ANDRIAL Jindřich 2.7.1888-11.10.1959: Porovnání verzí
(ANDRIAL_Jindřich_2.7.1888-11.10.1959) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jindřich ANDRIAL | | jméno = Jindřich ANDRIAL | ||
| obrázek = | | obrázek = Andrial Jindrich portret.jpg | ||
| datum narození = 2.7.1888 | | datum narození = 2.7.1888 | ||
| místo narození = | | místo narození = Chrudim | ||
| datum úmrtí = 11.10.1959 | | datum úmrtí = 11.10.1959 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) | ||
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 92 | ||
}} | |||
'''ANDRIAL, Jindřich,''' ''* 2. 7. 1888 Chrudim, † 11. 10. 1959 Vídeň (Rakousko), právník, diplomat'' | |||
1907 maturoval na českém gymnáziu v Praze na Žižkově. | |||
Následovala studia na právnické fakultě pražské české univerzity, | |||
kde 1912 získal titul doktora práv. Téhož roku vstoupil | |||
do rakousko-uherské armády, kde působil jako důstojník | |||
justiční služby až do dobrovolného odchodu do srbského zajetí | |||
v říjnu 1918. Tam pomáhal při tlumočení francouzským, | |||
italským a anglickým oddílům. Do Prahy se vrátil počátkem | |||
1919 a krátce pracoval ve strojírenském průmyslu. Dráhu | |||
diplomata zahájil od června 1919 na československém vyslanectví | |||
v Bělehradě. Kromě necelých dvou let (1926–28), kdy | |||
zastával funkci přednosty oddělení národohospodářské sekce | |||
ministerstva zahraničních věcí v Praze, působil v Jugoslávii do | |||
počátku 1929. Ve 30. letech byl generálním konzulem ve | |||
Frankfurtu nad Mohanem a v Berlíně. Jeho diplomatická | |||
činnost v meziválečném období byla oceněna jihoslovanským | |||
řádem Sv. Sávy III. stupně a čestným odznakem německého | |||
Červeného kříže I. třídy. V březnu 1939 přešel do služeb | |||
protektorátního ministerstva vnitra. Po skončení druhé světové | |||
války vstoupil znovu do diplomatických služeb a 1946 se | |||
stal vyslancem ČSR ve Švýcarsku. Po únoru 1948 diplomacii | |||
opustil, zůstal v Bernu a pomáhal československým emigrantům. | |||
Byl spolupracovníkem rozhlasové stanice Svobodná | |||
Evropa a 1957–59 vedl filiálku Amerického fondu pro československé | |||
uprchlíky ve Vídni. | |||
'''L:''' ČsB 1, nestr.; KSN 1, s. 39; Pejskar 1, s. 97. | |||
Jana Brabencová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
[[Kategorie:1888]] | [[Kategorie:1888]] | ||
[[Kategorie:Chrudim]] | |||
[[Kategorie:1959]] | [[Kategorie:1959]] | ||
[[Kategorie:Vídeň]] |
Aktuální verze z 19. 9. 2019, 08:41
Jindřich ANDRIAL | |
![]() | |
Narození | 2.7.1888 |
---|---|
Místo narození | Chrudim |
Úmrtí | 11.10.1959 |
Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 92 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39352 |
ANDRIAL, Jindřich, * 2. 7. 1888 Chrudim, † 11. 10. 1959 Vídeň (Rakousko), právník, diplomat
1907 maturoval na českém gymnáziu v Praze na Žižkově. Následovala studia na právnické fakultě pražské české univerzity, kde 1912 získal titul doktora práv. Téhož roku vstoupil do rakousko-uherské armády, kde působil jako důstojník justiční služby až do dobrovolného odchodu do srbského zajetí v říjnu 1918. Tam pomáhal při tlumočení francouzským, italským a anglickým oddílům. Do Prahy se vrátil počátkem 1919 a krátce pracoval ve strojírenském průmyslu. Dráhu diplomata zahájil od června 1919 na československém vyslanectví v Bělehradě. Kromě necelých dvou let (1926–28), kdy zastával funkci přednosty oddělení národohospodářské sekce ministerstva zahraničních věcí v Praze, působil v Jugoslávii do počátku 1929. Ve 30. letech byl generálním konzulem ve Frankfurtu nad Mohanem a v Berlíně. Jeho diplomatická činnost v meziválečném období byla oceněna jihoslovanským řádem Sv. Sávy III. stupně a čestným odznakem německého Červeného kříže I. třídy. V březnu 1939 přešel do služeb protektorátního ministerstva vnitra. Po skončení druhé světové války vstoupil znovu do diplomatických služeb a 1946 se stal vyslancem ČSR ve Švýcarsku. Po únoru 1948 diplomacii opustil, zůstal v Bernu a pomáhal československým emigrantům. Byl spolupracovníkem rozhlasové stanice Svobodná Evropa a 1957–59 vedl filiálku Amerického fondu pro československé uprchlíky ve Vídni.
L: ČsB 1, nestr.; KSN 1, s. 39; Pejskar 1, s. 97.
Jana Brabencová