AUTRATA František Václav 10.8.1872-28.8.1966: Porovnání verzí
(AUTRATA_František_Václav_10.8.1872-28.8.1966) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 10.8.1872 | | datum narození = 10.8.1872 | ||
| místo narození = Křižanov | | místo narození = Křižanov u Velkého Meziříčí | ||
| datum úmrtí = 28.8.1966 | | datum úmrtí = 28.8.1966 | ||
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
| povolání = 55- Jazykovědec | | povolání = 55- Jazykovědec<br />63- Spisovatel<br />64- Překladatel<br />65- Literární historik, kritik nebo teoretik<br /> | ||
63- Spisovatel | |||
64- Překladatel | |||
65- Literární historik, kritik nebo teoretik | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 148-149 | ||
}} | |||
'''AUTRATA, František Václav,''' ''* 10. 8. 1872 Křižanov u Velkého Meziříčí, † 28. 8. 1966 Brno, spisovatel, překladatel, literární historik, filolog'' | |||
Pocházel z rodiny drobného rolníka. 1892 maturoval na gymnáziu | |||
v Brně a po krátkém studiu teologie přestoupil na filozofickou fakultu české univerzity v Praze, kde 1892–96 absolvoval | |||
obory čeština a němčina. Pedagogickou praxi vykonával | |||
na reálce a obchodní akademii v Prostějově, 1898–1900 na | |||
reálce v Uherském Brodě, do 1905 na učitelském ústavu | |||
v Brně. Poté, až do 1922 (s výjimkou válečných let, kdy narukoval), | |||
byl ředitelem učitelského ústavu v Polské (Slezské) | |||
Ostravě, kde vychoval řadu národně uvědomělých učitelů, | |||
a 1922–34 ředitelem gymnázia v Litomyšli. Poslední léta života | |||
prožil v Brně a Plavči u Znojma. Od studií projevoval | |||
mnohostranné kulturní zájmy – filologické, literárněhistorické, | |||
pedagogické. Zájem o dialektologii rodného kraje uplatnil | |||
ve spolupráci s L. Janáčkem ve Výboru pro českou lidovou | |||
píseň. Vydal přehled české literatury na Moravě, úspěšná byla | |||
jeho slovníkářská činnost: česko-německý kapesní slovník | |||
vyšel devětkrát, opakovaně vycházely A. úvody do české a německé | |||
gramatiky, pedagogické přehledy a učebnice. Řada jeho odborných článků byla publikována v pedagogických | |||
časopisech, např. ''Komenský'', ''Naše'' ''řeč'', ''Věstník'' ''Ústředního'' ''spolku'' | |||
''jednot'' ''učitelských'' ''na Moravě''. Uplatnil se i jako překladatel | |||
beletrie z němčiny (např. převedl ''Píseň o'' ''Nibelunzích'', F. Hebbela | |||
''Gyges a'' ''jeho prsten''), francouzštiny a polštiny. Jako tvůrce | |||
vlastní beletrie začínal vyprávěním realistických příběhů pro | |||
mládež. Své životní zážitky vylíčil ve dvou autobiografických | |||
humorně laděných knihách o chudém gymnazistovi a později | |||
filozofovi Václavu Outerkovi. (3. díl vzpomínek ''V zemi'' | |||
''nevěřících'' byl publikován na pokračování časopisecky). A. | |||
navazoval na českou realistickou prózu 19. století. Byl talentovaným | |||
vypravěčem se smyslem pro humor. Slezské kulturní | |||
historii věnoval prózu o písmákovi a lidovém filozofovi, otci | |||
prof. L. Drasticha ''Stryk'' ''Drastich''. Do prostředí Litomyšle zasadil | |||
monografii o spisovatelce M. D. Rettigové. | |||
'''D:''' Přehled písemnictví českého na Moravě v polovici našeho století, 1898; | |||
Výlety do dětského ráje, 1925; Václav Outerek na studiích, 1928; Filosofská | |||
léta Václava Outerka, 1934; Stryk Drastich, 1935; Profesoři, studenti a rodiče | |||
v Barkalonii, 1936 (pseudonym Kato Novotný); Zapadlý osvícenec | |||
Dr. Jan Melichar, 1939; Rozpůlená podobizna, 1947; M. D. Rettigová, | |||
1948. | |||
'''L:''' Kunc 1, s. 13; LČL 1, s. 96n. (se soupisem díla a literatury); Ficek 2, | |||
