ANNA Falcká 26.9.1329-2.2.1353: Porovnání verzí
(ANNA_Falcká_26.9.1329-2.2.1352) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = ANNA Falcká | | jméno = ANNA Falcká | ||
| obrázek = | | obrázek = Anna Falcka portret.jpg | ||
| datum narození = 26.9.1329 | | datum narození = 26.9.1329 | ||
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = 2.2. | | datum úmrtí = 2.2.1353 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | | povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 103 | ||
}} | |||
'''ANNA Falcká,''' ''* 26. 9. 1329 ?, † 2. 2. 1353 Praha, česká a římská královna, druhá manželka Karla IV.'' | |||
Byla jedinou dcerou rýnského falckraběte a říšského kurfiřta | |||
Rudolfa II. z vedlejší větve Wittelsbachů a jeho první manželky | |||
Anny Korutanské. Anna se stala předmětem politických | |||
rozvah v době, kdy Karel IV. ztratil první ženu Blanku z Valois | |||
(† 1. 8. 1348) a byl nucen zajistit dynastickou posloupnost. | |||
Nadto potřeboval oslabit protilucemburskou opozici ve | |||
Svaté říši římské a upevnit své postavení ve střední Evropě. | |||
Falckrabě Rudolf II. patřil tehdy k silným protivníkům Karla | |||
(ještě 7. 2. 1349 holdoval ve Frankfurtu nad Mohanem vzdorokráli | |||
Güntherovi ze Schwarzburgu), situaci však změnil | |||
sňatek jeho dvacetileté dcery s Karlem, který pak A. zapsal | |||
věno 9 000 hřiven stříbra na Přimdě a Tachově. Otec jí připsal | |||
důchody z několika hradů a menších měst v Horní Falci. | |||
Sňatkem získal Karel Rudolfův kurfiřtský hlas a dědický nárok | |||
na veškerá panství svého tchána, pokud by Rudolf zemřel | |||
bez mužského potomka. A. měla pomoci Karlovi uskutečnit | |||
dalekosáhlé politické plány a překlenout rozpory mezi Wittelsbachy | |||
a Lucemburky. V březnu 1349 se konala svatba ve | |||
městě Bacharachu na břehu Rýna. Zpráva o sňatku šokovala | |||
papeže Klimenta VI., jeho vztah k bývalému chráněnci zcela | |||
ochladl. Karel tuto reakci předvídal a prostřednictvím kancléře | |||
Mikuláše Luckova získal už v lednu 1439 od papeže dispens, | |||
který odstraňoval překážky plynoucí z příbuzenství. A. byla korunována českou královnou v Praze 1. 11. 1349. | |||
S Karlem měla jediného syna Václava (1350–1351), který | |||
zemřel jako dítě. Nedlouho po něm zemřela i A. Byla pochována | |||
v kryptě pražské Svatovítské katedrály. | |||
'''L:''' OSN 2, s. 398; J. Spěváček, Karel IV. Život a dílo (1316–1378), 1979, | |||
passim; H. von Weitersheim-Kramsta, Vier Frauen eines Kaisers. Aus | |||
dem Privatleben Karls IV., in: Geschichte-historisches Magazin 1980, 37 | |||
(November–Dezember), s. 58n.; D. Veldtrup, Zwischen Eherecht und Familienpolitik. | |||
Studien zu den dynastischen Heiratsprojekten Karls IV., Warendorf | |||
1988, passim; H.-D. Heimann, Hausordnung und Staatsbildung. | |||
Innerdynastische Konfl ikte als Wirkungsfaktoren der Herrschaftfestigung | |||
bei den wittelsbachischen Rheinpfalzgrafen und den Herzögen von Bayern, | |||
Paderborn 1993, passim. | |||
'''P:''' Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia, ed. L. Klicman, | |||
1, 1903, s. 574. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/118480 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Jiří Spěváček | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | [[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | ||
[[Kategorie:1329]] | [[Kategorie:1329]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:1353]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 21. 9. 2019, 08:04
ANNA Falcká | |
Narození | 26.9.1329 |
---|---|
Úmrtí | 2.2.1353 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 103 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39398 |
ANNA Falcká, * 26. 9. 1329 ?, † 2. 2. 1353 Praha, česká a římská královna, druhá manželka Karla IV.
Byla jedinou dcerou rýnského falckraběte a říšského kurfiřta Rudolfa II. z vedlejší větve Wittelsbachů a jeho první manželky Anny Korutanské. Anna se stala předmětem politických rozvah v době, kdy Karel IV. ztratil první ženu Blanku z Valois († 1. 8. 1348) a byl nucen zajistit dynastickou posloupnost. Nadto potřeboval oslabit protilucemburskou opozici ve Svaté říši římské a upevnit své postavení ve střední Evropě. Falckrabě Rudolf II. patřil tehdy k silným protivníkům Karla (ještě 7. 2. 1349 holdoval ve Frankfurtu nad Mohanem vzdorokráli Güntherovi ze Schwarzburgu), situaci však změnil sňatek jeho dvacetileté dcery s Karlem, který pak A. zapsal věno 9 000 hřiven stříbra na Přimdě a Tachově. Otec jí připsal důchody z několika hradů a menších měst v Horní Falci. Sňatkem získal Karel Rudolfův kurfiřtský hlas a dědický nárok na veškerá panství svého tchána, pokud by Rudolf zemřel bez mužského potomka. A. měla pomoci Karlovi uskutečnit dalekosáhlé politické plány a překlenout rozpory mezi Wittelsbachy a Lucemburky. V březnu 1349 se konala svatba ve městě Bacharachu na břehu Rýna. Zpráva o sňatku šokovala papeže Klimenta VI., jeho vztah k bývalému chráněnci zcela ochladl. Karel tuto reakci předvídal a prostřednictvím kancléře Mikuláše Luckova získal už v lednu 1439 od papeže dispens, který odstraňoval překážky plynoucí z příbuzenství. A. byla korunována českou královnou v Praze 1. 11. 1349. S Karlem měla jediného syna Václava (1350–1351), který zemřel jako dítě. Nedlouho po něm zemřela i A. Byla pochována v kryptě pražské Svatovítské katedrály.
L: OSN 2, s. 398; J. Spěváček, Karel IV. Život a dílo (1316–1378), 1979, passim; H. von Weitersheim-Kramsta, Vier Frauen eines Kaisers. Aus dem Privatleben Karls IV., in: Geschichte-historisches Magazin 1980, 37 (November–Dezember), s. 58n.; D. Veldtrup, Zwischen Eherecht und Familienpolitik. Studien zu den dynastischen Heiratsprojekten Karls IV., Warendorf 1988, passim; H.-D. Heimann, Hausordnung und Staatsbildung. Innerdynastische Konfl ikte als Wirkungsfaktoren der Herrschaftfestigung bei den wittelsbachischen Rheinpfalzgrafen und den Herzögen von Bayern, Paderborn 1993, passim.
P: Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia, ed. L. Klicman, 1, 1903, s. 574.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiří Spěváček