ARNOLDI Quido 19.12.1896-13.6.1958: Porovnání verzí

	Quido ARNOLDI
Narození	19.12.1896
Místo narození	Innsbruck
Úmrtí	13.6.1958
Místo úmrtí	Trident (Itálie)
Povolání	78- Hudební interpret
Citace	Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 123
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39587

VizuálníWikitext

Aktuální verze z 21. 9. 2019, 09:55

ARNOLDI, Quido, * 19. 12. 1896 Innsbruck (Rakousko), † 13. 6. 1958 Trident (Itálie), dirigent

1923 dokončil studia na brněnské konzervatoři u Fr. Neumanna a J. Kunze. 1923–24 byl ředitelem hudební školy v Prostějově, poté 1924–25 hostoval v Itálii. 1926–30 byl v angažmá v Divadle sdružených měst východočeského a českého severu v Pardubicích (operní i operetní provoz). Od 1930 působil jako první kapelník opery Městského německého divadla v Liberci, odkud 1936 odešel do Brna, kde se stal dirigentem opery Zemského divadla (do 1941) a profesorem konzervatoře (do 1942). Poté žil v Itálii, kde byl dirigentem milánské la Scaly. Po 1945 udržoval příležitostné styky s ČSR (1954 řídil na festivalu Pražské jaro orchestr FOK při provedení své 4. symfonie). Jako dirigent zvládal velký operní repertoár, v němž hrála zvláštní roli česká hudba. Při studiu v Brně se seznámil s dílem Janáčkovým a uvedl jeho opery v německém divadle v Liberci v překladech M. Broda (připravil, avšak nedirigoval nastudování Jenůfy, 1934; dirigoval Lišku Bystroušku, 1934). Dále tam uváděl opery B. Smetany (Tajemství, 1932, první německé provedení v ČSR; Prodaná nevěsta, 1934; Dvě vdovy, 1935; Dalibor, 1936). V Brně nastudoval vedle oper světového repertoáru poprvé česky Haydnovu aktovku Lékárník (1937) a premiéry nových děl: P. Haas, Šarlatán (1938) a S. Prokofjev, Romeo a Julie (balet, 1938, choreografie V. Psota). Napsal 6 symfonií, symfonickou báseň Pouť do Kavlaaru (podle H. Heina), písně (též na Wolkerovy texty), komorní skladby, scénickou hudbu ad.

L: Pazdírek, s. 20; HS 1, s. 33; M. Havlová, Q. A., diplomová práce FF MU Brno; Postavy brněnského jeviště 3, 1993, s. 593n.; J. Janáček, Výspa porozumění. Český repertoár v Městském divadle v Liberci 1883–1941, in: Divadelní revue 11, 2000, č. 2, s. 44n.; Hudební rozhledy 1954, s. 581; Almanach. 90 let stálého českého divadla v Brně 1884–1974, 1974 (soupis repertoáru s A. dirigováním).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jitka Ludvová

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Infobox - osoba
 | jméno = Quido ARNOLDI
-| obrázek = No male portrait.png
+| obrázek = Arnoldi Quido portret.jpg
 | datum narození = 19.12.1896
 | místo narození = Innsbruck
 | datum úmrtí = 13.6.1958
-| místo úmrtí = Trident
+| místo úmrtí = Trident (Itálie)
 | povolání = 78- Hudební interpret
 | jiná jména =
-}}<br/><br/>Quido ARNOLDI
+| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 123
+}}
+'''ARNOLDI, Quido,''' ''* 19. 12. 1896 Innsbruck (Rakousko), † 13. 6. 1958 Trident (Itálie), dirigent''
+dokončil studia na brněnské konzervatoři u Fr. Neumanna
+a J. Kunze. 1923–24 byl ředitelem hudební školy
+v Prostějově, poté 1924–25 hostoval v Itálii. 1926–30 byl
+v angažmá v Divadle sdružených měst východočeského a českého
+severu v Pardubicích (operní i operetní provoz). Od
+působil jako první kapelník opery Městského německého
+divadla v Liberci, odkud 1936 odešel do Brna, kde se stal
+dirigentem opery Zemského divadla (do 1941) a profesorem
+konzervatoře (do 1942). Poté žil v Itálii, kde byl dirigentem
+milánské la Scaly. Po 1945 udržoval příležitostné styky s ČSR
+(1954 řídil na festivalu Pražské jaro orchestr FOK při provedení
+své 4. symfonie). Jako dirigent zvládal velký operní repertoár,
+v němž hrála zvláštní roli česká hudba. Při studiu
+v Brně se seznámil s dílem Janáčkovým a uvedl jeho opery
+v německém divadle v Liberci v překladech M. Broda (připravil,
+avšak nedirigoval nastudování ''Jenůfy'', 1934; dirigoval
+''Lišku'' ''Bystroušku'', 1934). Dále tam uváděl opery B. Smetany
+(''Tajemství'', 1932, první německé provedení v ČSR; ''Prodaná''
+''nevěsta'', 1934; ''Dvě'' ''vdovy'', 1935; ''Dalibor,'' 1936). V Brně nastudoval
+vedle oper světového repertoáru poprvé česky Haydnovu
+aktovku ''Lékárník'' (1937) a premiéry nových děl:
+P. Haas, ''Šarlatán'' (1938) a S. Prokofjev, ''Romeo a'' ''Julie'' (balet,
+, choreografie V. Psota). Napsal 6 symfonií, symfonickou
+báseň ''Pouť do'' ''Kavlaaru'' (podle H. Heina), písně (též na
+Wolkerovy texty), komorní skladby, scénickou hudbu ad.
+'''L:''' Pazdírek, s. 20; HS 1, s. 33; M. Havlová, Q. A., diplomová práce FF MU
+Brno; Postavy brněnského jeviště 3, 1993, s. 593n.; J. Janáček, Výspa porozumění.
+Český repertoár v Městském divadle v Liberci 1883–1941, in: Divadelní
+revue 11, 2000, č. 2, s. 44n.; Hudební rozhledy 1954, s. 581; Almanach.
+let stálého českého divadla v Brně 1884–1974, 1974 (soupis repertoáru
+s A. dirigováním).
+'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/27768 Bibliografie dějin Českých zemí]
+Jitka Ludvová
-== Literatura ==
- Kalendář výročí 2006; Olomouc 2005; s.43
 [[Kategorie:D]]
 [[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 [[Kategorie:1896]]
 [[Kategorie:Innsbruck]]
 [[Kategorie:1958]]
 [[Kategorie:Trident]]