s. 10n. (se soupisem díla a literatury); Slezsko 14, s. 15n.; HS 1, s. 36. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/1411 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Marie Makariusová | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] | ||
Řádek 21: | Řádek 66: | ||
[[Kategorie:64- Překladatel]] | [[Kategorie:64- Překladatel]] | ||
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]] | [[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]] | ||
[[Kategorie:1872]] | [[Kategorie:1872]] | ||
[[Kategorie:Křižanov]] | [[Kategorie:Křižanov]] | ||
[[Kategorie:1966]] | [[Kategorie:1966]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] |
Aktuální verze z 22. 9. 2019, 14:16
František Václav AUTRATA | |
Narození | 10.8.1872 |
---|---|
Místo narození | Křižanov u Velkého Meziříčí |
Úmrtí | 28.8.1966 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání |
55- Jazykovědec 63- Spisovatel 64- Překladatel 65- Literární historik, kritik nebo teoretik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 148-149 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39791 |
AUTRATA, František Václav, * 10. 8. 1872 Křižanov u Velkého Meziříčí, † 28. 8. 1966 Brno, spisovatel, překladatel, literární historik, filolog
Pocházel z rodiny drobného rolníka. 1892 maturoval na gymnáziu v Brně a po krátkém studiu teologie přestoupil na filozofickou fakultu české univerzity v Praze, kde 1892–96 absolvoval obory čeština a němčina. Pedagogickou praxi vykonával na reálce a obchodní akademii v Prostějově, 1898–1900 na reálce v Uherském Brodě, do 1905 na učitelském ústavu v Brně. Poté, až do 1922 (s výjimkou válečných let, kdy narukoval), byl ředitelem učitelského ústavu v Polské (Slezské) Ostravě, kde vychoval řadu národně uvědomělých učitelů, a 1922–34 ředitelem gymnázia v Litomyšli. Poslední léta života prožil v Brně a Plavči u Znojma. Od studií projevoval mnohostranné kulturní zájmy – filologické, literárněhistorické, pedagogické. Zájem o dialektologii rodného kraje uplatnil ve spolupráci s L. Janáčkem ve Výboru pro českou lidovou píseň. Vydal přehled české literatury na Moravě, úspěšná byla jeho slovníkářská činnost: česko-německý kapesní slovník vyšel devětkrát, opakovaně vycházely A. úvody do české a německé gramatiky, pedagogické přehledy a učebnice. Řada jeho odborných článků byla publikována v pedagogických časopisech, např. Komenský, Naše řeč, Věstník Ústředního spolku jednot učitelských na Moravě. Uplatnil se i jako překladatel beletrie z němčiny (např. převedl Píseň o Nibelunzích, F. Hebbela Gyges a jeho prsten), francouzštiny a polštiny. Jako tvůrce vlastní beletrie začínal vyprávěním realistických příběhů pro mládež. Své životní zážitky vylíčil ve dvou autobiografických humorně laděných knihách o chudém gymnazistovi a později filozofovi Václavu Outerkovi. (3. díl vzpomínek V zemi nevěřících byl publikován na pokračování časopisecky). A. navazoval na českou realistickou prózu 19. století. Byl talentovaným vypravěčem se smyslem pro humor. Slezské kulturní historii věnoval prózu o písmákovi a lidovém filozofovi, otci prof. L. Drasticha Stryk Drastich. Do prostředí Litomyšle zasadil monografii o spisovatelce M. D. Rettigové.
D: Přehled písemnictví českého na Moravě v polovici našeho století, 1898; Výlety do dětského ráje, 1925; Václav Outerek na studiích, 1928; Filosofská léta Václava Outerka, 1934; Stryk Drastich, 1935; Profesoři, studenti a rodiče v Barkalonii, 1936 (pseudonym Kato Novotný); Zapadlý osvícenec Dr. Jan Melichar, 1939; Rozpůlená podobizna, 1947; M. D. Rettigová, 1948.
L: Kunc 1, s. 13; LČL 1, s. 96n. (se soupisem díla a literatury); Ficek 2, s. 10n. (se soupisem díla a literatury); Slezsko 14, s. 15n.; HS 1, s. 36.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marie Makariusová