K. V. Maška a K. Špillara, dále pak malbu na pražské AVU (1913 až 1920) u V. Bukovace a tamní malířskou speciálku (1920 až 1922) u V. Hynaise. Žil a pracoval v Praze. Maloval podobizny (Vlastní podobizna, Podobizna umělcovy choti), krajiny, lidové stavby (Staré dřevěné stavby na Jílovsku a Litomyšlsku), zátiší kuchyňská, květinová a s ovocem, kytice a náboženské obrazy (oltářní obraz Smrt sv. Václava pro kostel v Počátkách, pro pražský arcibiskupský seminář Křížová cesta). V řádovém domě křižovníků v Praze restauroval několik obrazů např. P. Brandla, V. V. Reinera, J. K. Lišky. Dále 1926–30 restauroval pro Chrámové družstvo v Pelhřimově Brandlovy obrazy v klášteře ve Lnářích, Brandlova Ukřižovaného v Dublovicích, Willmannův obraz v Milevsku a Maulbertschův v Želivi. Dále pracoval i jako řezbář (jesličky ve Vyšším Brodě, na Velehradě a v Brně-Židenicích) a sochař (sochy světců pro arcibiskupské gymnázium v Praze-Bubenči a pro kostel v Praze- -Vršovicích).

L: Toman 1, s. 21; SČSVU 1, s. 43.

P: SOA Zámrsk, farní úřad Březová nad Svitavou, sign. 7546, fol. 36.

Gustav Novotný