AUL Josef 4.3.1894-15.7.1956: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(AUL_Josef_4.3.1894-15.7.1956)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Josef AUL
| jméno = Josef AUL
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Aul Josef portret.jpg
| datum narození = 4.3.1894
| datum narození = 4.3.1894
| místo narození =  
| místo narození = Jedomělice u Slaného
| datum úmrtí = 15.7.1956
| datum úmrtí = 15.7.1956
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 15- Lékaři
| povolání = 15- Lékaři<br />63- Spisovatel<br />64- Překladatel<br />
63- Spisovatel
64- Překladatel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef AUL
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 142-143
}}
 
'''AUL, Josef,''' ''* 4. 3. 1894 Jedomělice u Slaného, † 15. 7. 1956 Praha, cestovatel, lékař, spisovatel''
 
Studoval medicínu na univerzitě v Praze, v srpnu 1914 byl
mobilizován do 1. světové války a ještě téhož měsíce na haličské
frontě zajat. Několik dalších let strávil v zajateckých táborech
ve střední Asii (Orenburg, Mary, Aşgabat, Kaachka,
Sangi-sutak, Karši). 1918–20 žil v Buchaře (později tvrdil, že
byl lékařem tamního emíra). Na jaře 1920, spolu se svou
ruskou ženou a několika přáteli, se rozhodl odjet do Evropy,
plánovaná cesta přes perský Mašhad se však kvůli postupu
Rudé armády stala neprůchodnou. Proto zvolili riskantní
cestu přes Afghánistán. Přes Mazáre Šaríf, Bámján, Kábul
a Dželalabád se dostali na podzim téhož roku do Péšáváru
a pak přes Bombaj, Suez a Benátky do Prahy. Po návratu A.
dokončil studia medicíny a působil jako lékař v Praze-Podolí
a Modřanech. Zkušenosti z cest použil jednak v odborných
článcích (mj. v časopisu ''Širým'' ''světem'', o Afghánistánu přednášel
také na 1. sjezdu slovanských geografů a etnografů 1923
v Praze), ale i v literární tvorbě. Úspěšný byl jeho autobiografický román ''V zemi'' ''Tamerlánově'' ''a Zarathuštrově'' (1923–24,
přeprac. 1946 pod názvem ''Karavanou do'' ''Indie''). Pro politickou
situaci v Československu po 2. světové válce bylo příznačné,
že ve druhém zpracování chyběly kritické poznámky
o Rusku a dokonce i všechny zmínky o A. ruské manželce.
 
'''D:''' V zemi Tamerlánově a Zarathuštrově (I. díl Buchara, II. díl Napříč Afghánistánem),
1923–24; Čingischán, bič boží, 1936; Derviš na poušti, 1937;
Karavanou do Indie, 1946; odborné a popularizační články, zejména o Afghánistánu.
 
'''L:''' Kunc, s. 12; J. Kunc, Slovník českých spisovatelů – beletristů 1945–56.
1957, s. 18; LČL 1, s. 94; J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši
cestovatelé a geografové, 1998, s. 49n.
 
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/53306 Bibliografie dějin Českých zemí]
 
 
Jiří Martínek
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:64- Překladatel]]
[[Kategorie:64- Překladatel]]
[[Kategorie:1894]]
[[Kategorie:1894]]
[[Kategorie:Jedomělice]]
[[Kategorie:1956]]
[[Kategorie:1956]]
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 22. 9. 2019, 14:01

Josef AUL
Narození 4.3.1894
Místo narození Jedomělice u Slaného
Úmrtí 15.7.1956
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři
63- Spisovatel
64- Překladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 142-143
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39734

AUL, Josef, * 4. 3. 1894 Jedomělice u Slaného, † 15. 7. 1956 Praha, cestovatel, lékař, spisovatel

Studoval medicínu na univerzitě v Praze, v srpnu 1914 byl mobilizován do 1. světové války a ještě téhož měsíce na haličské frontě zajat. Několik dalších let strávil v zajateckých táborech ve střední Asii (Orenburg, Mary, Aşgabat, Kaachka, Sangi-sutak, Karši). 1918–20 žil v Buchaře (později tvrdil, že byl lékařem tamního emíra). Na jaře 1920, spolu se svou ruskou ženou a několika přáteli, se rozhodl odjet do Evropy, plánovaná cesta přes perský Mašhad se však kvůli postupu Rudé armády stala neprůchodnou. Proto zvolili riskantní cestu přes Afghánistán. Přes Mazáre Šaríf, Bámján, Kábul a Dželalabád se dostali na podzim téhož roku do Péšáváru a pak přes Bombaj, Suez a Benátky do Prahy. Po návratu A. dokončil studia medicíny a působil jako lékař v Praze-Podolí a Modřanech. Zkušenosti z cest použil jednak v odborných článcích (mj. v časopisu Širým světem, o Afghánistánu přednášel také na 1. sjezdu slovanských geografů a etnografů 1923 v Praze), ale i v literární tvorbě. Úspěšný byl jeho autobiografický román V zemi Tamerlánově a Zarathuštrově (1923–24, přeprac. 1946 pod názvem Karavanou do Indie). Pro politickou situaci v Československu po 2. světové válce bylo příznačné, že ve druhém zpracování chyběly kritické poznámky o Rusku a dokonce i všechny zmínky o A. ruské manželce.

D: V zemi Tamerlánově a Zarathuštrově (I. díl Buchara, II. díl Napříč Afghánistánem), 1923–24; Čingischán, bič boží, 1936; Derviš na poušti, 1937; Karavanou do Indie, 1946; odborné a popularizační články, zejména o Afghánistánu.

L: Kunc, s. 12; J. Kunc, Slovník českých spisovatelů – beletristů 1945–56. 1957, s. 18; LČL 1, s. 94; J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši cestovatelé a geografové, 1998, s. 49n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jiří Martínek